Ivo Ištvan

JUDr. Ivo Ištvan
Vrchní státní zástupce VSZ v Olomouci
Ve funkci:
říjen 1997 – 2. listopadu 2007
PředchůdceJaroslav Koutný
NástupceMilena Hojovcová
Ve funkci:
leden 2011 – 31. března 2022
PředchůdceMilena Hojovcová
NástupceRadim Daňhel
Narození1965 (58–59 let)
Brno
ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
Alma materUJEP v Brně
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

Ivo Ištvan (* 1965 Brno[1]) je český státní zástupce. V letech 1997 až 2007 a poté 2011 až 2022 byl vedoucím státním zástupcem Vrchního státního zastupitelství v Olomouci, od roku 2022 je státním zástupcem u Nejvyššího státního zastupitelství.

Život

Absolvoval práva na Univerzitě Jana Evangelisty Purkyně (dnes Masarykova univerzita) v Brně, poté prošel praxí právního čekatele a v roce 1994 se stal státním zástupcem Okresního státního zastupitelství Brno-venkov.

Vrchní státní zastupitelství v Olomouci

Již o tři roky později byl v roce 1997 jmenován vrchním státním zástupcem Vrchního státního zastupitelství v Olomouci.[1] Do povědomí veřejnosti se dostal např. v případu údajného uplácení poslance Zdeňka Kořistky, kde posoudil zadržení Marka Dalíka a lobbisty Jana Večerka jako nezákonné a že ani nejsou zákonné důvody pro uvalení vazby.

Justiční mafie, odvolání a návrat do funkce

Ještě výraznější jeho mediální stopa byla v kauze Jiřího Čunka, kdy byl v listopadu 2007 na základě kritiky poměrů na Nejvyšším státním zastupitelství z podnětu tehdejší nejvyšší státní zástupkyně Renaty Vesecké ministrem Pospíšilem odvolán. Novou nadřízenou Milenou Hojovcovou byl přeřazen k výkonu práce z Brna do Olomouce. Uspěl u soudu, který uznal absenci jeho souhlasu k přeřazení.[2] Bránil se také správní žalobou o neplatné odvolání z funkce a uspěl.[3]

Aby se předešlo dalším soudním sporům,[4] do funkce vrchního státního zástupce byl znovu jmenován podle zákona začátkem roku 2011 na návrh nejvyššího státního zástupce (již Pavel Zeman).[5] V období let 2007–2011 jmenovaná vrchní státní zástupkyně Hojovcová, spojována s „justiční mafií“, byla přeřazena na řadové místo v Brně.[6][4] O rok později podal kárnou žalobu na brněnského krajského státního zástupce Petra Coufala, který rozhodl o trestním oznámení, směřujícím proti němu samotnému[7] v bagatelní věci neoprávněného parkování.

Kauza Nagyová

Podrobnější informace naleznete v článku Kauza Nagyová.

V roce 2013 zahájil tzv. kauzu Nagyová,[3] zejména v části „poslaneckých trafik“ vyústila v pád vlády Petra Nečase. Poté, co Nejvyšší soud rozhodl v této části kauzy, že poslanci, kteří se vzdali svého poslaneckého mandátu za příslib místa ve státní správě (tzv. trafika), nejsou trestně stíhatelní z důvodů poslanecké imunity, musel Ivo Ištvan čelit další mediální kritice ze strany Petra Nečase.[8][9] Tehdy již expremiér (demisi podal 17. června 2013) ho v červenci téhož roku kritizoval slovy: „rozehrává absurdní drama s celou naší zemí“ nebo „vyvolal ústavní krizi“.[8] Komentátoři připomněli, že znovu došlo k pokusu o nepřijatelné „trestání nezávislé justice“ ze strany politiků.[8] V dalších rozhovorech Ivo Ištvan poukázal[10] na povinnost stíhat podle Trestněprávní úmluvy o korupci,[11] vyhlášené již v roce 1999 v Štrasburku.

Nejvyšší státní zastupitelství

Ke konci března 2022 rezignoval na funkci vedoucího státního zástupce Vrchního státního zastupitelství v Olomouci a byl přeložen k Nejvyššímu státnímu zastupitelství v Brně.[12]

Reference

  1. ↑ a b Ištvan se zabýval kauzou Kořistka, odvolali ho kvůli Čunkovi. České noviny [online]. 2013-06-14 [cit. 2013-06-15]. Dostupné online. 
  2. ↑ Žalobce Ištvan, známý z Čunkovy kauzy, vyhrál soud kvůli svému přeřazení. Novinky.cz [online]. Borgis [cit. 2019-01-26]. Dostupné online. 
  3. ↑ a b ORÁLEK, Pavel. Oběť Čunkovy aféry, která zažila comeback. Žalobce Ištvan řeší největší životní kauzu. iHNed.cz [online]. 2013-06-14 [cit. 2013-06-15]. Dostupné online. 
  4. ↑ a b Olomoucká vrchní státní zástupkyně končí, na post se vrátí Ištvan. Novinky.cz [online]. Borgis [cit. 2019-01-26]. Dostupné online. 
  5. ↑ Ivo Ištvan - odvolaný kvůli kauze Čunek - se vrací do čela olomouckého zastupitelství. ČT24 [online]. Česká televize [cit. 2019-01-26]. Dostupné online. 
  6. ↑ Oběť aféry Čunek se vrací, Ištvan bude vrchním žalobcem. Aktuálně.cz [online]. Economia, 2011-01-07 [cit. 2019-01-26]. Dostupné online. 
  7. ↑ VACULÍK, Radim. Ištvan podal kárnou žalobu na šéfa brněnských žalobců Coufala. Novinky.cz [online]. Borgis, 2012-01-19 [cit. 2013-06-15]. Dostupné online. 
  8. ↑ a b c Redakce Respektu. Hledání limitů moci: Jak Ivo Ištvan narazil do Nejvyššiho soudu. Respekt. 22.7.2013, čís. 30, s. 15. 
  9. ↑ SPURNÝ, Jaroslav. Na svaté půdě můžete všechno. Respekt. 22.7.2013, čís. 30, s. 22, 23. 
  10. ↑ Otázky Václava Moravce. Česká televize [online]. Česká televize, 3.11.2013 [cit. 2019-01-27]. Dostupné online. 
  11. ↑ Sdělení 70/2002 Sb. m. s., Sdělení Ministerstva zahraničních věcí o Trestněprávní úmluvě o korupci. Aktuální znění https://aplikace.mvcr.cz/sbirka-zakonu/ViewFile.aspx?type=c&id=38565
  12. ↑ Olomoucký vrchní státní zástupce Ivo Ištvan ve funkci končí, přechází do Brna. Advokátní deník. 2022-03-04. Dostupné online [cit. 2022-04-01]. 

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Flag of the Czech Republic.svg
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“