Ivan Uchov
Ivan Uchov | |
---|---|
Ivan Uchov (Tegu 2011) | |
Osobní informace | |
Narození | 4. dubna 1986 (36 let) Čeljabinsk |
Stát | Rusko |
Výška | 192 cm |
Hmotnost | 83 kg |
Kariéra | |
Disciplína | skok do výšky |
Účasti na LOH | 2012 |
Účasti na MS | 2009, 2011, 2013 |
Účasti na ME | 2006, 2010, 2014 |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Přehled medailí | ||
---|---|---|
Atletika na LOH | ||
DQ | Londýn 2012 | skok do výšky |
Halové MS v atletice | ||
zlato | Dauhá 2010 | skok do výšky |
bronz | Istanbul 2012 | skok do výšky |
DQ | Sopoty 2014 | skok do výšky |
Mistrovství Evropy v atletice | ||
stříbro | Barcelona 2010 | skok do výšky |
DQ | Curych 2014 | skok do výšky |
Halové ME v atletice | ||
zlato | Turín 2009 | skok do výšky |
zlato | Paříž 2011 | skok do výšky |
Ivan Sergejevič Uchov (rusky Иван Сергеевич Ухов, * 4. dubna 1986 v Čeljabinsku) je ruský atlet, výškař. Je halovým mistrem světa (2010), dvojnásobným halovým mistrem Evropy (2009, 2011) a juniorským mistrem Evropy (2005). Dne 25. února 2014 vyrovnal na mítinku Praha Indoor 2014 v pražské O2 areně výkonem 242 cm halový evropský rekord, který drží od roku 1988 Němec Carlo Thränhardt.[1] Úspěchy z let 2012–2014 včetně olympijského zlata z Londýna 2012 mu byly odebrány kvůli užívání dopingu.
Kariéra
V mládí se krátce věnoval hodu diskem, ale brzy přešel ke skoku do výšky. Během jednoho roku se zlepšil z 210 cm (13. července 2004) až na 230 cm (13. července 2005). Zatímco na MS juniorů 2004 v italské Grossetu neprošel z kvalifikace, o rok později získal zlato na juniorském ME v Kaunasu. V roce 2010 se stal celkovým vítězem Diamantové ligy ve skoku do výšky.
V roce 2011 vyhrál výkonem 232 cm na mítinku Zlatá tretra v Ostravě.[2] Na světovém šampionátu v jihokorejském Tegu v témže roce obsadil 5. místo (232 cm). Na předchozím MS v atletice 2009 v Berlíně skončil na 10. místě (223 cm). Prostředí pod střechou vyhovuje ruskému atletovi mnohem více. 25. února 2009 v řeckém Pireu překonal 240 cm (národní rekord), čímž se stal šestým výškařem celé historie, kterému se podařilo v hale překonat tuto hranici.[3][4]
Od halové sezóny 2009 trénuje Ivana Uchova olympijský vítěz ze Sydney Sergej Kljugin, manžel výškařky Viktorie Kljuginové. Je vítězem několika halových mítinků na území Česka. Vítěz novinářské laťky (2008)[5], beskydské laťky (2006, 2009, 2010, 2012) a hustopečského skákání (2008, 2009, 2010, 2011, 2013).
Mítink v Lausanne
Tento 192 cm vysoký Rus se dostal do povědomí nejen atletické veřejnosti v září roku 2008 na mítinku IAAF Super Grand Prix ve švýcarském Lausanne. Po hádce s bývalou přítelkyní se začal opíjet. Během závodu do sebe naléval vodku s energetickým nápojem Red Bull. Ruský výškař měl poté co dělat, aby se udržel na nohou a když se pak rozeběhl ke svému pokusu na základní výšce, těsně před odrazem si doslova ustlal na žíněnce. To vše zachytil na mobilní telefon jeden z diváků a video poté obletělo svět na serveru YouTube.[6] Manažer Pavel Voronkov svého svěřence omlouval tím, že alkoholem řešil osobní problémy.
