Ivana Cabrnochová

Mgr. Ivana Cabrnochová
Ivana Cabrnochová
4. senátorka za obvod č. 22 – Praha 10
Ve funkci: 27. září 2014 – 23. října 2016
Předchůdce	Jaromír Štětina
Nástupce	Renata Chmelová
Místostarostka městské části Praha 10
Ve funkci: 25. června 2012 – 27. listopadu 2014
Zastupitelka městské části Praha 10 (v letech 2014–2018 také radní MČ)
Úřadující
Ve funkci od: 21. října 2006
Stranická příslušnost
Členství	SZ / Zelení (2006–2018) SNK ED
Nestranička
v zastupitelstvu	za HPP (2018–?)
Narození	25. srpna 1974 (50 let) Praha Československo Československo
Národnost	česká
Partner(ka)	Petr Vilgus
Děti	tři děti
Sídlo	Praha
Alma mater	FTVS Univerzity Karlovy v Praze
Webová stránka	ivanacabrnochova.cz
Commons	Ivana Cabrnochová
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Ivana Cabrnochová (* 25. srpna 1974 Praha) je česká politička, pedagožka zdravotně postižených a zdravotní laborantka v oboru klinická biochemie, od září 2014 do října 2016 senátorka za obvod č. 22 – Praha 10, v letech 2012 až 2014 místostarostka Městské části Praha 10. Mezi roky 2006 a 2018 byla členkou Strany zelených, v roce 2018 kandidovala jako nestranička za hnutí Pro Prahu^[1], v roce 2022 se účastní voleb jako členka SNK ED.^[2]

Absolvovala základní školu v Břečťanové ulici na Zahradním Městě v Praze 10, později střední zdravotnickou školu na Alšově nábřeží v Praze (obor zdravotní laborantka). V letech 1994–1995 pracovala v nemocnici Motol v oddělení klinické hematologie a krevní transfuze. Poté mezi roky 1995–2002 pracovala v Nemocnici Na Homolce v oddělení klinické biochemie. Zde se mj. podílela pod vedením prof. Josefa Hyánka na výzkumu metabolismu aminokyseliny homocystein a na její vliv zejména na těhotenskou populaci.^[3][4][5]

V roce 2000 zahájila studium na Fakultě tělesné výchovy a sportu Univerzity Karlovy v Praze, obor tělesná a pracovní výchova zdravotně postižených. V roce 2006 zde svá studia ukončila získáním titulu magistra.^[6]

Od roku 2006 do roku 2018 byla členkou Strany zelených (SZ). V rámci Strany zelených Cabrnochová dlouhodobě^[kdy?] předsedala základní organizaci v Praze 10, od roku 2011 byla členkou rady krajské organizace v Praze.^[7] Od ledna 2013 byla členkou republikové rady SZ.^[8]

V prosinci 2014 přijala rada krajské organizace Strany zelených usnesení, ve kterém konstatovala, že základní organizace SZ na Praze 10 poškozuje dobré jméno Stany zelených, a to podporou účelového rozdělení termínů konání referend, souběhem placených funkcí Cabrnochové a politickými kompromisy, které překročily přijatelné hranice. Zastupitele včetně Cabrnochové vyzvali k vypovězení koaliční smlouvy a odchodu do opozice. Pro toto usnesení hlasovali 4 z 5 přítomných členů orgánu.^[9] Cabrnochová tuto kritiku odmítla slovy: "Usnesení považuji za klasický kolorit před lednovým sjezdem Strany zelených. Jako reprezentantka realistického proudu Strany zelených jsem kritizována za koalici na stejném půdorysu, která vznikla na magistrátu."^[10] V červnu 2018 přijala schůze Strany zelených v Praze 10 usnesení vyjadřující nedůvěru Ivaně Cabrnochové, což označila za vyvrcholení levičáckého převratu v místní organizaci.^[zdroj?] Své členství v SZ ukončila Cabrnochová v roce 2018 (tj. po 12 letech) společně s dalšími členy místní organizace.

Ivana Cabrnochová kandidovala za volební koalici SZ a ČSSD v doplňovacích volbách do Senátu PČR v roce 2014 v obvodu č. 22 – Praha 10^[11], kde se uvolnilo místo po Jaromíru Štětinovi, když byl v květnu 2014 zvolen do Evropského parlamentu.

Se ziskem 15,83 % hlasů těsně vyhrála první kolo a postoupila do kola druhého.^[12]

Ve druhém kole ji vedle sociálních demokratů a zelených podpořil předseda pražské TOP 09 Jiří Vávra.^[13] Mezi podporovatele se zařadili mj. Eliška Wagnerová, Ondřej Liška, Bohuslav Sobotka nebo Antonín Panenka.^[14]

Ve druhém kole porazila svou soupeřku Janu Duškovou (nestraničku za ANO 2011), když získala 50,91 % hlasů.^[15] Její mandát senátorky trval do řádných voleb, které se konaly na podzim 2016 a ve kterých svůj mandát neobhájila. Porazila ji Renata Chmelová z koalice občanských sdružení VLASTA.

