Ivana Štětkářová

prof. MUDr. Ivana Štětkářová, CSc., MHA, FEAN
Ivana Štětkářová
Narození	11. března 1963 (61 let) Praha, Československo Československo
Národnost	česká
Alma mater	Advance Healthcare Management Institute (2017–2018)
Povolání	lékařka, pedagožka, neuroložka, badatelka, básnířka, grafička a hudebnice
Zaměstnavatel	1. lékařská fakulta Univerzity Karlovy
Příbuzní	Jaroslav Teisinger (děd) František Peiger (děd) Pavel Teisinger (strýc) Zdenka Teisingerová (teta) Adéla Matasová (teta) Fan Vavřincová (prateta) Regina Řeháková (prateta) Václav Teisinger (praděd)
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Ivana Štětkářová (* 11. března 1963 Praha) je česká lékařka specializující se v oboru neurologie a univerzitní profesorka.[1] V roce 2011 se stala přednostkou Neurologické kliniky 3. lékařské fakulty Univerzity Karlovy a Fakultní nemocnice Královské Vinohrady.

Ve vědecko-výzkumné činnosti se zabývá zejména problematikou spasticity, neurorehabilitace a neurofyziologie. Od roku 2004 prosazuje projekt léčby těžké spasticity intratekálním baklofenem. Podílí se také na projektech s míšním poraněním, cévní mozkovou příhodou, problematikou léčby roztroušené sklerózy a neuromuskulárních chorob.

V roce 1987 promovala summa cum laude na Lékařské fakultě hygienické UK v Praze a získala cenu ministra školství za mimořádné studijní výsledky. Následovala interní aspirantura ve Státním zdravotním ústavu v Praze ve výzkumné skupině průmyslové neurologie a neurotoxikologie.

V letech 1988 až 1991 pracovala na Neurologické klinice Thomayerovy nemocnice v Praze-Krči a jako asistentka ILF. V roce 1993 obhájila kandidátskou práci pod vedením docenta Edgara Lukáše na téma „Somatosensorické evokované potenciály u osob exponovaných organickým rozpustidlům“. V letech 1995–2011 pracovala na neurologickém oddělení Nemocnice Na Homolce v Praze.

Od roku 2000 přednáší na Neurologické klinice 3. LF UK a FNKV v Praze. V roce 2003 obhájila práci „Mícha a její funkce v klinické neurofyziologii“ a byla jmenována docentkou neurologie. V roce 2011 byla jmenována přednostkou Neurologické kliniky 3. LF UK a FNKV a stala se vedoucí Centra pro komplexní léčbu spasticity a vedoucí Centra pro léčbu roztroušené sklerózy.^[1] V roce 2016 byla jmenována profesorkou v oboru neurologie. V roce 2019 byla předsedkyní Českého a slovenského neurologického sjezdu. V roce 2023 jí byla udělena stříbrná medaile za významné dílo v oboru neurologie a dlouholetou vědeckou a pedagogickou činnost na Univerzitě Karlově.^[2]

• 1992 – stipendium na roční postdoktorální pobyt Fellow na Baylor College of Medicine, Houston, Texas, USA. Byla u zrodu využití metody magnetické stimulace ve výzkumu a praxi.
• 1995 – Schulthess Klinik, Curych, Švýcarsko, na téma neurofyziologie u spinálních lézí
• 1997 – Neurologische Klinik, Freiburg, Německo, na téma spinální reflexy
• 1998 – Neurologische Klinik, Innsbruck, Rakousko, na téma spinální inhibiční mechanismus
• 1999 – Methodist Rehabilitation Center, Jackson, Mississippi, USA, na téma spinální inhibiční mechanismus
• 2001 – Neurologie, Krankenhaus in Hochzirl, Rakousko, na téma botulotoxin a spasticita
• 2009 – Methodist Rehabilitation Center, Jackson, Mississippi, USA, na téma léčba spasticity intratekálním baklofenem

• Česká neurologická společnost
• Česká společnost pro míšní léze (členka výboru)
• Česká neuromodulační společnost (členka výboru)
• Česká neurofyziologická společnost (revizní komise)
• Česká spondylochirurgická společnost
• International Society for Restorative Neurology and Human Neurobiology
• International Neuromodulation Society
• Eurospine

Je členkou akreditační komise Ministerstva zdravotnictví České republiky pro obor neurologie, působí v komisi oborové rady Neurověd pro doktorské studium UK v Praze a Plzni, je členkou komise pro udílení odbornosti z evokovaných potenciálů a EMG.