Následky
Rozhořčený šéftrenér ruské atletické federace Valentin Maslakov navrhoval pro tehdy dvaadvacetiletého atleta roční distanc, který by byl pro nadějného výškaře velmi tvrdým trestem.[7] Ten však nepadl. Po omluvě a uhrazení nákladů pořadatelům byl vyhozen z domovského klubu. Následně přešel do oddílu v Moskvě, kde se musel ovšem podřídit určitým a velmi tvrdým podmínkám. V klubu dostával výplatu, finančně byl podporován na soustředění i vybavení, musel ale zvítězit na březnovém HME v Turíně 2009. Pokud by nevyhrál, musel by veškeré finance svému klubu vrátit. Ruský výškař ale mistrovství, stejně jako celou halovou sezónu zvládl, když vyhrál osm z deseti závodů.
Doping
V únoru 2019 byl odsouzen v případu systematického užívání anabolických steroidů v ruské atletické reprezentaci a dostal čtyřletý zákaz činnosti. Zároveň byly diskvalifikovány všechny jeho sportovní výsledky od 16. července 2012 do konce roku 2014, čímž přišel mimo jiné o olympijské zlato. Později mu byl zákaz zkrácen na dva roky a devět měsíců.
Úspěchy
Osobní rekordy
Hala
- Skok do výšky – 242 cm, Praha, 25.2. 2014 - Současný evropský rekord
Odkazy
Reference
- ↑ iDNES.cz, ČTK. Výškař Uchov vyrovnal v Praze evropský rekord, zazářil i Maslák. iDNES.cz [online]. 2014-02-25 [cit. 2014-02-26]. Dostupné online.
- ↑ iDNES.cz. Zlatou tretru zdobily sprinty. Bolt výkon roku nemá, jeho krajanka ano. iDNES.cz [online]. 2011-05-31 [cit. 2014-02-26]. Dostupné online.
- ↑ iDNES.cz , bra. Ruský skokan-opilec překonal 240 cm a ve světě nemá konkurenci. iDNES.cz [online]. 2009-02-27 [cit. 2014-02-26]. Dostupné online.
- ↑ Skok do výšky (hala) - dlouhodobá tabulka (muži) [online]. IAAF.org. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ pn, Sport.cz. Novinářskou laťku 2008 vyhrál Rus Uchov. Sport.cz [online]. 2008-02-14 [cit. 2014-02-26]. Dostupné online.
- ↑ Opilý Uchov na mítinku v Lausanne [online]. YouTube.com. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ ČTK. Ruský trenér navrhuje pro opilého výškaře roční distanc. Sport.cz [online]. 2008-09-09 [cit. 2014-02-26]. Dostupné online.
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Ivan Sergejevič Uchov na Wikimedia Commons
- Ivan Sergejevič Uchov na stránkách Světové atletiky (anglicky)
- Ivan Sergejevič Uchov v databázi Olympedia (anglicky)
Média použitá na této stránce
Old flag of Russia from the Tsarist era. This variant is still used today.
Olympic Rings without "rims" (gaps between the rings), As used, eg. in the logos of the 2008 and 2016 Olympics. The colour scheme applied here was specified in 2023 guidelines.
Olympic Rings without "rims" (gaps between the rings), As used, eg. in the logos of the 2008 and 2016 Olympics. The colour scheme applied here was specified in 2023 guidelines.
Autor: Erik van Leeuwen, attribution: Erik van Leeuwen (bron: Wikipedia)., Licence: GFDL
Ivan Ukhov during Doha 2010 World Indoor Championships
Autor: Erik van Leeuwen, attribution: Erik van Leeuwen (bron: Wikipedia)., Licence: GFDL
Ivan Ukhov during 2011 World championships Athletics in Daegu
Provisional flag for the Authorised Neutral Athletes (ANA) team at the IAAF events; since 2017.