Ivana Lomová

Ivana Lomová
Narození22. listopadu 1959 (64 let)
Praha
ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
VzděláníFakulta architektury ČVUT
Alma materFakulta architektury ČVUT
Povoláníilustrátorka, grafička a malířka
Příbuznísestra Lucie Lomová
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Seznam děl v databázi Národní knihovny
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Ivana Lomová (* 22. listopadu 1959 v Praze) je česká malířka, žije a pracuje v Praze.

Životopis

Studovala na gymnáziu Jana Keplera a poté na fakultě architektury ČVUT v Praze v letech 19781983. V 80. letech začínala jako kreslířka a ilustrátorka. Ilustrovala přes 25 knih, převážně pro děti a mládež, spolupracovala s nakladatelstvím Albatros a přispívala ilustracemi do novin a časopisů. Věnovala se též komiksu (Anča a Pepík na stopě či Biblické příběhy pro časopis Mateřídouška) a kreslenému filmu Večírek z roku 1990. Posléze se věnovala též litografii.

Od devadesátých let 20. století se postupně těžiště její práce přesouvá k volné tvorbě. V současné době[kdy?] maluje obrazy, převážně technikou olejomalby. Většinou tvoří v tematických cyklech.

Tvorba

Charakteristické pro její ranou kreslířskou a grafickou tvorbu je ironie a znaky české grotesky, s jejíž pomocí s nadsázkou komentuje stav české společnosti a její vliv na duši jedince. Důležitá jsou pro autorku témata týkající se společenských a rodinných rituálů, vztahů mezi blízkými lidmi, zvláště mezi mužem a ženou.

Kolem roku 2000 začíná pracovat s fotografií a její umělecká tvorba se přiklání k objektivnějšímu zpracování skutečnosti bez otisku pocitů samotné výtvarnice, ať vášně či ironie. Obrazy Ivany Lomové, ač přepisy reality zachycené ve fotografii, jsou ve výsledku interpretací viděného. Autorka transponuje, vynechává, vybírá, přidává, spoléhá se též na svou fantazii, prožitky, emoce. Vytváří tak obrazy, jež se noří hlouběji než fotografie. Na první pohled obyčejné scenérie, na pohled druhý silný prožitek a úvaha o zobrazovaném. Nic není jen povrch – slupka. Vždy lze jít za… do neznáma. Život jako tajemství – jako neprobádané místo. To je právě na tvorbě Ivany Lomové to vzrušující.

Samostatné výstavy – výběr

  • Česko 1997 Život je dobrý – Galerie Malá Špálovka, Praha
  • Česko 1999 Muži a ženy – Galerie Václava Špály, Praha
  • Česko 2000 Pod Dekou – Galerie MXM, Praha
  • Švýcarsko 2001 Ivana Lomová – Galerie Kampf, Basilej, Švýcarsko
  • Německo 2002 Ivana Lomová – Galerie Pintner, Frantfurt am Main, Německo
  • Česko 2003 Dítě uvnitř – Atrium Pražákova paláce, Moravská galerie, Brno
  • Německo 2003 Pod Dekou – České centrum, Berlín
  • Česko 2004 Štěstí – Galerie Via Art, Praha
  • Česko 2005 Dokud nás smrt nerozdělí – Galerie české pojišťovny, Praha
  • Česko 2007 Ivana Lomová – Východočeská galerie v Pardubicích
  • Česko 2007 Noc – Galerie Vltavín, Praha
  • Česko 2007 Ivana Lomová – Galerie umění, Karlovy Vary, Letohrádek Ostrov
  • Česko 2007 Ráj – Galerie Via Art, Praha
  • Česko 2008 Pták Ohnivák – Galerie české pojišťovny, Praha
  • Česko 2010 Slávia – Galerie Via Art, Praha
  • Česko 2010 Sesterstvo – Galerie Fotografic, Praha
  • Česko 2010 Kočka a já – Galerie 5. patro, Praha
  • Česko 2011 Kavárny – Galerie české pojišťovny, Praha
  • Česko 2011 Ivana Lomová – Wortnerův dům, Alšova jihočeská galerie, České Budějovice
  • Česko 2012 Cestující – Galerie Beseda, Ostrava
  • Česko 2012 Ivana Lomová – Galerie u Bílého Jednorožce, Klatovy
  • Česko 2013 Voliči – Galerie Vltavín, Praha
  • Česko 2015 Obrazy z ložnice – Villa Pellé, Praha

Cykly maleb

  • Muži a ženy 1998–9 – obrazy zabývající se genderovou problematikou
  • Dětství 2000–2002 – obrazy inspirované dětstvím vlastním i svých dětí a také psychoanalýzou
  • Noc 2002–2007 – klipový příběh z nočního snění. Vidíme scény ze snů i snící v ložnici. Putování v zakázaném lese plném různých symbolů.
  • Štěstí 2003–2004 – poněkud ironická série, inspirovaná reklamou 60. až 70. let i tou současnou.
  • Čas 2004–2006 – soubor obrazů z pláží v jihoanglického Worthingu, kam odjíždějí lidé na penzi.
  • Dokud nás smrt nerozdělí 2002–2004 – dvojportréty manželských dvojic po dlouhodobém soužití.
  • Ráj 2006–2008 – cyklus z cest po Guatemale a Itálii z ohromení krásou přírody. První setkání s džunglí – jako s kolébkou života.
  • Samota 2007–2009 – soubor obrazů zinteriérů, častým motivem jsou okna.
  • Kavárny 2009–2011 – meditativní výjevy z poloprázdných pražských kaváren
  • Cestující 2011–2013 – obrazy z prostředí vlaků a nádraží

Ilustrace

  • Jiří Brázda: Notářský pitaval, Práce, Praha 1987
  • Olga Krejčová: Moc volná kůže, Albatros, 1987
  • Hlavní města Evropy, Albatros, Praha, edice OKO, 1989
  • Dina Rubinová: Dům za zelenými vrátky, Albatros, 1989
  • Anča a Pepík na stopě (s Lucií Lomovou), Ilustrované sešity 133, Panorama, Praha 1989
  • Encyklopedie mladého manželství, Lidové nakladatelství, 1989
  • Miep Diekmannová: Annejet má problémy… (ad. 3 díly), Ivo Železný, Praha 1992
  • Enid Blytonová: Záhada…, 6 dílů detektivek pro děti, Albatros, 1994-1998
  • Jan Černý: Biblické příběhy – komiksový seriál pro časopis Mateřídouška – 56 dílů, 1992-1995

Bibliofilie

2005, nakladatelství Aulos – Ladislav Klíma : Slavná Nemesis

Animovaný film

Ocenění

  • Grafika roku 1994 (Cena Středoevropské galerie a nakladatelství)

Zastoupena

  • Galerie Klatovy / Klenová
  • Sbírka umění města Benešova
  • Sbírka současného moderního umění města Mikulova
  • Sorosovo centrum současného umění, Praha
  • soukromé sbírky v České republice i v zahraničí

Odkazy

Související články

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Flag of the Czech Republic.svg
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Ivana Lomová bw.jpg
Autor: Jindřich Nosek (NoJin), Licence: CC BY-SA 3.0
Ivana Lomová, česká malířka a ilustrátorka