Ivan Matušík

Ivan Matušík
Narození12. července 1930
Bratislava
ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
Úmrtí20. února 2022 (ve věku 91 let)
Národnostslovenská
Alma materFakulta architektúry PS SVŠT
Povoláníarchitekt
OceněníŘád Ľudovíta Štúra II. třídy (2012)
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Seznam děl v databázi Národní knihovny
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Ivan Matušík (12. července 1930 Bratislava20. února 2022)[1][2] byl slovenský architekt.

Jeho tvorba desetiletí představuje jeden z vrcholů slovenské architektury. Ve své tvorbě vychází z tradic funkcionalismu na Slovensku, sleduje vývoj evropské a světové architektury. Za obchodní dům Prior v Bratislavě získal v roce 1969 nejvyšší odborné ocenění, cenu Dušana Jurkoviče. V roce 1995 mu Spolek architektů Slovenska udělil za jeho celoživotní dílo Cenu Emila Belluše. Mezi jeho poslední a nejvýznamnější díla patří futuristický rodinný dům Elipsion v Senci a vítězný návrh z veřejné anonymní soutěže na bratislavské Podhradie Vydrica.

Život

V roce 1949 začal studium na FA a PS SVŠT v Bratislavě, které ukončil v roce 1953. V roce 1954 pracoval v ateliéru prof. Světlíka na ÚP města Bratislavy. Po absolvování vojenské služby v Praze-Motole, nastoupil jako projektant do Vojenského Projektového Ústavu (VPÚ) v Bratislavě v roce 1955. V témže roce se oženil s profesní kolegyní Gabrielou Churovou. V roce 1957 Slovenský výbor pro výstavbu Bratislavy začal vydávat časopis Projekt a Ivan Matušík se stal členem jeho první redakční rady. V letech 1958 – 61 pracoval jako vedoucí projektant v podniku STAVOPROJEKTA v Bratislavě. V letech 1961–1967 se stává hlavním projektantem Státního projektového ústavu obchodu Brno (ŠPÚO) – ateliér Bratislava. A později v letech 1968–1989 jeho ředitelem, se sídlem na Laurinské ul.

V letech 1976–1980 působil jako externí pedagog na FA SVŠT v Bratislavě. Od roku 1994 byl autorizovaným architektem Slovenské komory architektů (SKA).

Ocenění a realizované stavby Ivana Matušíka

  • 1957 – byl postaven bratislavský Slimák
  • 1969Cena Dušana Jurkoviče za komplex OD PRIOR s hotelem Kyjev a budovy ministerstev na Kamenném náměstí a Špitálské ulici v Bratislavě. Koncepce areálu na Kamenném náměstí v Bratislavě představuje jeden z nejvýznamnějších stavebních počinů v centrální části města po 2. světové válce. Rozsahem tento areál překonává pouze areál na Nám. svobody se soustředěnou výstavbou vysokých škol, budovy ministerstva dopravy a spojů ČR, Slovenského rozhlasu a NBS, který se budoval od roku 1942 až dodnes.
  • 1995Cena Emila Belluša za celoživotní dílo v oblasti architektury
  • 1996 – Pocta ministra kultury ČR, medaile
  • 2002Cena Dušana Jurkoviče, cena udělena na vernisáži v Galerii architektury SAS dne 4. prosince 2002 za realizované architektonické dílo Elipsion – dům u Slunečních jezer v Senci
  • 2003CE.ZA.AR, cena SKA v kategorii rodinné domy za dům Elipsion
  • 2003 – Cena ministra V a RR ČR – progresivní bydlení za dům Elipsion
  • 2003 – vydaná monografie Ivan Matušíka – život s architekturou
  • 2006 – Finalisté CE.ZA.AR 2006 – Rodinný dům Pátrium
  • 2007Křišťálové křídlo v kategorii architektura za rodinné domy Elipsion a Pátrium a obytný dům Triangolo

Charakteristika

Matušíkova architektura poskytuje dostatek prostoru k zamyšlení se nad její kvalitou v čase.

