Ivana Janů

JUDr. Ivana Janů
Místopředsedkyně Ústavního soudu ČR
Ve funkci: 9. listopadu 1993 – 9. února 2002
Soudkyně Ústavního soudu ČR
Ve funkci: 16. září 2004 – 16. září 2014
3. předsedkyně Úřadu pro ochranu osobních údajů
Ve funkci: 26. srpna 2015 – 31. srpna 2020
Předchůdce	Igor Němec
Nástupce	Jiří Kaucký
Poslankyně Poslanecké sněmovny PČR
Ve funkci: 1. ledna 1993 – 9. listopadu 1993
Poslankyně České národní rady
Ve funkci: 6. února 1990 – 31. prosince 1992[1]
Stranická příslušnost
Členství	KDU-ČSL (1972–1993)
Narození	14. března 1946 (78 let) Plazy Československo Československo
Alma mater	Univerzita Karlova
Profese	politička, soudkyně a podnikový právník
Náboženství	Českobratrská církev evangelická
Některá data mohou pocházet z datové položky. Chybí svobodný obrázek.

Ivana Janů (* 14. března 1946 Plazy) je česká politička a soudkyně, počátkem 90. let 20. století poslankyně České národní rady a Poslanecké sněmovny za KDU-ČSL, pak soudkyně i místopředsedkyně Ústavního soudu. V letech 2015 až 2020 byla předsedkyní Úřadu pro ochranu osobních údajů.^[2]

Pochází ze zemědělské rodiny. Z politických důvodů jí bylo zabráněno ve studiu na střední škole a nastoupila proto k podniku Zemědělské stavby Praha. Až roku 1962 dostala od zaměstnavatele doporučení ke studiu na střední škole. Maturovala roku 1966 na SPŠ stavební. Doktorát práv získala v oboru mezinárodního práva veřejného na Právnické fakultě Univerzity Karlovy v Praze v roce 1974 (v roce 1972 zde promovala). V období let 1973–1983 působila jako právnička ve Výzkumném ústavu vodohospodářském, v letech 1983–1989 byla vedoucím podnikovým právníkem u stavebního podniku VDS Instav – Praha.^[3][4]

Po sametové revoluci se v únoru 1990 stala poslankyní České národní rady za Československou stranu lidovou v rámci procesu kooptací do ČNR.^[5] Mandát obhájila krátce poté v řádných volbách v roce 1990, jako kandidátka za platformu KDU (aliance Československé strany lidové a dalších křesťanských skupin).^[6] Opětovně byla zvolena ve volbách v roce 1992, tentokrát za KDU-ČSL (nástupkyně Československé strany lidové). Zvolena byla za obvod Praha. Zasedala v zahraničním výboru a v mandátovém a imunitním výboru.^[7][8] Spolupracovala na tvorbě české Ústavy.^[4] Byla rovněž vedoucí delegace českého parlamentu v Radě Evropy.^[3] V té době byla také aktivní členkou hlavního výboru a předsednictva Masarykova demokratického hnutí.

Od vzniku samostatné České republiky v lednu 1993 byla ČNR transformována na Poslaneckou sněmovnu Parlamentu České republiky. Zde zasedala do listopadu 1993, kdy v důsledku svého nástupu do Ústavního soudu rezignovala na poslanecký mandát.^[9] Soudkyní a místopředsedkyní Ústavního soudu byla jmenována prezidentem Václavem Havlem dne 9. listopadu 1993.^[4]

V roce 1996 kromě toho působila jako lektorka se zaměřením na transformaci ve střední a východní Evropě po pádu totalitárních režimů na Ohio University v USA a v roce 2001 byla zvolena soudkyní ad litem Mezinárodního trestního tribunálu pro bývalou Jugoslávii.^[4] Kvůli tomu 9. února 2002 dočasně odešla z českého ústavního soudu.^[10] 16. září 2004 se k Ústavnímu soudu vrátila, jmenoval ji prezident Václav Klaus.^[4][11]

Jako ústavní soudkyně patřila Ivana Janů spíše ke konzervativně orientovaným osobnostem soudu. Po obě funkční období se profilovala především na kauzách, které se týkaly vyrovnávání se s totalitní minulostí a problematiky související s transformačními procesy. Jednalo se například o nálezy reagující na protiústavní regulaci nájemného a související nečinnost zákonodárce (nález Pl. ÚS 20/05 a navazující stanovisko pléna Pl. ÚS-st. 27/09) nebo rozhodnutí kritizující parlament za nečinnost ve věci církevních restitucí (nález Pl. ÚS 9/07). Nepřehlédnutelná jsou rovněž její odlišná stanoviska (celkově jich za obě funkční období uplatnila 67) k rozhodnutím Ústavního soudu ve věcech týkajících se amnestijního rozhodnutí prezidenta Václava Klause, v nichž Ivana Janů vyjádřila ostrý nesouhlas s rozhodováním většiny soudu, jež odmítla ústavní přezkum (Pl. ÚS 4/13 a Pl. ÚS 14/13).^[12]

V roce 2003 KDU-ČSL uvedla Ivanu Janů jako kandidátku této strany na post českého zástupce v Evropské komisi.^[13] Roku 2014 získala ocenění Právník roku v oboru občanská a lidská práva a právo ústavní.^[14]

Usnesením Senátu Parlamentu ČR č. 186 ze dne 22. července 2015 byla navržena prezidentu republiky na funkci předsedy Úřadu pro ochranu osobních údajů. Nominovaly ji kluby KDU-ČSL, ANO a Starostové. Ve své kandidátské řeči mj. uvedla, že soukromí je ohroženo množstvím informací, které jsou o lidech shromažďovány a mnohdy vzájemně propojovány v různých registrech a úložištích, vlastní neopatrností při užívání sociálních sítí a novými technologiemi, a že bychom neměli připustit, aby možnosti nových technologií otevíraly ještě šířeji dveře našeho soukromí a pohlcovaly zbytky toho, co jsme ještě z pohodlnosti, naivity či neinformovanosti neodevzdali ke zveřejnění dobrovolně. Zdůraznila nezbytnost zachování nezávislosti úřadu, zároveň by však měl respektovat rozhodnutí Nejvyššího správního soudu a Ústavního soudu.^[15] Prezident Miloš Zeman ji do funkce jmenoval 26. srpna.^[2]

Mandát předsedkyně Úřadu pro ochranu osobních údajů vykonávala do konce srpna 2020, jejím nástupcem se stal Jiří Kaucký.^[16][17]

• Medailonek na stránkách Ústavního soudu Archivováno 13. 6. 2020 na Wayback Machine.