Ivan Mackerle

Ing. Ivan Mackerle
Narození12. března 1942
Protektorát Čechy a Morava Plzeň, Protektorát Čechy a Morava
Úmrtí3. ledna 2013 (ve věku 70 let)
Česko Praha, Česko
VzděláníFakulta strojní ČVUT
Alma materČeské vysoké učení technické v Praze
Fakulta strojní ČVUT
Povoláníobjevitel, inženýr, spisovatel, cestovatel, cryptozoologist, publicista a výzkumník
Znám jakozáhadolog, kryptozoolog, cestovatel
TitulIng.
ChoťIvona Paličková
Partner(ka)Ivona Paličková
RodičeJulius Mackerle
PříbuzníJulius Mackerle, Jaroslav Mackerle strýcové
Webhttp://www.mackerle.cz/
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.
Olgoj Chorchoj
Tatzelwurm
„Sloní pták“ Aepyornis
Vakovlk
Nan Madol
Percy Fawcett

Ivan Mackerle (12. března 1942, Plzeň3. ledna 2013, Praha[1]) byl český záhadolog, kryptozoolog, dobrodruh, cestovatel a spisovatel. Se svými kamarády a později i se svým synem podnikl na vlastní náklady několik výprav za záhadami do celého světa – např. do Mongolska, Austrálie, Jižní Ameriky, na Sibiř atd. Stal se známým zejména svým pátráním po mytickém mongolském písečném červu známém jako Olgoj Chorchoj. Byl synem automobilového konstruktéra Julia Mackerleho a synovcem architekta Jaroslava Mackerleho.[2]

Život

Narodil se 12. března 1942 v Plzni. V dětství často měnil bydliště tak, jak jeho otec měnil zaměstnavatele. Ve třech letech se přestěhovali do Prahy, v pěti do Kopřivnice a v šestnácti zpět do Prahy. V dětství četl dobrodružné knihy Jaroslava Foglara a časopisy VpředJunák. Po vzoru Rychlých šípů založil s kamarády klub „Svorná šestka“.[1] O záhady se zajímal již od mladého věku, zaujal ho zejména mytický pouštní červ Olgoj Chorchoj, o kterém se dozvěděl z příběhu ruského paleontologa a autora sci-fi literatury Ivana Jefremova.[3] Ovlivnilo ho též dílo amerického průkopníka „záhadologie“ Charlese Forta. Později ho začala zajímat i zoologie a elektronika.

V Praze vystudoval Fakultu strojní ČVUT, specializaci automobily. Ve 20 letech se oženil s Ivonou Paličkovou a narodil se jim syn Danny. Po skončení školy pracoval jako konstruktér a pak jako řídící pracovník Generálního ředitelství automobilů. Ve volném čase se zabýval záhadami a nevysvětlenými jevy, které zpočátku jen studoval a archivoval a později je začal sám aktivně luštit.[1]

V roce 1977 získal povolení vycestovat do Skotska k jezeru Loch Ness pátrat po tzv. Lochnesské nestvůře. Tam se setkal i s dalším badatelem Robertem Rinesem, jehož použití podvodní fotografie a ultrazvuku ho zaujalo.

Se svým tehdejším kolegou Michalem Brumlíkem začal zkoumat tehdy utajované případy poltergeistůČeskoslovensku, různé zprávy o podivných úkazech a údajné strašidelné jevy na hradech a zámcích. V letech 19801990 projezdili republiku s cyklem přednášek „Krásné záhady naší planety“.

Po převratu v roce 1989 se Mackerle vydal poprvé do Mongolska, kam se později ještě dvakrát vrátil.

Dále pátral na Madagaskaru po mytickém lidožravém stromu a v Mikronésii na ostrově Pohnpei v ruinách kamenného města Nan Madol po údajných platinových rakvích obrů. V roce 2006 se s přáteli a synem Dannym vydal na Sibiř do Jakutska do oblasti toku řeky Olgujdach, kde pátrali po záhadných „kotlích“ – údajných objektech zavrtaných do půdy sibiřské tajgy.[4]

Jeho poslední expedicí byla v roce 2009 výprava do brazilské džungle po stopách plukovníka Fawcetta.