Působí jako členka zahraničních odborných společností (International Society for Restorative Neurology and Human Neurobiology, International Neuromodulation Society, Eurospine, European Academy of Neurology – panel Neurophysiology). Zasedá ve výboru České neurofyziologické společnosti a České společnosti pro míšní léze, a jako členka České spondylochirurgické společnosti.

Přednesla více než 250 přednášek, z toho řadu v zahraničí.^[3] Stala se autorkou či spoluautorkou více než 110 publikací, u poloviny v zahraničních časopisech. Je autorkou monografie Spasticita a její léčba (2012), která získala ocenění za nejlepší knihu České neurologické společnosti za rok 2012. Přispěla do knih s problematikou chronické bolesti, cervikální myelopatie a neurofyziologie.

V roce 2015 vydala jako hlavní autorka a editorka s kolektivem autorů prakticky zaměřenou publikaci Moderní farmakoterapie v neurologii, která byla vyhodnocena Českou neurologickou společností jako nejlepší monografie roku 2015. V roce 2017 vyšlo aktualizované a upravené druhé vydání, v roce 2021 již třetí, rozšířené vydání.

Společně s Edvardem Ehlerem, Petrem Ridzoněm a kolektivem autorů vydala v roce 2019 publikaci Neuromuskulární choroby v kazuistikách.

V roce 2019 vydala jako editorka s kolektivem autorů a hlavní autorka dosud v literatuře ojedinělou monografii Spinální neurologie, která byla představena na Českém a slovenském neurologickém sjezdu.[2] Archivováno 13. 6. 2020 na Wayback Machine.

V roce 2022 se stala hlavní autorkou a editorkou zcela nového pojetí souboru kazuistik z reálné neurologické praxe Bolesti hlavy v kazuistikách.

Pracuje také jako recenzentka v českých i zahraničních časopisech (např. European Spine Journal, Spinal Cord, Neuromodulation).

Jejím dědem byl prof. MUDr. Jaroslav Teisinger, DrSc. (1902–1985), zakladatel českého pracovního lékařství, který vybudoval první Kliniku nemocí z povolání a první Ústav pracovního lékařství v Československé republice.^[4][5][6]

Je také vnučkou spisovatele Františka Peigera^[7] a neteří rentgenologa Pavla Teisingera a Zdenky Teisingerové (mj. Človíčkova dobrodružství, Praha: Albatros 2009; O Človíčkovi), respektive neteří akademické malířky, sochařky, grafičky a výtvarnice, prof. Adély Matasové. Její vzdálenější pratetou byla hudební pedagožka a houslistka Regina Řeháková (1892–1953).

Pratetou byla spisovatelka Fan Vavřincová (1917–2012), autorka televizních scénářů. Prapředek Václav Teisinger vybudoval v Praze zahradu Kanálka a podporoval domácí diletantské divadlo.^[8] Z rodu Teisingerů pocházela i manželka Josefa Mockera, českého architekta a restaurátora. K vzdálenějšímu příbuzenstvu patří také Jindřich Teisinger (1867-1942), c.k. generál, numizmatik a malíř.^[9]

V minulosti byla členkou hudebních seskupení zabývajících se středověkou a barokní hudbou: Musica Kvinta Essentia, Kvinterna a Vaganti (nyní Vagantes). Věnuje se též zájmové výtvarné a literární činnosti. Po účasti na několika společných výstavách vydala u příležitosti druhé samostatné výstavy knihu poezie doprovázené obrazy.^[10] V roce 2016 vydala druhou básnickou sbírku, doplněnou vlastními grafikami a perokresbami.^[11] Na sklonku roku 2018 vydala třetí sbírku poezie s vlastními fotografiemi.^[12] Před Vánoci roku 2021 vydala svou již čtvrtou básnickou sbírku, opět s vlastními ilustracemi.^[13]

