Ivo Mička

Mgr. Ivo Mička
Ivo Mička v roce 2009
Ivo Mička v roce 2009
Narození19. ledna 1938
Rakovník, ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
Úmrtí13. dubna 2012 (ve věku 74 let)
Rakovník, ČeskoČesko Česko
Národnostčeská
Povolánínovinář, spisovatel, učitel, galerista, hudebník
OceněníPamětní medaile Ludvíka Svobody
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Seznam děl v databázi Národní knihovny
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Ivo Mička (19. ledna 1938 Rakovník13. dubna 2012 Rakovník) byl český novinář, spisovatel a učitel.

Život

Narodil se Ladislavu a Heleně Mičkovým. Po základní škole absolvoval tehdejší rakovnickou jedenáctiletku, kterou dokončil roku 1956. Pak studoval na pedagogické fakultě v Plzni.

V roce 1963 začal spolupracovat s týdeníkem Rozvoj, když v něm vycházel jeho cestopis Deset vídeňských dnů. Později do něj pravidelně dopisoval a v lednu 1969 nastoupil jako redaktor, zodpovědný za národní výbory, školství, kulturu a zemědělství. V dubnu 1970 byl po nutném oslavném článku k 100. výročí narození V. I. Lenina z politických důvodů tehdejším vedením ONV okamžitě propuštěn.[1]

Ivo Mička, spisovatelka Monika Pokorná a řezbář Emil Pejša

Jako učitel působil na několika školách (učil na základních školách v Klášterci nad Ohří, Kounově, Jesenici, Mutějovicích, Rakovníku),[2] kromě toho pracoval nuceně jako dělník v Prunéřovské elektrárně.[zdroj?] Na podzim roku 1989, těsně před sametovou revolucí, se vrátil do redakce Rozvoje. Od července 1990 byl vedoucím redaktorem, týdeník přejmenoval na Rakovnické noviny a stal se i jeho majitelem. Na konci roku 1990 otevřel v pronajatých prostorách, za pomoci svého přítele, akademického malíře Václava Zoubka, vlastní soukromou galerii umění Na Pražské. Politicky působil jako městský zastupitel za ODS.

Roku 2002 pracoval jako dobrovolný učitel u ruských Čechů nedaleko Novorossijska v Rusku.[zdroj?] V letech 2003 byl Centrem humanitární pomoci krajanům v zahraničí vyslán na dva měsíce k žitomirským Čechům z východní Volyně jako češtinář, kulturní a osvětový pracovník, muzikant a novinář.[3]

Byl významným kulturním činitelem Rakovnicka. Působil také jako novinář, návštěvník výstav a významných událostí, kulturní zpravodaj, jazykový korektor, textař, básník, fotograf nebo turistický průvodce. Nelze vynechat ani jeho muzikantskou kariéru, kdy působil jako jeden z trumpetistů tanečního a jazzového orchestru Merkur.[3] Za mnohaletou spisovatelskou, publicistickou a pedagogickou činnost doma i v zahraničí obdržel v listopadu 2011 pamětní medaili Ludvíka Svobody.[4] V důchodovém věku byl zaměstnán jako pracovník Rabasovy galerie v Rakovníku. Napsal množství textů do katalogů k výstavám a pomáhal svému příteli, sochaři a malíři Miroslavu Pangrácovi.

Zemřel dne 13. dubna 2012 v Masarykově nemocnici v Rakovníku, po krátké těžké nemoci.[5][6]

Bibliografie

Dechová sekce tanečního orchestru Merkur
  • Jubilanti (1994)
  • Na skok v Americe (1999)
  • Být sochařem – o životě a práci s Miroslavem Pangrácem (2000)
  • Vzácný příteli, drahý Jaroušku (2001)
  • Kniha o Rakovníku (kolektiv autorů) (2002)
  • Merkur 1953–2003 (2003)
  • Z Rakovníka k ruským Čechům (2003)
  • Dva měsíce u volyňských Čechů (2005)
  • Projděme se Rakovníkem (2007)
  • O báječných lidech slovem a obrazem (s fotografem Karlem Kestnerem) (2009)
  • Slovník výtvarníků z Rakovníka a okolí (2009)
  • Malující sochař Miroslav Pangrác (2009)
  • Slovník výtvarníků z Rakovníka a okolí – druhý díl (2011)
  • S volyňskými Čechy v Žitomiru a Rakovníku (2011)
  • K Čechům Moldávie (2011)
  • Dva Rakovničáci (2012)

Odkazy

Reference

  1. EXTERNÍ, autor. Od úmrtí Iva Mičky uplynulo již deset let. Rakovnický deník. 2022-04-13. Dostupné online [cit. 2023-05-12]. 
  2. HOBLÍKOVÁ, Šárka. Podvečer v Rabasově galerii se nesl ve znamení dvojek. Rakovnický deník [online]. 2011-07-11 [cit. 2013-08-30]. Dostupné online. 
  3. a b Mička Ivo [online]. Rakovnicko.cz [cit. 2019-07-28]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2019-04-11. 
  4. HRABICA, Zdeněk. Ivo Mička převzal pamětní medaili Ludvíka Svobody. Rakovnický deník [online]. 2011-11-14 [cit. 2013-08-30]. Dostupné online. 
  5. ELSNIC, Miroslav. Sbohem, pane Mičko. Rakovický deník [online]. 2012-04-22 [cit. 2013-08-30]. Dostupné online. 
  6. PELCOVÁ, Lenka. Zemřel novinář Ivo Mička. Raport [online]. [cit. 2019-07-28]. Dostupné online. 

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Flag of the Czech Republic.svg
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Dechová sekce tanečního orchestru Merkur (foto Jiří Pokorný 2009).jpg
Autor: Jiří Pokorný, Licence: CC BY-SA 3.0
Dechová sekce tanečního orchestru Merkur (foto Jiří Pokorný 2009)
Ivo Mička v Nové síni Rabasovy galerie v Rakovníku (foto Jiří Pokorný).jpg
Autor: Jiří Pokorný, Licence: CC BY-SA 3.0
Ivo Mička v Nové síni Rabasovy galerie v Rakovníku (foto Jiří Pokorný)
Ivo Mička, spisovatelka Monika Pokorná a řezbář Emil Pejša (foto Jiří Pokorný).jpg
Autor: Jiří Pokorný, Licence: CC BY-SA 3.0
Ivo Mička, spisovatelka Monika Pokorná a řezbář Emil Pejša (foto Jiří Pokorný)