Ivan Lendl

Statistiky a dosažené výsledky tenisty obsahuje článek Hráčské statistiky Ivana Lendla.

Ivan Lendl
Ivan Lendl v Miami, 2012
Ivan Lendl v Miami, 2012
PřezdívkaIvan Hrozný, Terminátor
StátČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo (1960–1992)
USA Spojené státy americké(1992–1994)
Datum narození7. března 1960 (63 let)
Místo narozeníOstrava, Československo
BydlištěBradenton a Vero Beach, Florida, USA (od 2004)[1]
Výška187 cm
Hmotnost79 kg
Profesionál od1978
Ukončení kariéry21. prosince 1994
Držení raketypravou rukou, bekhend jednoruč
Výdělek21 262 417 USD
Síň slávy2001 (profil)
Dvouhra
Poměr zápasů1068–242
Tituly94 ATP
Nejvyšší umístění1. místo (28. února 1983)
Dvouhra na Grand Slamu
Australian Openvítěz (1989, 1990)
French Openvítěz (1984, 1986, 1987)
Wimbledonfinalista (1986, 1987)
US Openvítěz (1985, 1986, 1987)
Čtyřhra
Poměr zápasů186–139
Tituly6 ATP
Nejvyšší umístění20. místo (12. května 1986)
Čtyřhra na Grand Slamu
Australian Open3. kolo (1984)
French Opensemifinále (1980)
Wimbledon2. kolo (1985)
US Open3. kolo (1980)
Týmové soutěže
Davis Cupvítěz (1980)
Údaje v infoboxu aktualizovány dne 13. července 2007
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Ivan Lendl (* 7. března 1960 Ostrava) je tenisový trenér a bývalý profesionální tenista, který reprezentoval Československo a po získání amerického občanství také Spojené státy. Do současnosti je nejlepším českým mužským tenistou historie. V 80. letech 20. století patřil mezi nejdominantnější tenisty[2] a pobýval na špici světového tenisového žebříčku ATP až do začátku 90. let.

Tennis magazine jej vyhlásil jedním z deseti nejúspěšnějších tenistů od roku 1966 a zdůraznil jeho význam zejména díky profesionálnímu přístupu, kterým ovlivnil tenisovou historii a plejádu hráčů, kteří přišli po něm. [3] V knize Moderní Encyklopedie Tenisu zahrnul Bud Collins Lendla do seznamu 21 největších tenisových hráčů v období od roku 1946 do roku 1992. Na pozici světové tenisové jedničky setrval celkem 270 týdnů ve čtvrtém nejdelším období za Novakem Djokovičem, Petem Samprasem a Rogerem Federerem. Počtem 1 071 vítězných utkání dvouhry na okruhu ATP se v celkovém pořadí zařadil na třetí místo za Američana Jimmy Connorse, který vyhrál 1 256 zápasů, a Federera.

Profesionální kariéra

Profesionální dráhu zahájil v socialistickém Československu. V pražském finále Davis Cupu 1980 zajistil vítězství československého týmu nad Itálii 4:1, když vyhrál obě dvouhry a s Tomášem Šmídem i čtyřhru. V roce 1986 emigroval[4][5][6] do Spojených států. Následující rok usiloval o zisk amerického občanství, aby se mohl zúčastnit znovuzařazeného tenisu na program Letních olympijských hrách 1988 v Soulu. To mu znemožnilo vedení československého komunistického režimu. Americké občanství získal 7. července 1992 v procesu naturalizace a LOH 1992 v Barceloně již nestihl.[5][7]

Vyhrál osm grandslamových titulů ve dvouhře během své kariéry. Probojoval se celkem do 19 grandslamových finále, což byl v té době rekord mezi muži, který byl až v roce 2009 překonán Rogerem Federerem. Dosáhl alespoň jednoho grandslamového finále během jedenácti let v řadě, rovněž rekord všech dob, který byl později vyrovnán Petem Samprasem.

Lendl ve finále Rotterdam Open 1984, které nebylo dohráno pro hrozbu bombového útoku

Poprvé se stal prvním hráčem světového žebříčku ATP 28. února 1983, ale poté byl na špici vystřídán Jimmym Connorsem a Johnem McEnroem. Definitivně získal nadvládu nad mužským světovým tenisem poté, co porazil Johna McEnroea ve finále US Open v září 1985. Po naprostou většinu následujících pěti let až do srpna 1990 byl světovou tenisovou jedničkou (s krátkou přestávkou od září 1988 do ledna 1989, kdy byl vystřídán Matsem Wilanderem). Zakončil 4 roky jako hráč číslo jedna na světovém žebříčku (1985-87 a 1989) a celkem strávil na prvním místě světového žebříčku rekordních 270 týdnů, čímž pokořil rekord, který byl do té doby držen Jimmy Connorsem (deset let poté jej překonal Pete Sampras).