V letech 19982000 byl poradcem pořadu Záhady a mystéria vysílaného na televizní stanici Prima. Od roku 1998 do roku 2002 byl též předsedou redakční rady časopisu Fantastická fakta. Ve spolupráci se Stanislavem Motlem se podílel na několika epizodách cyklu Stopy, fakta, tajemství. V souvislosti s výpravou do Jakutska se objevil v 10. dílu 3. série amerického spekulativního seriálu Vetřelci dávnověku (Ancient Aliens).

Expedice

TermínLokaceCíl expedice
1.1975, 1. – 10. 8.Evropa, RumunskoHrad a hrobka hraběte Drakuly[5]
2.1977, 22. 7. – 14. 8.Evropa, SkotskoLochnesská nestvůra[6]
3.1981, 11. – 20. 9.Evropa, RumunskoNatočení dokumentu o cestě za Drakulou.[5]
4.1990, 6. 7. – 4. 8.Asie, Mongolskoklášter Tuerin, Olgoj Chorchoj[7]
5.1992, 21. 6. – cca 8. 8.Asie, MongolskoDokument o Olgoji Chorchoji, Almas.[7]
6.1997, 21. 6. – 29. 6.Evropa, Rakouskokryptid Tatzelwurm („prackatý červ“)[8]
7.1998, 10. 7. – 6. 8.Afrika, Madagaskarúdajný lidožravý strom Tepe, „sloní pták“ (kryptid)…[9]
8.2000, 22. 5. – 29. 6.Oceánie, Austráliehora Black Mountain, vakovlk, Queenslandský drak[10]
9.2002, 6. 9. – 3. 10.Oceánie, MikronésieNan Madol[11]
10.2004, 31. 5. – 26. 6.Asie, MongolskoOlgoj chorchoj, vstupy do podzemí…[7]
11.2006, 26. 5. – 12. 6.Asie, Rusko, JakutskoNajít údajné „kotle“ v „Údolí smrti“.[12]
12.2007, listopad[13]Asie, IndieTajemná světla z Kumaonu.[14]
13.2007, 9. – 22. 11.Asie, Srí LankaÚdajný humanoidní kryptid Nittaewo, zpívající ryby.[15]
14.2009, 4. 9. – 3. 10.Jižní Amerika, BrazílieNalézt „Ztracené město Z“.[16]

Dílo

Filmy

Některé filmy lze zhlédnout na webu Bushmanfilm.com.

Články

  • „Valley of Death“ („Údolí smrti“) – magazín Fortean Times (prosinec 2007)[4]
  • „Hunting for the Elephant Bird“ („Hledání sloního ptáka“) – magazín Fate (březen 2008)[25]

Knihy

  • zdroj: [26]
  • 1992Tajemství pražského Golema, Magnet-Press, ISBN 80-85434-16-4
    • Druhé (rozšířené) vydání – 2010CAD PRESS, ISBN 978-80-88969-49-5
  • 1992Drakulovi v patách, Magnet-Press, ISBN 80-85434-55-5
  • 1996Odkud přicházejí?, Mht, ISBN 80-238-4071-1
  • 2001Mongolské záhady, Ivo Železný, ISBN 80-240-2167-6
  • 2002Příšery odnikud, Ivo Železný, ISBN 80-240-2258-3
  • 2005Cesty za příšerami a dobrodružstvím, Motto, ISBN 80-7246-286-5
  • 2011Návrat nejistý, XYZ, ISBN 978-80-7388-480-2
  • 2013Obojživelné automobily, Grada Publishing a. s., ISBN 978-80-247-4541-1
    • (dokončeno a vydáno jeho synem)

Jako spoluautor

  • 1999Záhady a Mystéria (s Jiřím Podzimkem), Pro Prima a Ivo Železný, ISBN 80-240-1095-X
  • 2001Velká kniha tajemství a záhad (s J. Lenkovou, V. Šiškou a J. Zemanem), Regia, ISBN 80-86367-15-0
  • 2002Velká kniha otázek a záhad (s J. Lenkovou, V. Šiškou a J. Zemanem), Regia, ISBN 80-86367-26-6

Odkazy

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Ivan Mackerle na anglické Wikipedii.