Ivana Cabrnochová se stala historicky první členkou Strany zelených, která byla zvolena do horní komory parlamentu (Libor Michálek, Jaromír Štětina i Eliška Wagnerová či Václav Láska byli stranou nominovaní nestraníci). Zároveň byla do té doby historicky nejmladší členkou senátu v novodobé historii. V momentu zvolení jí bylo 40 let, 1 měsíc a 2 dny.

Volební kampaň a zvolení Cabrnochové provázely kontroverze. V den voleb visely v některých školách, kde volby probíhaly, její předvolební plakáty^[16], což zakazuje zákon.^[17] Zvolení Cabrnochové napadla u Nejvyššího správního soudu TOP 09, jejíž kandidátka Renata Sabongui se nedostala do druhého kola, přičemž za Duškovou zaostala o pouhých pět hlasů.^[18] Strana namítala, že šest obyvatel z domova pro seniory potvrdilo, že hlasovalo pro Sabongui, sečtený výsledek však byl pouhé 2 hlasy. Dále se strana domnívala, že seniory mohl někdo na posledních chvíli uvést v omyl. Soud návrh na zrušení výsledku senátních voleb v plném rozsahu zamítl, protože "soud vlastním přepočítáním ověřil počty odevzdaných hlasů pro jednotlivé kandidáty v prvním kole voleb a zjistil, že plně odpovídají údajům oficiálně zveřejněným Českým statistickým úřadem", a dále "tvrzení navrhovatelky A), že i pokud by nebyla zjištěna chyba při sčítání, mohlo dojít k uvedení voličů v omyl neznámou osobou ještě před hlasováním, bylo pouhou spekulací".^[18]

Ve volbách do Senátu PČR v roce 2016 svůj mandát v obvodu č. 22 – Praha 10 jako společná kandidátka SZ a ČSSD^[19] neobhájila^[20] (v prvním kole voleb získala 12,69 % hlasů a nepostoupila do druhého kola).^[21] Před druhým kolem podpořila kandidáta TOP 09 Jiřího Holubáře.^[22] Šla tak proti rozhodnutí své strany, která podpořila protikandidátku Renatu Chmelovou z koalice VLASTA.^[23]

Po zvolení do horní komory českého parlamentu se Ivana Cabrnochová stala členkou Výboru pro zdravotnictví a sociální politiku, Stálé komise pro rozvoj venkova, Stálé komise pro práci Senátu a Platformy pro řešení imigrační krize a následnou integraci a inkluzi uprchlíků. Českou republiku zastupovala na konferencích Středoevropské iniciativy.

V komunálních volbách v roce 2006 byla za Stranu zelených zvolena zastupitelkou městské části Praha 10, přičemž díky preferenčním hlasům se dostala z 3. místa na 1.^[24] Mezi roky 2006–10 byla neuvolněnou zastupitelkou, předsedala komisi pro regeneraci památek. V komunálních volbách v roce 2010 mandát obhájila. Po odstoupení místostarosty Vladislava Lipovského (ODS) kvůli kauze Key Investments se v červnu 2012 stala místostarostkou pro územní a strategický rozvoj obce a cyklodopravu.^[zdroj?] V zastupitelstvu předsedala společnému klubu SZ a Desítky pro domácí.^[zdroj?]

V komunálních volbách v roce 2014 kandidovala jako členka SZ za Trojkoalici (tj. SZ, KDU-ČSL a STAN) do Zastupitelstva Hlavního města Prahy, ale neuspěla.^[25] Za Zelené však byla opět zvolena zastupitelkou Městské části Praha 10 (byla lídryní kandidátky).^[26] Na konci listopadu 2014 byla zvolena radní městské části.^[27]

Ve volbách do Zastupitelstva hlavního města Prahy v roce 2018 figurovala jako nestraník na 4. místě kandidátky hnutí Pro Prahu (HPP) pod názvem "STAROSTOVÉ PRO PRAHU", ale neuspěla.^[28] V městské části Praha 10 byla z pozice nestraníka za hnutí Pro Prahu lídrem kandidátky subjektu "STAROSTOVÉ PRO PRAHU – ZELENÁ PRO DESÍTKU" (tj. HPP a nezávislí kandidáti). Mandát zastupitelky MČ se jí podařilo obhájit.^[29]

V komunálních volbách v roce 2022 je z pozice členky SNK ED lídryní kandidátky subjektu „Nezávislí pro Prahu – Zelená pro přátelskou desítku“ v Praze 10.^[2]

Ve volebním období 2006–2010 její komise pro regeneraci památek mj. doporučila financování sochy sv. Václava na kostel svatého Václava ve Vršovicích^[30] nebo chybějících zvonů na věži Husova sboru na Vinohradech.^[31]