Jediným grandslamem, který nikdy nevyhrál, byl Wimbledon. Ze čtrnácti účastí se probojoval dvakrát do finále a pětkrát do semifinále. Po skončení kariéry pronesl: „Bylo těžké se smířit, že jsem tam nedokázal zvítězit, ale je to prostě tak.“

Lendlova hra spoléhala zejména na sílu, fyzickou kondici a tlak ze základní čáry, což předznamenalo moderní éru silového tenisu. Lendl sám nazýval svoji hru „hitting hot“, tedy neúprosný celodvorcový styl hry, který poté začal dominovat ve světovém tenisu. Měl také vynikající koncentraci na hru.

Obdivoval jsem Lendla i jeho éru. Posunul tenis nesmírně dopředu. I v tom, jak moc se pro něj obětoval. Byl k sobě neuvěřitelně tvrdý, absolutní profík. Tím ovlivnil řadu hráčů, i mě.
— Roger Federer [8]

Trenérská dráha

V prosinci roku 2011 se stal trenérem skotského tenisty Andyho Murrayho, který pod jeho vedením vyhrál londýnské Letní olympijské hry 2012 a následující měsíc si připsal premiérový grandslamový titul na US Open. Další rok Murray získal wimbledonskou trofej, kterou jako jedinou z grandslamů Lendl nevyhrál. Po více než dvou letech 19. března 2014 ukončili spolupráci. Důvodem se mělo stát Murrayho zaměření na nové projekty a větší turnajová aktivita na okruhu.[9] Podruhé Murrayho vedl v sezónách 2016–2017 a potřetí se k jeho koučování vrátil během dubna 2022.[10]

V srpnu 2018 jej před US Open do trenérského týmu angažoval Němec Alexander Zverev.[11]

Osobní život

Narodil se v Ostravě tenistce Olze Lendlové, rozené Jeništové (2. srpna 1935–2. dubna 2020),[12] která byla na československém žebříčku nejvýše na 2. místě, a otci JUDr. Jiřímu Lendlovi (16. června 1924–25. prosince 2013),[13] který se v roce 1990 stal prezidentem Československého tenisového svazu. Otec Jiří se v roce 1944 stal juniorským přeborníkem Čech a Moravy v šachu.[14] Ivanův dědeček Eduard Lendl byl také šachistou a autorem šachové literatury.[15]

V roce 1989 se oženil s Američankou Samanthou Frankelovou. Spolu mají pět dcer – Mariku (nar. 1990), dvojčata Isabelle a Caroline (nar. 1991), Danielu (nar. 1993) a Nikolu (nar. 1998). Věnuje se golfu.[16] Stal se sběratelem díla českého malíře Alfonse Muchy. Vlastní jeho 116 plakátů, chybějí mu pouze tři, dva jsou v muzeích, jeden nezvěstný.[17]

Státní občanství Spojených států obdržel 7. července 1992. V roce 2007 založil soukromou golfovou akademii, a poté také tenisovou akademii „Ivan Lendl’s Champions Academy“ (ILCA). K tenisu se vrátil po čtrnácti letech v dubnu 2010 exhibicí v Atlantic City, kde nestačil na Matse Wilandera v poměru gamů 3–6.

Ocenění

Finále na Grand Slamu

Mužská dvouhra: 19 (8–11)

Vítěz

RokGrandslamový turnajSoupeř ve fináleFinálový výsledek
1984French OpenUSA John McEnroe3–6, 2–6, 6–4, 7–5, 7–5
1985US OpenUSA John McEnroe7–6, 6–3, 6–4
1986French Open (2)Švédsko Mikael Pernfors6–3, 6–2, 6–4
1986US Open (2)Československo Miloslav Mečíř6–4, 6–2, 6–0
1987French Open (3)Švédsko Mats Wilander7–5, 6–2, 3–6, 7–6
1987US Open (3)Švédsko Mats Wilander6–7, 6–0, 7–6, 6–4
1989Australian OpenČeskoslovensko Miloslav Mečíř6–2, 6–2, 6–2
1990Australian Open (2)Švédsko Stefan Edberg4–6, 7–6, 5–2skreč

Poražený finalista

RokGrandslamový turnajSoupeř ve fináleFinálový výsledek
1981French OpenŠvédsko Björn Borg6–1, 4–6, 6–2, 3–6, 6–2
1982US OpenUSA Jimmy Connors6–3, 6–2, 4–6, 6–4
1983US Open (2)USA Jimmy Connors6–3, 6–7, 7–5, 6–0
1983Australian OpenŠvédsko Mats Wilander6–1, 6–4, 6–4
1984US Open (3)USA John McEnroe6–3, 6–4, 6–1
1985French Open (2)Švédsko Mats Wilander3–6, 6–4, 6–2, 6–2
1986WimbledonNěmecko Boris Becker6–4, 6–3, 7–5
1987Wimbledon (2)Austrálie Pat Cash7–6, 6–2, 7–5
1988US Open (4)Švédsko Mats Wilander6–4, 4–6, 6–3, 5–7, 6–4
1989US Open (5)Německo Boris Becker7–6, 1–6, 6–3, 7–6
1991Australian Open (2)Německo Boris Becker1–6, 6–4, 6–4, 6–4

