Ivan Kříž

Ivan Kříž
Narození12. listopadu 1922
Osová Bítýška
ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
Úmrtí19. září 2020 (ve věku 97 let)
Brno
Povoláníscenárista, novinář, spisovatel, právník, filmový scenárista a politik
Alma materMasarykova univerzita
Tématažurnalistika, česká próza a filmová scenáristika
Manžel(ka)Eva Kubešová
Seznam dělSouborném katalogu ČR
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

Ivan Kříž (12. listopadu 1922 Osová Bítýška19. září 2020 Brno)[1] byl český prozaik, novinář a scenárista.

Život

Pocházel z rodiny stolaře, který byl během druhé světové války popraven za odbojovou činnost. Do základní školy chodil Ivan Kříž ve svém rodišti, v Brně vystudoval reálné gymnázium (v letech 1933 až 1941), zároveň jako mimořádný posluchač navštěvoval brněnskou konzervatoř. Po druhé světové válce vystudoval právnickou fakultu Masarykovy univerzity (titul JUDr. v roce 1948). Současně s vysokoškolským studiem byl členem kulturní redakce brněnské Rovnosti. Zde publikoval své první povídky a kulturní recenze. Po roce 1948 působil v různých funkcích Svazu československých spisovatelů, v roce 1954 se stal členem redakční rady časopisu Host do domu, kterým byl až do jeho zrušení v roku 1970. V letech 1968–1969 byl poslancem České národní rady a předsedou jejího kulturního výboru.

V sedmdesátých letech 20. století nesměl publikovat, od roku 1973 pracoval jako vychovatel mládeže v několika výchovných ústavech (Olešnice na Moravě a Střílky u Kroměříže). Zde získané zkušenosti použil v románech Nebezpečné znalosti a Na útěku. V dalším desetiletí patřil k „trpěným“ spisovatelům. Na jaře 1990 byl zvolen předsedou Obce moravskoslezských spisovatelů, byl jím však jen krátce v souvislosti se svou novou funkcí ředitele brněnského studia Československého rozhlasu (1991–1992).

Měl výrazný umělecký vliv na Stanislava Mošu, který oceňoval, že Ivan Kříž ho přivedl k pohledu na svět, v němž je třeba vše nejprve zanalyzovat a teprve poté si utvářet svůj vlastní názor. [2]

Z díla

  • Městečko se diví (1949)
  • Dívčí pole (1955)
  • Velká samota (1959)
  • Oheň chce dobré dřevo (1961)
  • První den mého syna (1963)
  • Unavený bůh (1966)
  • Pravda o zkáze Sodomy (1968)
  • Tajemství zelené skříně (1976, pod jménem Evy Plaché)
  • Nebezpečné znalosti (1982)
  • Hostina (1984)
  • Když se pekař zblázní (1992)

V 50. a 60. letech 20. století často scenáristicky spolupracoval s režisérem Ladislavem Helgem. Je autorem scénářů k jeho filmům Škola otců (1957), Velká samota (1959), První den mého syna (1964) a Stud (1967).

Jeho román Pravda o zkáze Sodomy (podobenství vycházející z biblických motivů, alegorie rozkladné síly totalitní ideologie) byl uveden v dramatizaci brněnským Divadlem bratří Mrštíků v roce 1989. V České televizi Brno byly realizovány jeho scénáře Pozvání na zámek (1991), Někdo zvoní (1992), Noční stráž (1994) a Na dvojce je Pavarotti (1994).[3] Je spoluautorem scénáře pro jeden díl seriálu Detektiv Martin Tomsa.

Odkazy

Reference

  1. https://www.facebook.com/Moravskarodina/photos/a.113891636862571/176046373980430/?type=3&theater
  2. Dostávám nabídky, abych vstoupil do politiky, hlásí Moša [online]. Brněnský deník [cit. 2020-01-20]. Dostupné online. 
  3. Lenka Kolegarová. Zpráva o Ivanu Křížovi [online]. Česká televize [cit. 2020-01-20]. Dostupné online. 

Související články

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Flag of the Czech Republic.svg
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“