Ivan Mažuranić
| Ivan Mažuranić | |
|---|---|
.jpg) | |
| Narození | 11. srpna 1814 Novi Vinodolski |
| Úmrtí | 4. srpna 1890 (ve věku 75 let) Záhřeb |
| Místo pohřbení | Mirogoj |
| Povolání | jazykovědec, básník, politik, advokát, spisovatel a překladatel |
| Alma mater | Záhřebská univerzita |
| Témata | poezie, chorvatština, překlad, právo a politika |
| Významná díla | The Death of Smail-aga Čengić |
| Politická příslušnost | People's Party |
| Děti | Vladimir Mažuranić |
| Příbuzní | Antun Mažuranić a Matija Mažuranić (sourozenci) Ivana Brlićová-Mažuranićová (vnučka) |
| Podpis |  |
 multimediální obsah na Commons | |
 Seznam děl v Souborném katalogu ČR | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Ivan Mažuranić (11. srpna 1814, Novi Vinodolski – 4. srpna 1890, Záhřeb) byl chorvatský básník, jazykovědec a politik, pravděpodobně nejvýznamnější osobnost chorvatského kulturního života 19. století. Jeho portrét je na stokunové bankovce.
Život
Narodil se v zámožné rodině nižší šlechty v oblasti Přímoří. Měl mimořádný talent – hovořil devíti jazyky[zdroj?] a věnoval se mimo jiné astronomii a matematice. Jeho kritika Rakouska-Uherska podnítila v zemi nepokoje. Nejvíce je ale znám pro svou „trojznalost“ – byl ekonomem, jazykovědcem a básníkem.
Mažuranić byl prvním chorvatským šlechticem, který se ke svému titulu nehlásil a počítal se spíše mezi prosté občany. Podnítil přechod Chorvatska z polofeudální do moderní společnosti a přiblížil Chorvatsko Evropě. Podílel se na modernizaci chorvatského vzdělávacího systému vytvořením sítě státních škol a snížením vlivu církevního školství a podnikl řadu dalších kroků k modernizaci (a sekularizaci) chorvatské společnosti.
Jeho jazykovědné dílo mělo nesmírný vliv na moderní chorvatštinu, jeho Německo – ilyrský / (chorvatský) slovník, obsahující přes 40 000 hesel (napsal jej roku 1842 spolu s Josipem Užarevićem) tvoří stále základ spisovného chorvatského jazyka. Mnoho Mažuranićem vytvořených slov[zdroj?], např. nosorog (nosorožec) či sladoled (zmrzlina) se v chorvatštině užívá dodnes.
Literární tvorba
Jeho nejznámějším básnickým dílem je chorvatský národní epos Smrt Smail-agy Čengiće (v originále Smrt Smail age Čengića). Jedná se o jednu z nejznámějších chorvatských básní v celkem pěti zpěvech. Je oslavou odvahy, věrnosti a spravedlnosti.
Inspirací k ní je relativně bezvýznamná událost z Černé Hory – v rámci krevní msty byl Černohorci zabit místní bezvýznamný muslimský tyran. Tuto jednoduchou událost změnil Mažuranić v oslavnou ódu na osvobozenecký boj.
Mažuranić dále dokončil epos Osman (chybějící dva zpěvy) od Ivana Gunduliće a svým básnickým dílem uzavřel epochu chorvatského romantismu a celou chorvatskou epiku.
Byl také překladatelem, a to z řady jazyků, včetně češtiny. Zemřel v Záhřebu a je pohřben na hřbitově Mirogoj.
Politika
V roce 1848 vydal Mažuranić spis s názvem Chorvati Maďarům (Hervati Magjarom), kde stanoví politický program vytyčující sjednocení Chorvaty obývaných území. Poté byl poslancem Saboru, spřízněným s Národní stranou a zakladatelem Samostatné národní strany. Do politiky se Mažuranić zapsal ale především jako chorvatský bán (1873–1880); právě jmenování jeho do nejvyšší chorvatské funkce bylo vnímáno jako jisté uklidnění vyostřených národnostních sporů na jižním okraji zemí koruny Svatého Štěpána. Mezi chorvatskými nacionalisty však bylo jeho působení v tak vysoké funkci a hlavně spolupráce jak s Vídní, tak i Peští přijímáno se značným rozčarováním, ba i jako zrada.
Související články
- Ilyrismus
- Seznam chorvatských bánů
- Jihoslovanské hnutí
- Chorvatsko-uherské vyrovnání
Odkazy
Reference
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Ivan Mažuranić na anglické Wikipedii.
Literatura
- NOVODOMSKÁ, Erika. Proměny zobrazení Turků v chorvatské literatuře. , 2009. Bakalářská práce. Masarykova univerzita: Filozofická fakulta: Ústav slavistiky. Vedoucí práce Petr Stehlík. Dostupné online.
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Ivan Mažuranić na Wikimedia Commons - Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Ivan Mažuranić
| Předchůdce: Antun Vakanović |  | Chorvatský bán 1873–1880 | | Nástupce: Ladislav Pejačević |
Média použitá na této stránce
Ivan Mažuranić
Mazuranic, Ivan (1814 - 1890)
Historic coat of arms of (central) Croatia, white square first. For the version with the first red square, see this file. (In heraldry the first means the rightmost in reality (where your right arm points). Description (blason) is checquy argent and gules (NOT gules and argent). For the majority of time the order were as stated here. When applying the rule of the right hand we can always repeat the same pattern. In cases where the number of the squares (of every row) is even starting (rightmost) square would be white and ending (leftmost) square would be red. When odd number of squares is in question we have either white rightmost and white leftmost or red rightmost and red leftmost square. There is even a testimony of Nikša Stančić that he has ommited that rule to the first president of Croatia (after the fall of the Berlin wall) in order not to make difficult the choice to then president Franjo Tuđman (which decided that the modern CoA would have first and fifth square red).)
Signature of Ivan Mažuranić, Croatian ban and writer