Ivan Vasiljevič Kirejevskij

Ivan Vasiljevič Kirejevskij
Narození	22. březnajul. / 3. dubna 1806greg. Moskva
Úmrtí	11.jul. / 23. června 1856greg. (ve věku 50 let) Petrohrad
Příčina úmrtí	cholera
Místo pohřbení	Optina Pustyň
Alma mater	Imperátorská moskevská univerzita
Povolání	filozof, literární kritik, novinář a spisovatel
Zaměstnavatel	Moscow main archive (od 1823)
Nábož. vyznání	pravoslaví
Choť	Natalia Kireevskaya (od 1834)
Rodiče	Vasilij Petrovič Kirejevskij, Avdotija Petrovna
Rod	House of Kireevsky
Příbuzní	Pjotr Kirejevskij
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Ivan Vasiljevič Kirejevskij ((rusky Ива́н Васи́льевич Кире́евский; 22. března^jul./ 3. dubna 1806^greg., Moskva – 11. června^jul./ 23. června 1856^greg., Petrohrad) byl ruský spisovatel a publicista, spolu s Alexejem Chomjakovem zakladatel a hlavní teoretik slavjanofilství.

Jako většina slavjanofilů pocházel Kirejevskij ze šlechtické rodiny statkářů, ze vzdělaného romantického prostředí, kde se zdůrazňovala citovost, kde se však setkal i se spisy Johna Locka a C. A. Helvétia. Jako mladý muž se kromě toho setkával s německými intelektuály a na svých cestách po Evropě i s G. W. F. Hegelem, F. Schleiermacherem, F. W. Schellingem nebo s francouzským historikem J. Micheletem. Roku 1832 vydával časopis "Evropejec" a roku 1845 krátce redigoval "Moskvitjana".

Hlavním předmětem Kirejevského zájmu byl jednak vztah Ruska a Evropy, šlo mu ale také o překonání rozporu mezi věděním a náboženskou vírou. Evropa byla podle něho formována racionalistickým a individualistickým myšlením, které nepřipouští žádnou "sobornost" (celistvost). Na té naopak byla založena pravá ruská tradice, která se však právě přiblížením k západnímu myšlení (například v ruském "rozkolu", oddělením starověrců od pravoslaví, nebo v reformách Petra Velikého) ztratila. Kirejevskij se snažil smířit tuto starou tradici s novou tradicí Ruska.

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Iwan Wassiljewitsch Kirejewski na německé Wikipedii.

• Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Ivan Vasiljevič Kirejevskij
• LOSSKIJ, Nikolaj, 2004. Dějiny ruské filosofie. Překlad : Alan Černohous. 1. vyd. Velehrad: Refugium Velehrad-Roma. 663 s. ISBN 80-86715-26-4. Kapitola "Kirejevskij Ivan Vasiljevič", s. 21–44. 
• NYKL, Hanuš, 2015. Slavjanofilství a slavjanofilské paradigma: příspěvek ke studiu ruské filosofie 19. století. 1. vyd. Praha: Slovanský ústav AV ČR. 255 s. (Práce Slovanského ústavu AV ČR, v.v.i. Nová řada; sv. 38). ISBN 978-80-86420-49-3. Kapitola "I. V. Kirejevskij", s. 118–161. 
• Filosofický slovník. Olomouc: FIN 1998. Heslo Kirejevskij, Ivan Vasiljevič
• Masaryk, T. G., Slovanské studie I., Slavjanofilství Ivana Vasiljeviče Kirejevského, Praha 1889.
• Ottův slovník naučný, heslo Slavjanofilství. Sv. 23, str. 350.
• Ottův slovník naučný nové doby, heslo Slavjanofilství. Sv. 10, str. 1323.
• Putna, M. C., Obrazy z kulturních dějin ruské religiozity. Praha: Vyšehrad 2015, str. 211nn.

• Slavjanofilství

• Kirejevskij, I. V., Polnoje sobranije sočiněnij I. dostupné zde
• Kirejevskij, I. V., Polnoje sobranije sočiněnij II. dostupné zde