Ivo Jirásek

Ivo Jirásek
Základní informace
Narození16. července 1920
Praha
ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
Úmrtí8. ledna 2004 (ve věku 83 let)
Praha
ČeskoČesko Česko
Žánryopera a klasická hudba
Povoláníhudební skladatel, pedagog a dirigent
Oceněnízasloužilý umělec (1980)
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Ivo Jirásek (16. července 1920 Praha8. ledna 2004 Praha) byl český hudební skladatel.

Život

Studoval na gymnáziu v Jaroměři a kompozici nejprve soukromě u Otakara Šína. V roce 1938 byl přijat na Pražskou konzervatoř, kde pokračoval u Aloise Háby a Miroslava Krejčího. Kromě toho studoval dirigování u Pavla Dědečka a Zdeňka Chalabaly a operní režii u Ferdinanda Pujmana. Studium konzervatoře dokončil v roce 1945 a stal se asistentem Rafaela Kubelíka v orchestru České filharmonie. Od roku 1946 působil ve Slezském divadle (tehdy Divadlo Zdeňka Nejedlého) v Opavě, nejprve jako dirigent, ale později se stal šéfem opery.

Byl aktivní i v řadě pedagogických a organizačních funkcích. Vyučoval dirigování na konzervatoři v Ostravě a byl i ředitelem Ochranného svazu autorského. V roce 1980 byl jmenován zasloužilým umělcem.

Dílo

Opery

Balet

  • Faust (1982–85).

Orchestrální skladby

  • Koncertantní symfonie pro housle a orchestr (1958)
  • Malá suita pro orchestr (1964)
  • Variace pro orchestr (1965)
  • Slavnostní předehra (1971)
  • Matka Naděje. Symfonie (1973–74)
  • Mozartiana. Concertino pro komorní orchestr (1978)
  • Čtyři dramatické studie pro orchestr (1985)
  • Podvečerní hudba pro anglický roh a smyčcový orchestr (1985)
  • Concertino pro cembalo a jedenáct smyčců (1985)
  • Čtyři scény z Fausta (1985–86)
  • Malá koncertní hudba pro syntetizátor a orchestr (1988)

Komorní skladby

  • Čtyři studie pro smyčcové kvarteto (1963–66)
  • Sonata da camera per 13 archi (1966)
  • Hudba pro soprán, flétnu a harfu (1967)
  • Tři kusy pro čtyři nástroje (1971)
  • Partita pro dechy (1972)
  • Praha s prsty deště. Suita pro cimbál (1974)
  • Portrét ženy pro flétnu, basklarinet, vibrafon, klavír a soprán (1975–76)
  • Permutatione per flauto, violoncello e pianoforte (1981)
  • Ludi con tre toni. II. smyčcový kvartet (1977–78)
  • Trio pro housle, violoncello a klavír (1975)
  • Karneval v Rio, pro flétnu, klarinet, klavír, kontrabas a bicí (1986)
  • La Frescobalda. Meditazione sul thema di Girolamo Frescobaldi per la clavicembalo (1987)
  • Preludium, fuga a chorál na téma Domenica Scarlattiho pro flétnu, klarinet, klavír, kontrabas a bicí (1987)
  • Serenády pro flétnu, basklarinet a bicí (1967)
  • Sonáta pro violu a bicí (1976)

Vokální skladby

  • Balada z nemocnice. Kantáta pro sóla, sbor a orchestr (1944)
  • Ukřižované srdce. Cyklus písní pro nižší mužský hlas a klavír na básně Jiřího Wolkera (1948)
  • Ty, domovina moja. Cyklus písní pro baryton a orchestr na básně Andreje Plávky (1960)
  • Láska. Kantáta pro bas sólo, ženský sbor a komorní orchestr na text Kamila Bednáře (1960)
  • Rok v rezavém lese, Osm písní pro nižší mužský hlas a komorní soubor nebo klavír na básně Miloše Tůmy (1966)
  • Stabat Mater. Oratorium pro sóla, sbor, varhany a dechový orchestr (1968)
  • Zpěv o planetě jménem Země. Kantáta pro sóla, sbor a orchestr (1975–76)

Odkazy

Literatura

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Flag of the Czech Republic.svg
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“