Ivo Vašíček
PaedDr. Ivo Vašíček | |
---|---|
Ivo Vašíček | |
3. místopředseda Pirátů | |
Ve funkci: 28. srpna 2010 – 25. srpna 2012 | |
Předchůdce | Mikuláš Ferjenčík |
Nástupce | Mikuláš Ferjenčík |
Ve funkci: 4. prosince 2013 – 18. ledna 2014 | |
Předchůdce | Mikuláš Ferjenčík |
Nástupce | Jana Michailidu |
Ve funkci: 2. srpna 2014 – 2. dubna 2016 | |
Předchůdce | Jana Michailidu |
Nástupce | Václav Fořtík |
4. místopředseda Pirátů | |
Ve funkci: 7. září 2013 – 4. prosince 2013 | |
Předchůdce | Marcel Kolaja |
Nástupce | Tomáš Vymazal |
Ve funkci: 2. dubna 2016 – 3. dubna 2017 | |
Předchůdce | Tomáš Vymazal |
Nástupce | Mikuláš Peksa |
Zastupitel Jihomoravského kraje | |
Úřadující | |
Ve funkci od: 8. října 2016 | |
Stranická příslušnost | |
Členství | Občanské fórum Piráti (od 2010) |
Narození | 5. prosince 1961 (62 let) Olomouc Československo |
Choť | ženatý |
Děti | čtyři děti |
Alma mater | UJEP v Brně |
Commons | Ivo Vašíček |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Ivo Vašíček (* 5. prosince 1961 Olomouc) je český politik a manažer, v letech 2010 až 2017 (s krátkými přestávkami) místopředseda České pirátské strany, od roku 2016 zastupitel Jihomoravského kraje.
Život
Po absolvování radioelektroniky na tehdejší SPŠ elektrotechnické v Brně v letech 1977 až 1981 vystudoval učitelství fyziky a základů techniky na Pedagogické fakultě tehdejší Univerzity Jana Evangelisty Purkyně v Brně v letech 1981 až 1986. Vzdělání si v roce 1988 rozšířil složením rigorózní zkoušky a získal titul PaedDr..
Učil na základních i vysokých školách, zastával různé manažerské pozice od prodejce po obchodního a výkonného ředitele. Působil či působí v několika firmách jako GM+, WAX či GiTy. Od roku 1997 pracuje ve společnosti XEOS, jenž se soustředí na manažerské poradenství, kde je nyní jednatelem a ředitelem.[1]
Angažuje se jako čestný prezident Českého institutu manažerů informační bezpečnosti.
Ivo Vašíček je ženatý a má čtyři děti. Společně s rodinou žije v Čejkovicích na Hodonínsku.
Politické působení
Na přelomu let 1989 a 1990 byl krátce politicky aktivní v Občanském fóru.
Do politiky se vrátil až v roce 2010, kdy se stal členem České pirátské strany a na konci srpna 2010 byl na celostátním fóru strany v Brně zvolen jejím 3. místopředsedou (ve funkci byl do srpna 2012). V září 2013 se pak stal 4. místopředsedou Pirátů, funkci zastával do ledna 2014. Je navrhovatelem ekonomických bodů programu strany.[2]
Do regionální politiky se pokoušel vstoupit, když v krajských volbách v roce 2012 kandidoval za Piráty do Zastupitelstva Jihomoravského kraje, ale nedostal se do něj.[3]
Ve volbách do Poslanecké sněmovny PČR v roce 2010 kandidoval za Piráty jako lídr ve Středočeském kraji, ale neuspěl.[4] Stejně tak neuspěl ani o tři roky později ve volbách do Poslanecké sněmovny PČR v roce 2013, kdy opět kandidoval za Piráty, tentokrát jako lídr v Jihomoravském kraji.[5] Strana se totiž ani jednou do sněmovny nedostala.
