Ivans Klementjevs
Ivans Klementjevs | |
---|---|
Narození | 18. listopadu 1960 (62 let) Mežāre Parish |
Alma mater | Latvian Academy of Sports Education (do 1993) |
Povolání | kanoista a politik |
Ocenění | zasloužilý mistr sportu SSSR (1984) důstojník Řádu tří hvězd (1999) Řád přátelství mezi národy Řád čestného odznaku Řád zásluh o Italskou republiku |
Politické strany | Komunistická strana Sovětského svazu (od 1985) National Harmony Party (2001–2010) Saskaņa (od 2010) |
Příbuzní | Jefimijs Klementjevs (sourozenec) |
Funkce | deputy of Saeima (2006–2010) deputy of Saeima (2010–2011) deputy of Saeima (2011–2014) deputy of Saeima (2014–2018) deputy of Saeima (od 2018) |
multimediální obsah na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Přehled medailí | ||
---|---|---|
Kanoistika na LOH | ||
zlato | LOH 1988 | C-1 1000 m |
stříbro | LOH 1992 | C-1 1000 m |
stříbro | LOH 1996 | C-1 1000 m |
Mistrovství světa v rychlostní kanoistice | ||
zlato | 1985 Mechelen | C1 1000 m |
zlato | 1989 Plovdiv | C1 1000 m |
zlato | 1990 Poznań | C1 1000 m |
zlato | 1991 Paříž | C1 1000 m |
zlato | 1993 Kodaň | C1 1000 m |
zlato | 1994 Mexico City | C1 1000 m |
zlato | 1989 Plovdiv | C1 10 000 m |
stříbro | 1986 Montreal | C1 1000 m |
bronz | 1987 Duisburg | C1 1000 m |
Ivans Klementjevs, rusky Ivan Iljič Klementěv (Ива́н Ильи́ч Клеме́нтьев, * 18. listopadu 1960 Buntiki, Lotyšská SSR) je bývalý lotyšský kanoista.
Jeho nejsilnější tratí bylo 1000 metrů kanoistů, v této disciplíně se stal v dresu Sovětského svazu olympijským vítězem v roce 1988 a jako reprezentant nezávislého Lotyšska získal stříbrnou medaili na OH 1992 a 1996. Stal se také šestinásobným mistrem světa na kilometru (1985, 1989, 1990, 1991, 1993, 1994) a jednou vyhrál na desetikilometrové trati (1989).
Byl členem vojenského sportovního klubu v Rize, v roce 1992 založil spolu s mladším bratrem Jefimijsem Klementjevsem tým Brāļi Klementjevi. V roce 1994 po sporu s lotyšskými funkcionáři odešel do klubu Zawisza Bydhošť a přijal polské občanství, pro Polsko získal svůj poslední titul mistra světa, po roce se vrátil do lotyšské reprezentace. Je absolventem Lotyšské akademie sportovní pedagogiky. V roce 1999 obdržel Řád tří hvězd.
Po ukončení kariéry působil jako trenér, později se stal politikem. Zasedal v městské radě Rigy, od roku 2006 je poslancem Saeima za stranu Shoda, která hájí převážně zájmy ruskojazyčné menšiny.
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Ivans Klementjevs na Wikimedia Commons
- http://olimpiade.lv/lv/latvijas-olimpiesi/ivans-klementjevs-269 Archivováno 7. 9. 2016 na Wayback Machine.
- https://web.archive.org/web/20070929170051/http://www.databaseolympics.com/players/playerpage.htm?ilkid=KLEMEIVA01
- Ivans Klementjevs v databázi Olympedia (anglicky)
Média použitá na této stránce
Olympic Rings without "rims" (gaps between the rings), As used, eg. in the logos of the 2008 and 2016 Olympics. The colour scheme applied here was specified in 2023 guidelines.
Olympic Rings without "rims" (gaps between the rings), As used, eg. in the logos of the 2008 and 2016 Olympics. The colour scheme applied here was specified in 2023 guidelines.
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Flag of the unified Team of Germany for the Olympic Games, 1960–1968.
Flag of Romania, (21 August 1965 - 22 December 1989/officialy 27 December 1989).
Construction sheet of the Flag of Romania as depicted in Decree nr. 972 from 5 November 1968.
- l = 2/3 × L
- C = 1/3 × L
- S = 2/5 × l
Flag of Romania, (21 August 1965 - 22 December 1989/officialy 27 December 1989).
Construction sheet of the Flag of Romania as depicted in Decree nr. 972 from 5 November 1968.
- l = 2/3 × L
- C = 1/3 × L
- S = 2/5 × l
Flag of the Socialist Federal Republic of Yugoslavia (1946-1992).
The design (blazon) is defined in Article 4 of the Constitution for the Republic of Yugoslavia (1946). [1]
Flag of the Socialist Federal Republic of Yugoslavia (1946-1992).
The design (blazon) is defined in Article 4 of the Constitution for the Republic of Yugoslavia (1946). [1]
Autor: Scroch, Licence: CC BY-SA 3.0
Flag of Bulgaria (1971-1990). Flag of Bulgaria with Bulgarian coat from 1971.
Autor: Scroch, Licence: CC BY-SA 3.0
Flag of Bulgaria (1971-1990). Flag of Bulgaria with Bulgarian coat from 1971.
Flag of Romania (24 September 1952 - 21 August 1965)
Construction sheet of the Flag of Romania as depicted in Decree nr. 972 from 5 November 1968.
- l = 2/3 × L
- C = 1/3 × L
- S = 2/5 × l
Autor: Saeima, Licence: CC BY-SA 2.0
Foto: Saeima
Canadian Red Ensign of 1921-1957 with the arms inside a white disc. This design was not official, but was used at least twice during the opening and closing ceremonies of the 1936 Olympic Games.