K architektuře se přistupovalo různě. Například v 60. letech plnila svými výrazovými prostředky důležitou roli při angažování lidu za plnění základních úkolů a cílů socialistické společností. Architektura měla v podmínkách socialismu a vědeckotechnické revoluce účinně vyjádřit ideje socialismu a optimálně splnit užitkové a funkční potřeby socialistické společnosti. Je přímo obdivuhodné, že přesto se občas podařilo postavit skvostnou architekturu. Vedle sídlišť, které tak nějak měly naplnit potřeby socialistického člověka vznikly velkorysé projekty. V centru Bratislavy v 60. letech vyrostl komplex Prior a Kyjev. Stavba, která svou vyváženou architekturou mírně uklidila centrum Bratislavy, dodnes projevuje svou nadčasovost. Snad jen v období sílící postmoderní architektury, kdy téměř celá společnost začala náhle trpět nedostatkem městskosti, nedostatkem historických vazeb či danosti, absencí genia loci, se objevily protesty. Mnozí netušili o historické vazbě nic, ale náhle se stali její výraznými zachránci a věřícími génia loci, byť i jen z podnětu romantického prociťování protestu. Jakoby Prior zda Kyjev nebyly dostatečně městské prvky či génia loci nevytvářely. Prior přežil různé změny; měnily se majitelé (Prior, K-Mart, Tesco), měnily se provozní podmínky, ale budova se nezměnila. Z původně navrhovaných vstupů je sice používán jen jeden, provozu to však nevadí a nikdy to nevedlo k fyzickému zrušení těch nepoužívaných. Některé změny však přinášejí negativní momenty – namísto původní restaurace v přízemí krčku je dnes počítačová herna, která nepříjemně narušuje sociální prostředí, přímá zásobovací rampa potravin v Tesco byla – vzhledem k různých majitelům uzavřena, což způsobuje mírné komplikace v zásobování. Komplex však funguje spolehlivě a vhodně organizuje tuto část centra.

Ivan Matušík precizně přistupuje ke své tvorbě, o níž svědčí fakt, že byla dobrá před 50 lety a i nyní. Léty ověřenými architektonicky suverénním stavbám přibývají další svěží díla, která nadále příjemně překvapují architektonickou veřejnost. Jak sám autor řekl: „… I malé národy lze identifikovat podle jejich architektonické kultury…“[zdroj?]

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Ivan Matušík na slovenské Wikipedii.

  1. Zomrel Ing. arch. Ivan Matušík : [parte] [online]. Bratislava: Spolok architektov Slovenska, 2022-02-20 [cit. 2022-02-23]. Dostupné online. 
  2. TERAZ.SK. Zomrel architekt Matušík, autor Prioru či Novej tržnice v Bratislave. TERAZ.sk [online]. 2022-02-21 [cit. 2022-02-22]. Dostupné online. (slovensky) 

Literatura

  • Karfík, V .: Kamenné náměstí v Bratislavě řešila soutěž. Projekt 3, 1961, s. 38 – 42.
  • Karfík, V .: Obchodní dům Prior v Bratislavě. Projekt 11, 1969, s. 5.
  • Šlechta, Š .: Areál Kyjevského náměstí v Bratislavě. Projekt 22, 1980, s. 36 – 41.
  • Matušík, I .: Areál Kamenného náměstí v Bratislavě. Brno, státní projektový ústav obchodu 1970
  • Kusý, M .: Architektura na Slovensku 1945 – 1975. Bratislava, PALLAS 1976.
  • Matušík, I .: Život s architekturou.
  • Dulla, M .: Dějiny architektury 20. století. Bratislava, STU 2002.
  • Dulla, M., Moravčíková, H.: Architektura Slovenska v 20.st, SLOVART, BA2002
  • Matušík, I .: Z pozice autora architektury Kamenného náměstí, ARCH č.2, 2007, s. 52 – 53
  • Romske, M .: Pátrium: architektura s lehkostí slovní hry, ASB, č. 10, 2006

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Flag of the Czech Republic.svg
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Ivan Matušík (2012).jpg
Autor: Pavol Frešo, Licence: CC BY 2.0
Ivan Matušík