Ivo Budil

Mgr. Ivo Budil
Narození12. května 1933
Praha
ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
Úmrtí23. října 2007 (ve věku 74 let)
Praha
ČeskoČesko Česko
Povoláníspisovatel, novinář, redaktor a publicista
Děti
Seznam dělSouborném katalogu ČR
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

Ivo Budil (12. května 1933, Praha23. října 2007, Praha) byl český rozhlasový redaktor, novinář a popularizátor vědy. Byl členem Rady pro popularizaci vědy Akademie věd České republiky. Většinu svého života zasvětil rozhlasové práci.

Životopis

Vystudoval žurnalistiku na Filozoficko-historické fakultě (dnešní Filozofická fakulta) Univerzity Karlovy,[1]. Diplomová práce z roku 1955 nese název „Světový názor českého geologa Jana Krejčího, pokrokového myslitele druhé poloviny XIX. stol.“[2] Do Československého rozhlasu nastoupil v roce 1955. Jako redaktor, později po odchodu Josefa Branžovského jako vedoucí redaktor, působil v jeho Redakci vědy a techniky. V roce 1974, v rámci etapově probíhajících normalizačních čistek v Československém rozhlase, byl propuštěn; živil se jako skladník a strojník. V letech 19801990 působil jako redaktor časopisu Vesmír. Zde mimo jiné měl na starosti pravidelnou rubriku "Stalo se ve světové vědě".

Byl nadšeným popularizátorem kosmonautiky a v jejím rámci připravil značný počet besed, rozhlasových pořadů a Rozhlasových univerzit, které vyšly i knižně. Negativně se vyjadřoval proti pavědě, čarodějnictví, luciferismu, satanismu a některým náboženským hnutím obecně považovaným v té době za sekty, například o Sóka gakkai nebo Církvi sjednocení.[3]

V roce 1990 se vrátil zpět do rozhlasu opět do své původní pracovní pozice – jako vedoucí Redakce vědy a techniky. Od roku 1992 připravoval na stanici Český rozhlas 2 – Praha legendární týdeník Meteor, jehož redakci převzal po Josefu Kleiblovi a jeho nástupcích. Od roku 2005 působil jako externí redaktor Českého rozhlasu Leonardo. Každý den připravoval do dopoledního vysílání desetiminutové rozhovory s předními českými vědci.

Planetka 29738 Ivobudil

Po Ivo Budilovi byla pojmenována planetka Ivobudil (č. 29738).[4] Objevili ji 23. ledna 1999 na Kleti Jana a Miloš Tichý, své jméno dostala v roce 2002 ve veřejné soutěži na návrh Petra Sobotky.

Odkazy

Reference

Literatura

  • Kdo je kdo : 91/92 : Česká republika, federální orgány ČSFR. Díl 1, A–M. Praha: Kdo je kdo, 1991. 636 s. ISBN 80-901103-0-4. S. 92. 
  • Kdo je kdo = Who is who : osobnosti české současnosti : 5000 životopisů / (Michael Třeštík editor). 5. vyd. Praha: Agentura Kdo je kdo, 2005. 775 s. ISBN 80-902586-9-7. S. 67. 
  • TOMEŠ, Josef, a kol. Český biografický slovník XX. století : I. díl : A-J. Praha ; Litomyšl: Paseka ; Petr Meissner, 1999. 634 s. ISBN 80-7185-245-7. S. 153. 

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Flag of the Czech Republic.svg
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“