Ivan Sekanina
| JUDr. Ivan Sekanina | |
|---|---|
.jpg) Ivan Sekanina | |
| Narození | 31. října 1900 Nové Město na Moravě  Rakousko-Uhersko |
| Úmrtí | 21. května 1940 (ve věku 39 let) koncentrační tábor Sachsenhausen-Oranienburg  Německá říše |
| Místo pohřbení | Hřbitov Malvazinky |
| Alma mater | Univerzita Karlova Filozofická fakulta Univerzity Karlovy Právnická fakulta Univerzity Karlovy |
| Povolání | spisovatel, advokát, novinář, právník a redaktor |
| Ocenění |  Řád Bílého lva (1949) in memoriam |
| Politická strana | Komunistická strana Československa |
| Choť | Gertruda Sekaninová-Čakrtová |
| Rodiče | František Sekanina |
| Příbuzní | Růžena Reichstädterová teta |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Ivan Sekanina (31. října 1900 Nové Město na Moravě – 21. května 1940 koncentrační tábor Sachsenhausen-Oranienburg) byl levicový novinář, obhájce pronásledovaných komunistických představitelů a bojovník proti fašismu[1] Byl synem básníka a kritika Františka Sekaniny a jednou z předních levicových osobností meziválečného období.
Život
V letech 1919–1923 vystudoval Právnickou fakultu Univerzity Karlovy, a zpočátku měl poměrně blízko k národně-socialistické straně. Později, inspirován svým přáteli, politikem Bohuslavem Vrbenským a básníkem Jiřím Wolkerem,[2] se přiklonil k levici.[3] Do Komunistické strany Československa vstoupil roku 1925,[1] nabídl straně své právnické služby a stal se právním zástupcem komunistické strany a Rudého práva.[3] Tato jeho práce ovšem odrazovala řadu klientů.[2]
Sekanina se přátelil s mnohými předními komunisty té doby – mj. s Fučíkem, Vančurou, Clementisem, Slánským, Švermou, Kopeckým a dalšími. V roce 1933 v jeho kanceláři začala pracovat Gertruda Stiassna, kterou si v roce 1935 vzal.[2] Od roku 1938 vedli svou kancelář společně.[3]
Stal se významným obhájcem obviněných dělníků a komunistů.[2] Historik Jiří Pernes charakterizuje jeho advokátní styl takto: „Nešlo mu vůbec o spravedlnost, nezkoumal podstatu sporu, záleželo mu jen na tom, aby komunisty uchránil od trestu, třeba zaslouženého.“[2] Silně se angažoval v inscenovaném procesu s G. Dimitrovem a jeho druhy, obviněnými v roce 1933 ze zapálení Říšského sněmu. Původně se měl stát v lipském procesu obhájcem spoluobžalovaného předsedy poslanecké frakce E. Torglera, ale říšská justice to nedovolila. Obhajoba se však změnila v obžalobu fašismu, a to nebylo Sekaninovi odpuštěno. Nakonec museli být obžalovaní osvobozeni.[4]
Ve 30. letech byl spoluzakladatelem a funkcionářem mnoha levicových a antifašistických organizací – Společnosti pro hospodářské a kulturní sblížení se SSSR, Levé fronty,[1] Svazu přátel SSSR, Výboru na pomoc demokratickému Španělsku, Ligy pro lidská práva, Šaldova komitétu, Socialistické akademie a Divadla E. F. Buriana D 34.[1] Roku 1938 se stal jedním z organizátorů petiční akce čs. inteligence na obranu republiky před hitlerovskou agresí Věrni zůstaneme. Spolu s filosofem a sociologem Josefem Fischerem koncipoval definitivní text této vlastenecké a antifašistické výzvy.[2]
Zatčen byl ihned po příchodu nacistů 16. března 1939. Vězněn byl nejprve na Pankráci, později byl převezen do Berlína, kde s ním byl připravován politický proces.[4] Po vypuknutí druhé světové války se stal připravený proces zbytečným a Sekanina byl deportován do koncentračního tábora Sachsenhausen,[3] kde 21. května 1940 zahynul. Před smrtí přijal katolickou víru.[5]
V roce 1949 byl Ivan Sekanina in memoriam vyznamenán Řádem bílého lva.[4]
Odkazy
Reference
- ↑ a b c d Památce I. Sekaniny. Lidová demokracie. 31. října 1985.
- ↑ a b c d e f PERNES, Jiří. Komunistky s fanatismem v srdci. První. vyd. Praha: Nakladatelství BRÁNA, 2006. 240 s. ISBN 80-7243-284-2. Kapitola 8., s. 175–199.
- ↑ a b c d Portréty: Právnička a politička Gertruda Sekaninová-Čakrtová. Český rozhlas 6 Archivováno 3. 11. 2008 na Wayback Machine., vysíláno dne 21. 10. 2007 ve 22:10, [cit. 2008-11-04]. Dostupné online.[nedostupný zdroj]
- ↑ a b c MAREK, Pavel. Ivan Sekanina (1900–1940). Stručný nástin života a díla právníka, politika a kulturního pracovníka – bojovníka proti fašismu. Nové Město na Moravě: Horácké muzeum, 2000. ISBN 978-80-900965-7-8.
- ↑ Dopis Jana Brechensbauera Sekaninově sestře Evě, 25. února 1956, dostupné online
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Ivan Sekanina na Wikimedia Commons - Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Ivan Sekanina
- Pro obhájce dělníků Ivana Sekaninu přišlo gestapo hned v první den vyhlášení protektorátu Pořad Českého rozhlasu Plus, podrobné informace o životě Ivana Sekaniny, vzpomínky přátel.
Média použitá na této stránce
Autor: Dragovit (of the collage), Licence: CC BY-SA 4.0
Both national flags of Austro-Hungary, the collage of flags of the Cisleithania (Habsburg Monarchy) and the Transleithania (Kingdom of Hungary)
.svg)
National flag and merchant ensign of Germany from 1935 to 1945.
Stužka:
- Řád bílého lva V. třídy – Česká republika (od roku 1994);
- Řád bílého lva V. třídy – Česká a Slovenská Federativní Republika (1990-1992);
- Řád bílého lva V. třídy – Československo (1922-1961).
Ivan Sekanina (1900-1940), levicový novinář, obhájce