  1. a b c Mackerle. Ivan Mackerle [online]. [cit. 2014-03-31]. Dostupné online. 
  2. BLAŽEK, Štěpán. Zemřel Ivan Mackerle. S. 7. Jevíčský zpravodaj [PDF online]. Květen 2013 [cit. 2013-03-29]. S. 7. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2013-06-10. 
  3. BECKWITH, Sam. Interview: Ivan Mackerle [online]. Prague TV [cit. 2014-03-30]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu. (anglicky) 
  4. a b MACKERLE, Ivan. Valley of Death [online]. Dennis Publishing, prosinec 2007 [cit. 2014-03-30]. Dostupné online. (anglicky) 
  5. a b Mackerle. Rumunsko [online]. Dostupné online. 
  6. Mackerle. Skotsko [online]. Dostupné online. 
  7. a b c Mackerle. Mongolsko [online]. Dostupné online. 
  8. Mackerle. Rakousko [online]. [cit. 2014-04-01]. Dostupné online. 
  9. Mackerle. Madagaskar [online]. [cit. 2014-04-01]. Dostupné online. 
  10. Mackerle. Austrálie [online]. [cit. 2014-04-01]. Dostupné online. 
  11. Mackerle. Mikronézie [online]. [cit. 2014-04-01]. Dostupné online. 
  12. Mackerle. Jakutsko [online]. [cit. 2014-04-01]. Dostupné online. 
  13. Expedice Ivana Mackerleho v Indii pokračuje… [online]. Klub Psychotroniky a UFO [cit. 2007-11-05]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu. 
  14. Mackerle. Indie [online]. [cit. 2014-04-01]. Dostupné online. 
  15. Mackerle. Srí Lanka [online]. [cit. 2014-04-01]. Dostupné online. 
  16. Mackerle. Brazílie [online]. [cit. 2014-04-01]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2014-04-07. 
  17. Mackerle. Video [online]. Dostupné online. 
  18. Záhada písečného netvora [online]. Česko-Slovenská filmová databáze [cit. 2021-07-26]. Dostupné online. 
  19. Tajemná Austrálie [online]. Česko-Slovenská filmová databáze [cit. 2021-07-26]. Dostupné online. 
  20. Ztracené město v Pacifiku [online]. Česko-Slovenská filmová databáze [cit. 2021-07-26]. Dostupné online. 
  21. Plavba do Údolí smrti [online]. Česko-Slovenská filmová databáze [cit. 2021-07-26]. Dostupné online. 
  22. Tajemná světla z Kumaonu [online]. Česko-Slovenská filmová databáze [cit. 2021-07-26]. Dostupné online. 
  23. Skrytá tvář Srí Lanky [online]. Česko-Slovenská filmová databáze [cit. 2021-07-26]. Dostupné online. 
  24. Mato Grosso – brána do neznáma [online]. Česko-Slovenská filmová databáze [cit. 2021-07-26]. Dostupné online. 
  25. MACKERLE, Ivan. Hunting for the Elephant Bird [online]. Březen 2008 [cit. 2014-03-30]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu. (anglicky) 
  26. Mackerle. Knihy [online]. Dostupné online. 

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Flag of the Czech Republic.svg
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Tatzelwurm.JPG
Autor: Kryptid, Licence: Copyrighted free use
Artistic depiction of tatzelwurm. This image was created by the user named Kryptid. He hereby gives permission to Wikipedia, and the rest of the Internet, to display this image where they see fit. Kryptid only asks that no one else will claim to have made the image themselves.
Thylacinus cynocephalus (Gould).jpg
Described at the source as plate 5 of Gould's The Mammals of Australia, the listing that work introduction refers to Vol. I. Pls. 53 & 54. It shows what is regarded as the most famous and reproduced image of the then extant species Thylacinus cynocephalus.
Nan Madol 5.jpg
Autor: CT Snow from Hsinchu, Taiwan, Licence: CC BY 2.0
Nan Madol ruins in Pohnpei
Allghoikhorkhoi.jpg
Autor: Původně soubor načetl Pieter0024 na projektu Wikipedie v jazyce angličtina, Licence: CC BY-SA 1.0
This is an image for the article about the Allghoi Khorkhoi
Aepyornis.jpg
Aepyornis maximus
PercyFawcett.jpg

Popis

Colonel Percy Harrison Fawcett.

Colonel Percy Harrison Fawcett in 1911.

Figura de domínio público, originalmente disponibilizada em http://en.wikipedia.org/wiki/Image:PercyFawcett.jpg

== Licence ==