• Štětkářová I, Urban P, Prochazka B, Lukas E: Somatosensory evoked potentials in workers exposed to toluene and styrene. British Journal of Industrial Medicine, 1993, 50: 520-527
• Štětkářová I, Halter JA, Dimitrijevic MR: Surface and epidural lumbosacral spinal cord evoked potentials in chronic spinal cord injury. Journal of Neurotrauma, 1993, 10(3): 315-326
• Štětkářová I, Leis AA, Stokic D, Delapasse JS, Tarrka I: Characteristics of the silent period following transcranial magnetic stimulation. American Journal of Physical Medicine and Rehabilitation, 1994, 73: 98-102
• Štětkářová I, Keller O, Ridzoň P, Havrdová E: Electrophysiological findings in patients with chorea Huntingtoni. (Elektrofyziologické nálezy u osob s Huntingtonovou choreou). Čes.a Slov. Neurol. Neurochir. 1996, 59/92 (1): 40-47 Hennerova cena České neurologické společnosti
• Štětkářová I, Kofler M, Leis AA: Cutaneous and mixed nerve silent periods in cervical syringomyelia. Clinical Neurophysiology, 2001, 112 (1): 78-85
• Stetkarova I, Wissel J, Kofler M: Influence of arm position on cutaneous silent periods in triceps brachii muscle. Muscle&Nerve, 1998, 21: 1593
• Stetkarova I: Nociceptive fingertip stimulation inhibits synergistic motoneuron pools in the human upper limb. Neurology 2000, 55 (9): 1305–1309
• Štětkářová I, Stejskal L, Kofler M: Tumors localized near the central sulcus may cause increased somatosensory evoked potentials. Clinical Neurophysiology, 2006, vol. 3, no. 117, s. 1359–1366.
• Štětkářová I, Šroubek J, Vrba I, Peregrin J, Havrdová E: Intrathecal baclofen bolus administration followed by pump implantation in treatment of severe spasticity in multiple sclerosis patients. (Jednorázové intratékální podání baclofenu a následné zavedení pumpového systému v léčbě těžké spasticity u osob s roztroušenou sklerózou). Čes a Slov. Neurol. Neurochir 2007, 70/103: 190-195
• Stetkarova I, Chrobok J, Ehler E, Kofler M: Segmental abdominal wall paresis caused by lateral low thoracic disc herniation. Spine 2007, 32(22):635-639
• Stetkarova I, Kofler M: Cutaneous silent periods in the assessment of mild cervical spondylotic myelopathy. Spine 2009, 34(1): 34-42
• Stetkarova I, Yablon SA, Kofler M, Stokic DS: Procedure- and device-related complications of intrathecal baclofen administration for management of adult muscle hypertonia: a review. Neurorehabil Neural Repair 2010, 24(7):609-619
• Štetkářová I, Ehler E, Jech R: Spasticita a její léčba. Praha: Maxdorf 2012. ISBN 978-80-7345-302-2
• Stetkarova I, Kofler M: Differential effect of baclofen on cortical and spinal inhibitory circuits. Clin Neurophysiol 2013, 124(2): 339-345
• Štětkářová I.: Mechanizmy spasticity a její hodnocení. Cesk Slov Neurol N 2013; 76/109(3): 267-280
• Stetkarova I, Brabec K, Vasko P, Mencl L: Intrathecal baclofen in spinal spasticity: Frequency and severity of withdrawal syndrome. Pain Physician 2015, 18(4): E633-641
• Štětkářová I a kol.: Moderní farmakoterapie v neurologii. Praha: Maxdorf 2015. ISBN 978-80-7345-453-1
• Štětkářová I a kol.: Moderní farmakoterapie v neurologii. 2. vydání. Praha: Maxdorf 2017. ISBN 978-80-7345-529-3
• Štětkářová I. (editorka hlavního tématu): Spinální neurologie. Neurol. praxi 2017; 18(6):367
• Ehler E, Ridzoň P, Štětkářová I a kol.: Neuromuskulární choroby v kazuistikách. Praha: Maxdorf 2019 ISBN 978-80-7345-612-2
• Štětkářová I a kol.: Spinální neurologie. Praha: Maxdorf 2019 ISBN 978-80-7345-626-9
• Štětkářová I a kol.: Moderní farmakoterapie v neurologii. 3. rozšířené vydání. Praha: Maxdorf 2021. ISBN 978-80-7345-706-8
• Štětkářová I a kol.: Bolesti hlavy v kazuistikách. Praha: Maxdorf 2022. ISBN 978-80-7345-736-5

• Mertlík V.: Zdravíčko, doktore! Praha : Euromedia. 2017.
• Frajtová M.: Na hranici života a smrti. Praha : Zeď. 2017.

• Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Ivana Štětkářová