Ivan Pinkava
Ivan Pinkava | |
---|---|
Ivan Pinkava | |
Narození | 1. února 1961 (63 let) Náchod Československo |
Vzdělání | FAMU v Praze |
Alma mater | Filmová a televizní fakulta Akademie múzických umění v Praze |
Povolání | fotograf, vysokoškolský pedagog |
Ocenění | Osobnost české fotografie (2012) |
multimediální obsah na Commons | |
Seznam děl v databázi Národní knihovny | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Ivan Pinkava (* 1. února 1961, Náchod) je český fotograf a vysokoškolský pedagog.
Studium a profesní život
Narodil se 1. února 1961 v Náchodě. V letech 1977–1981 studoval Střední průmyslovou školu grafickou v Praze, pak od roku 1982 do roku 1986 studoval obor Umělecká fotografie na Filmové a televizní fakultě Akademie múzických umění v Praze. V roce 1989 spolu s fotografy Pavlem Baňkou, Jaroslavem Benešem, Janem Ságlem, Jaroslavem Bártou a Josefem Mouchou založili Prague House of Photography (PHP) - Pražský dům fotografie. Na konci 90. let 20. století byl dva roky předsedou správní rady PHP. V období 2005–2007 působil jako vedoucí pedagog fotografického ateliéru na Vysoké škole uměleckoprůmyslové v Praze.
Věnuje se volné fotografii.[1]
Dílo
Ivan Pinkava si během takřka třiceti let vytvořil vlastní, svébytný vizuální jazyk, který lze ztotožnit s jeho vlastním uvažováním o světě. Figury a zátiší se v jeho díle prolínají, jsou aktualizovaným zrcadlením hlubších myšlenkových procesů navázaných na řeč tradiční západní kultury. Autor cíleně vstupuje do známých ikonografických situací, aby je – někde nepatrně, jinde radikálně – pozměnil, zpřeházel, přejmenoval, vyprázdnil, zastřel nebo jim dal vyniknout v jiném osvětlení. Za dějinnými kulisami nachází cosi společného, platného pro současnost i budoucnost – předobrazy lidské nejistoty pramenící z vlastní tělesné pomíjivosti.[2]
Remains
„Vše se u Ivana Pinkavy nějakým způsobem dotýká jinotajnosti času, jeho artikulace a proměn. Čas je tu postaven do světla lidské zkušenosti. Je nahlížen jako motiv prostorotvorný, mýtotvorný ale i destruktivní. Pinkava podchycuje důsledky vnímání času pro lidské vědomí a pro zkušenost, a to opět ze dvou pohledových úhlů – bezprostředního (osobního) a historického (distančního). Čas je prostorem interpretace a zároveň prostorem skrývání (převlékání) významů. Jsme a žijeme s časem a v čase, ale potřebujeme zároveň obranné mechanismy, které nás chrání před „šokem“ z jeho plynutí.“[3]
Decadence Now !
Zbytky molitanů a staré deky jako odpadky naší skutečnosti. Dojemné a krásné svou zbytečností. Ještě naposledy, dříve než je světlo samo odsoudí k rozpadu nebytí, expozicí světla zrecyklované do svého zvěčnění. Pokus o uniknutí zkáze.
Nechci být více konkrétní, jen bych tak osekal vše, co trčí, vše co se příčí, co nutí k otázce, tedy to, co skrytě sděluje.
Smrtelnost, dusivá uzavřenost, konec – a naděje. Temné světlo, nalézání očistné krásy, zrození nové skutečnosti, hry, neustálé obrozování. Podivný koloběh se zdá být statický a neměnný. Nekonečný pokus o vymanění se z tohoto koloběhu odstředivou silou. Erós jako smrt. Smrt jako erós. Počátek skrze noc se zdá být samozřejmý, iniciace je vědomá. Zkušenost světla.“[4]
Heroes
„…..Teprve v této konfrontaci se ukazuje, proč je Ivan Pinkava skutečně, hlubinně anachronický: Ne proto, že si bere náměty z Bible, parafrázuje Caravaggia a fotografuje pečlivě naaranžované akty. Nýbrž proto, že svým dílem klade tuto nejen absurdní, nýbrž i drzou, směšnou, neodpustitelně naivní otázku po kráse. Nýbrž proto, že nad jeho dílem diváka takováto otázka vůbec napadá. Nýbrž proto, že v jeho díle má divák příležitost naučit se vnímat ony „přebytky“, ony byť i nepatrné nánosy, skvrny, zkreslení a pokřivení, patrná na tělech a tvářích, jako poukazy ke kánonu krásy, který však v naší době nelze zobrazovat jinak než per negationem, než skrze odchylky od něho.“[5]