Zúčastnil se rovněž doplňovacích voleb do Senátu PČR v roce 2011, kdy kandidoval za Piráty v obvodu č. 30 - Kladno. Se ziskem 0,75 % hlasů však skončil na osmém předposledním místě.[6]
Dne 2. srpna 2014 byl zvolen na celostátním fóru Pirátů v Praze 3. místopředsedou strany.[7] Ve vedení se udržel i po dalším celostátním fóru, na němž byl dne 2. dubna 2016 zvolen v Olomouci 4. místopředsedou strany,[8] 3. dubna 2017 byl ale ve vnitrostranickém referendu odvolán.[9]
V krajských volbách v roce 2016 byl z pozice člena Pirátů zvolen na společné kandidátce SZ a Pirátů zastupitelem Jihomoravského kraje.[10] Ve volbách v roce 2020 mandát krajského zastupitele obhájil.[11]
Ve volbách do Senátu PČR v roce 2022 kandidoval za Piráty v obvodu č. 79 – Hodonín.[12] Do druhého kola volby však nepostoupil, když se se ziskem 3,43 % hlasů umístil na posledním, sedmém místě.[13]
Kontroverze
V březnu 2017 zveřejnil na svém facebookovém profilu komentář přirovnávající současné Německo k Třetí říší a také fotografii Adolfa Hitlera. Reakcí byla úspěšná snaha o jeho odvolání z funkce místopředsedy České pirátské strany. On sám se obhajoval, že šlo o nadsázku a snahu připomenout výročí začátku okupace Čech, Moravy a Slezska nacistickým Německem (15. března 1939).[14] V následně iniciovaném vnitrostranickém referendu byl za své vystupování v médiích odvolán z pozice místopředsedy.[15]
Odkazy
Reference
- ↑ PaedDr. Ivo Vašíček [online]. NašiPolitici.cz [cit. 2013-12-21]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2013-12-21.
- ↑ PaedDr. Ivo Vašíček [online]. Česká pirátská strana [cit. 2013-12-21]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2013-12-21.
- ↑ Volby do zastupitelstev krajů konané dne 12.10. – 13.10.2012, Jmenné seznamy, Kraj: Jihomoravský kraj, Kandidátní listina: Česká pirátská strana [online]. Český statistický úřad, 2012 [cit. 2013-12-21]. Dostupné online.
- ↑ Volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky konané ve dnech 28.05. – 29.05.2010, Jmenné seznamy, Kraj: Středočeský kraj, Strana: Česká pirátská strana [online]. Český statistický úřad, 2010 [cit. 2013-12-21]. Dostupné online.
- ↑ Volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky konané ve dnech 25.10. – 26.10.2013, Jmenné seznamy, Kraj: Jihomoravský kraj, Strana: Česká pirátská strana [online]. Český statistický úřad, 2013 [cit. 2013-12-21]. Dostupné online.
- ↑ Doplňovací volby do Senátu Parlamentu ČR konané dne 18.3. – 19.3.2011, Výsledky hlasování, Obvod: 30 – Kladno [online]. Český statistický úřad, 2011 [cit. 2013-12-21]. Dostupné online.
- ↑ Celostátní fórum Pirátů zvolilo nové vedení strany [online]. Česká pirátská strana, 2014-08-03 [cit. 2014-08-03]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2015-06-21.
- ↑ Piráti si na zasedání Celostátního fóra v Olomouci zvolili nové republikové předsednictvo [online]. Česká pirátská strana, 2016-04-04 [cit. 2016-04-06]. Dostupné v archivu.
- ↑ Piráti si odvolali místopředsedu Vašíčka, který chtěl vystoupit z NATO. Novinky.cz [online]. Borgis, 2017-04-04 [cit. 2017-04-04]. Dostupné online.
- ↑ Volby do zastupitelstev krajů konané dne 7.10. – 8.10.2016, Přednostní hlasy pro kandidáty, Kraj: Jihomoravský kraj, Kandidátní listina: Zelení a Piráti [online]. Český statistický úřad, 2016 [cit. 2016-10-08]. Dostupné online.
- ↑ Volby do zastupitelstev krajů konané dne 2.10. – 3.10.2020, Jmenné seznamy, Kraj: Jihomoravský kraj, Všechny kandidátní listiny, Výběr: všichni platní kandidáti dle poř. čísla [online]. Český statistický úřad, 2020 [cit. 2020-10-07]. Dostupné online.
- ↑ KF JmK 6/2022 - Primární volby pro senátní obvod č. 79 - Hodonín - Stránky 2 - Fórum Pirátské strany. forum.pirati.cz [online]. [cit. 2022-07-19]. Dostupné online.
- ↑ Jmenné seznamy a přehledy. www.volby.cz [online]. [cit. 2022-09-27]. Dostupné online.
- ↑ HORÁK, Jan. Zbaví se Piráti svého místopředsedy? Kolegy rozčílil fotkou s Hitlerem. Lidovky.cz [online]. 2017-03-28 [cit. 2017-03-28]. Dostupné online.
- ↑ ČTK. Piráti odvolali svého místopředsedu Vašíčka. Vadilo jim jeho vystupování v médiích i postoj k NATO. Aktuálně.cz [online]. Economia, 2017-04-04 [cit. 2017-04-12]. Dostupné online.
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Ivo Vašíček na Wikimedia Commons
- Vašičkův blog na iDNES.cz
- Osobní stránka na Facebooku
Média použitá na této stránce
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“