Odkazy

Reference

  1. [1]
  2. Ivan Lendl in the International Tennis Hall of Fame [online]. [cit. 2007-07-12]. Dostupné online. (anglicky) 
  3. 40 Greatest Players of the Tennis Era [online]. [cit. 2007-02-14]. Dostupné online. 
  4. Na Lendla donášely přítelkyně rodiny: Fízlům dal tenista „kanára“!. iSport.cz [online]. 2021-01-20 [cit. 2021-01-20]. Dostupné online. 
  5. a b Ivan Lendl chce zpět české občanství | EuroZprávy.cz. eurozpravy.cz [online]. 2010-11-03 [cit. 2021-01-20]. Dostupné online. [nedostupný zdroj]
  6. Kodeš: K emigraci Lendla nemuselo dojít, DC jsme mohli vyhrát víckrát. Deník.cz [online]. 2013-03-19 [cit. 2021-01-20]. Dostupné online. 
  7. "Hrozný" Ivan Lendl - vítěz grandslamů, zakletý wimbledon a sběratel Muchy. Sport.cz [online]. 2020-12-21 [cit. 2021-01-20]. Dostupné online. 
  8. Sport MAGAZÍN, roč. XIII, č. 48/2009, s. 11
  9. Lendl končí jako trenér Murrayho. Má jiné projekty a chce víc hrát [online]. [cit. 2014-03-19]. Dostupné online. 
  10. Britský tenista Murray má staronového kouče. Už potřetí ho povede Lendl. iDNES.cz [online]. 2022-03-04 [cit. 2023-01-17]. Dostupné online. 
  11. Luboš Zabloudil, TenisPortal.cz, ČTK. Zverev zbrojí před US Open. Do týmu angažoval Lendla [online]. 2018-08-21 [cit. 2018-08-26]. Dostupné online. 
  12. Tenisový oddíl VSK VŠB-TU Ostrava. www.tenis-vsbostrava.cz [online]. [cit. 2023-12-27]. Dostupné online. 
  13. Jiří Lendl - Profil osobnosti. encyklopedie.brna.cz [online]. [cit. 2023-12-27]. Dostupné online. 
  14. Jihomoravský šachový svaz - oficiální stránky. jmss.chess.cz [online]. [cit. 2023-12-27]. Dostupné online. 
  15. Eduard Lendl - Profil osobnosti. encyklopedie.brna.cz [online]. [cit. 2023-12-27]. Dostupné online. 
  16. IVAN LENDL V PRAZE: Čas tenisové legendy vyplňují hlavně dcery a golf, časopis Golf, 12.12.2005[nedostupný zdroj]
  17. Ivan Lendl: the greatest Czech male tennis player ever/ Ivan Lendl: nejlepší český tenista všech dob

Literatura

  • Ivan Lendl; George Mendoza (1986): Hitting Hot: Ivan Lendl's 14-days Tennis Clinic. Random House, Inc., New York. ISBN 0-394-55407-8
  • Jiří Janoušek; Pavel Vitouš (1990): Ivan Lendl. Lidové nakladatelství, Praha, Československo. ISBN 80-7022-088-0
  • Lubomír Man: Jak vyhrát pomerančovou mísu. Optys, Opava, ČR, 1995. ISBN 80-85819-26-0
  • Sport MAGAZÍN, roč. XIII, č. 48/2009, 27. listopadu 2009
  • 100 let českého sportu 1918-2018. 1. vyd. Praha: Olympia, 2018. 400 s. ISBN 978-80-7376-521-7. S. 246–247. 

Související články

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Flag of the Czech Republic.svg
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
CZE Medaile Za zasluhy 1st (1994) BAR.svg
Stužka: Medaile Za zásluhy I. stupně – Česká republika (od roku 1994).
Flag of Australia (converted).svg

Flag of Australia, when congruence with this colour chart is required (i.e. when a "less bright" version is needed).

See Flag of Australia.svg for main file information.
Flag of Ecuador.svg
Made by author of Xramp, first uploaded by Denelson83 as Flag of Ecuador.svg, modifications by Husunqu.
Flag of South Africa.svg

Vlajka Jihoafrické republiky

Used color: National flag | South African Government and Pantone Color Picker

     zelená rendered as RGB 000 119 073Pantone 3415 C
     žlutá rendered as RGB 255 184 028Pantone 1235 C
     červená rendered as RGB 224 060 049Pantone 179 C
     modrá rendered as RGB 000 020 137Pantone Reflex Blue C
     bílá rendered as RGB 255 255 255
     černá rendered as RGB 000 000 000
Flag of Germany (state).svg
Bundesdienstflagge (Flag of the federal authorities of Germany). Under German law, federal states, municipalities, institutions or private persons are not allowed to use this flag.
Lendl CU.jpg
Autor: Charlie Cowins, Licence: CC BY 2.0
A close up of Ivan Lendl in Miami.
Ivan Lendl (1984) cropped.jpg
Autor: Anefo / Croes, R.C., Licence: CC BY-SA 3.0 nl
Československý tenista Ivan Lendl ve finále ABN Tennis Tournament 1984 v Rotterdamu, které nebylo dohráno pro bombovou hrozbu.