Projekty
- 2007 Ivan Pinkava / Salome, Jižní zahrady Pražského Hradu, Praha
- 2003 Političtí vězni 50. let, Praha, projekt Nadace Galerie Langhans, Praha
- 1995 Memento Mori, Galerie Rudolfinum, Praha, (společný projekt s Václavem Jiráskem a Robertem V. Novákem)
Samostatné a skupinové výstavy
- 2023 Full Moon In the Eye, Trafo Gallery, Praha, kurátor: Pavel Dvořák, 12. května - 25. června 2023[6]
- 2020/21 Ivan Pinkava, Dvojná vazba, Telegraph, Olomouc
- 2020 Ivan Pinkava, Backtracking, Dům umění, České Budějovice
- 2019 Inverzná romantika, Kunsthalle Bratislava, Bratislava
- 2019 Ivan Pinkava - Vojtěch Míča / Vitální kolaps - Vital Collapse, Muzeum Kampa, Praha
- 2018 Ivan Pinkava - Eliáš Dolejší, Napřed uhořet, GVUO, Ostrava
- 2018 Ivan Pinkava / Zbývá jen zlato, Lašské muzeum v Kopřivnici
- 2014 Ivan Pinkava, Antropologie, Fait Gallery MEM, Brno
- 2013 Ivan Pinkava / Stržený ornament, Zahorian & co Gallery, Bratislava
- 2013 Vnitřní okruh, GHMP, Praha
- 2012 Ivan Pinkava / Remains, AU Museum at the Katzen Arts Center, Washington DC
- 2012 Ivan Pinkava / Indexace, Galerie Dům, Broumov
- 2011 Ivan Pinkava / Opposite White, galerie Fiducia, Ostrava
- 2011 Ivan Pinkava / Opposite White, L'été photographique de Lectoure, Hotel de ville / Ancient tribunal , Lectoure
- 2011 Fundamenty & Sedimenty. Vzpoura hraček 2011, GHMP - Městská knihovna, Praha
- 2011 Fotografie – Mutující médium, Galerie Rudolfinum, Praha
- 2010 Ivan Pinkava / Ještě místo – pustá zem (společně s Josefem Bolfem), Západočeská Galerie, Plzeň
- 2010 Decadence Now! / Za hranicí krajnosti, Galerie Rudolfinum, Praha
- 2010 Darkness for Light – Czech Photography Today, Shiseido Gallery, Tokio
- 2010 Ivan Pinkava / Seul reste l'or, Galerie Seine 51, Paříž
- 2009 Silence, Silence, Dream and Three Mattresses, Vernon international & in Stage, Padua
- 2006 Ivan Pinkava / Heroes – choice, Central exhibition hall „Manesh“, Moskva
- 2004 Ivan Pinkava / Heroes – Ivan Pinkava, Galerie Rudolfinum, Praha
- 2004 Il Nudo, Fra Ideale e Realità, Galleria d'Arte Moderna, Bologna
- 2004 Gods Becoming Men, Frissiras Museum, Atény
- 2002 Ivan Pinkava / TNF, Atelier Josefa Sudka, Praha
- 2001 Ivan Pinkava / Theatre of Lost Soul, Mesaros Gallery, Morgantown, WV,USA
- 2000 Portrait, New Gallery, Houston
- 2000 Akt v české fotografii, Císařská konírna Pražského hradu, Praha
- 1999 Kain und Abel, Tschechisches Zentrum, Berlín
- 1997-8 Ivan Pinkava, Centro de la Imagen, Palatio Bellas Artes, Mexico City
- 1996 Ivan Pinkava / Portraits, Frederiks Bastion Gallery, Kobenhavn, yvaná i Kodaň
- 1992 Ivan Pinkava / Dynasty, Pražský dům fotografie, Praha
- 1992 Ivan Pinkava, Hippolyte Gallery, Helsinky
- 1990 Ivan Pinkava / Fotografien, Fotogalerie in der Brotfabrik, Berlín
Zastoupení ve sbírkách
- Bibliothèque nationale de France, Paříž
- Gernsheim Collection, Austin, Texas
- Victoria and Albert Museum, Londýn
- Kinsey Institute Art Collection, Bloomington
- Maison européenne de la photographie, Paříž
- Musée de l'Élysée, Lausanne
- Museum of Fine Arts of Houston
- Museum of Photographic Arts, San Diego
- The Dali Photo Museum, Dali, Čína
- Sbírka PPF, Praha
- Muzeum umění Olomouc
- Muzeum umění a designu Benešov
- Uměleckoprůmyslové museum v Praze
- Moravská galerie v Brně
- Národní galerie v Praze
- Galerie Klatovy / Klenová
Publikace
- 2023 Ivan Pinkava: Full Moon In the Eye, ISBN 978-80-908604-3-8
Odkazy
Reference
- ↑ POSPĚCH, Tomáš. Role fotografie. 1. vyd. Praha: Positif, 2019. 150 s. S. 142–149.