Po volbě místostarostkou získala kompetence v oblasti územního a strategického rozvoje a cyklodopravy.^[zdroj?] Během svého funkčního se angažovala v těchto případech:

• Byla pověřená, aby předložila řešení budovy radnice, zda opravit stávající nebo postavit novou, což nesplnila. V únoru 2013 byla zvolena předsedkyní nově vzniklé Komise pro vytvoření vhodných prostor pro fungování Úřadu městské části Praha 10, jejímž cílem bylo najít nejlepší řešení pro budoucí sídlo úřadu.^[32] Byla provedeno rozsáhlé dotazování veřejnosti, aby byly pojmenované naděje a rizika připravované novostavby nad zastávkou metra Strašnická.^{[33][34][35][36][37]} Později byly rozpracovávány i další varianty, zejména rekonstrukce původní budovy a případný nákup jiné nemovitosti. Výsledkem jednání komise bylo rozhodnutí zastupitelstva vyhlásit výběrové řízení na novou budovu formou otevřeného výběrového řízení, kde rozhodující roli hraje nejnižší cena.^[38] Došlo na srovnání nákladů na rekonstrukci, novostavbu na Strašnické a případné řešení v jiné lokalitě.^[39] Cabrnochovou kritizovali někteří občanští aktivisté, že v období od června do září 2013 nesvolala žádné zasedání^[40], následkem čehož na podzim 2013 rezignoval mediátor komise^[41] a zástupci občanské veřejnosti. Podle Cabrnochové "...v určité chvíli se rozešly vize vedení obce a některých občanů zastoupených v komisi. Vedení obce usilovalo o soutěž více variant, protistrana o provedení drahé architektonické soutěže pro Strašnickou bez jistoty, že se tento projekt nakonec uskuteční." Následně byly do komise jmenováni noví zástupci.^[42]
• Měla na starosti systém cyklistické dopravy, ale ten dosud není ucelený.^[43][44][45]
• Iniciovala vznik systému mikrograntů Zásobník projektů – Město na míru, v rámci kterého občané Prahy 10 mohou získat příspěvek na sousedské akce nebo na revitalizaci veřejných míst.^[46]
• Opakovaně podpořila účast Prahy 10 v rámci Dnů evropského dědictví, zejména pravidelným závěrečným koncertem Hudby Hradní stráže a Policie ČR v kostele sv. Václava ve Vršovicích.^[47][48][49]
• Navrhla pražskému magistrátu sérii opatření, které mají zabránit opakování velké povodně v Záběhlicích v roce 2013, a kritizuje jejich pomalý průběh.^[50]
• Prosadila zřízení deseti bytových jednotek pro lidi po úrazu míchy. Na projektu radnice spolupracuje s Českou asociací paraplegiků.^[51]
• Připomínkovala revitalizaci Moskevské ulice ve Vršovicích včetně obnovy veřejného prostoru na základě připomínek památkářů, občanů nebo osob s hendikepem. Součástí stavby byla přestavba tramvajové trati, přeměna zastávek tramvaje na bezbariérové mysy, nepospojované cyklopruhy^[52] a zákaz vjezdu automobilů.^[53][54][55]
• Prosazovala dialog s veřejností o významných projektech, které jsou placené z veřejných rozpočtů nebo které zasahují do života významného množství obyvatel. Nejsou ovšem známy žádné významné výsledky tohoto dialogu.^[56][57]
• Kritizovala údajně nedemokratický postup celopražské radnice při přípravě nového územního plánu.^[58][59]
• Iniciovala vznik systému informačních cedulí s QR kódy na historických památkách, který funguje v rámci QRpedie.^[60][61]
• Podpořila vznik velkoplošné malby Jana Kalába na Strašnické a dalších uměleckých děl v ulicích města.^[62][63][64]
• Každoročně přijímala na radnici příslušníky běloruské opozice a hovořila s nimi o možnostech občanské aktivity v Česku a v Bělorusku.^[65]
• Společně se Zdeňkem Vávrou a občany Bohdalce se zasadila o záchranu a obnovu školky na Sychrově.^[66][67]

Od roku 2020 je zaměstnaná jako ředitelka Církevní základní školy Mistra Jana Husa v Rakovníku.^[68]

V roce 2013 získala druhé místo v soutěži Nadějná politička roku, kterou pořádá sdružení podporující rovný přístup k mužům a ženám Fórum 50 %.^[69][70]

Její otec Václav byl zaměstnancem hostivařské firmy Technometra, matka Zdeňka pracovala ve firmě obchodující s cyklistickými potřebami. Má tři děti. Ivana Cabrnochová není v žádném příbuzenském poměru s bývalým europoslancem Milanem Cabrnochem.^[71]

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Ivana Cabrnochová na Wikimedia Commons
• Oficiální stránky
• Web zaměřený na veřejné prostory, který spadá do kompetence Ivany Cabrnochové