- ↑ Vaňous Petr, 2009, Ivan Pinkava, str. 134, Torst, Praha
- ↑ Vaňous Petr, 2012, Remains / Ivan Pinkava, str. 8, Arbor Vitae
- ↑ Ivan Pinkava, 2010
- ↑ Putna Martin C., 2004, Heroes / Ivan Pinkava, str. 10, Kant, Praha
- ↑ Ivan Pinkava: Full Moon in the Eye – Trafo Gallery Praha [online]. [cit. 2023-04-28]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2023-04-28.
Literatura
- Vaňous, Petr, 2018, Napřed uhořet, GVUO a BiggBoss, Ostrava, ISBN 978-80-906817-6-7 (BiggBoss), ISBN 978-80-87405-46-8 (GVUO)
- Vaňous, Petr (ed.), 2018, Inverzní romantika, Galerie Rudolfinum a Visions Group, Praha, ISBN 978-80-86443-43-0
- Vaňous Petr, 2012, Remains – Ivan Pinkava, monografie, 242 s., Arbor vitae, Praha, ISBN 978-80-87164-64-8
- Vaňous Petr (ed.), 2011, Fundamenty & Sedimenty. Vzpoura hraček 2011, GHMP, Praha. ISBN 978-80-7010-003-5
- Urban Otto, 2010, Decadence Now! Za hranicí krajnosti, Arbor vitae, Praha, ISBN 978-80-87164-39-6
- Vaňous P, Jindra P, 2010, Ještě místo – pustá zem, Josef Bolf, Ivan Pinkava, Západočeská galerie v Plzni
- Birgus V, Mlčoch J, 2010, Česká fotografie 20. století, Kant, Praha, ISBN 978-80-7437-026-7
- Birgus V, Mlčoch J, 2009, Tschechische Fotografie des 20. Jahrhunderts, Kant, Bonn, ISBN 978-80-86970-96-7
- Vaňous Petr, 2009, Ivan Pinkava, Torst, Praha, ISBN 978-80-7215-381-7
- Lucie-Smith, Edward, 2004, Gods Becoming Men, Athény, Frissiras Museum, ISBN 960-87850-4-9
- Putna, Martin C., 2004, HEROES- Ivan Pinkava, kat. 203 s., Kant, Praha, ISBN 80-86217-72-8
- Koetzle, Hans-Michael, 2002, Das Lexikon der Fotografen 1900 bis Heute, Knaur, Mnichov, ISBN 3-426-66479-8
- Birgus V, Mlčoch J, 2000, Akt v české fotografii; The Nude in Czech Photography, Kant, Praha, ISBN 80-86217-30-2
- Birgus, Vladimír, 1999, Česká fotografie 90. let, Kant, Praha,
- Chlíbec B, Horyna M, 1995, Memento Mori (Fotografie V. Jirásek, Robert V. Novák, Ivan Pinkava, Torst, Praha
- Kroutvor, Josef, 1993, Dynastie - Ivan Pinkava, 129 s., ERM, Praha, ISBN 80-901477-3-9
- Tanaka Min, 1992, Moře pod kůží/ The sea inside the skin, foto J. Krejčí a I. Pinkava, Torst , Praha
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Ivan Pinkava na Wikimedia Commons
- (anglicky) (česky) Ivan Pinkava, vlastní webové stránky
- (česky) Petr Vilgus: Nejsem hravý typ. Bohužel..., rozhovor s Ivanem Pinkavou ze září 2011
- (česky) Naďa Klevisová: Fotograf nad propastí, Hospodářské noviny, 7. 8. 2009
- (česky) Karel Oujezdský: Ivan Pinkava: Ticho, ticho, sen a tři matrace, Český rozhlas, 26.3.2009
- Ivan Pinkava v informačním systému abART
Média použitá na této stránce
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Autor: Ivan Pinkava, Licence: CC BY-SA 3.0
výstava
Autor: Ivan Pinkava, Licence: CC BY-SA 3.0
výstava Ivana Pinakvy
Autor: Ivan Pinkava, Licence: CC BY-SA 3.0
výstava
Autor: Ivan Pinkava, Licence: CC BY-SA 3.0
výstava Ivana Pinakvy
Autor: Martin Polák, Licence: CC BY-SA 3.0
Výstava Decadence Now, Galerie Rudolfinum, Praha, 2010
Autor: Ivan Pinkava, Licence: CC BY-SA 3.0
výstava Ivana Pinakvy
Autor: Ivan Pinkava, Licence: CC BY-SA 3.0
výstava Ivana Pinakvy
Autor: Ivan Pinkava, Licence: CC BY-SA 3.0
výstava Ivana Pinakvy
Autor: Ivan Pinkava, Licence: CC BY-SA 3.0
výstava Ivana Pinakvy
Autor: Ivan Pinkava, Licence: CC BY-SA 3.0
výstava Ivana Pinakvy