Ivo Vaculín
| Ivo Vaculín | |
|---|---|
| Narození | 18. července 1931 Střítež nad Bečvou |
| Pseudonym | V. A. Coolin |
| Povolání | redaktor, žurnalista, překladatel, spisovatel, |
| Národnost | česká |
| Stát |  Československo Česko |
| Alma mater | Akademie múzických umění v Praze |
 Seznam děl v Souborném katalogu ČR | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. Chybí svobodný obrázek. | |
Ivo Vaculín (18. července 1931 Střítež nad Bečvou – 14. června 2020[zdroj?!] Praha[zdroj?!]) je český redaktor, žurnalista, překladatel a spisovatel.[1]
Život
Roku 1955 dokončil studium divadelní vědy na Divadelní fakultě Akademie múzických umění v Praze, v letech 1955–1965 pracoval jako redaktor dobrodružné literatury v nakladatelství Svět sovětů, do roku 1968 jako redaktor ve Státním nakladatelství dětské knihy a poté až do roku 1992 byl redaktorem deníků Hospodářské noviny, Zemědělské noviny a Venkov. Překládá z ruštiny, je autorem publicistických a naučných knih a pod pseudonymem V. A. Coolin napsal několik vědecko-fantastických příběhů.[1]
Dílo
Vlastní knihy
- Vyberte si pejska (1972), malý atlas psů pro děti a mládež.
- O srdnatém střelci Andrejovi (1983), převyprávěné pohádky evropských národů Sovětského svazu, spoluautor.
- O moudrém Chadaunovi a třech sluncích (1983), převyprávěné povolžské, uralské a sibiřské pohádky, spoluautor.
- O kouzelném ptáku Zymyrykovi (1985), středoasijské a kavkazské převyprávěné pohádky, spoluautor.
- Bohatýři dávných časů (1989), převyprávěné lidové eposy národů Sovětského svazu, spoluautor.
- Lavina v Údolí sněžných ďáblů (1992), pod pseudonymem V. A. Coolin, sci-fi povídka o setkání se sněžným mužem.
- Záhada jezera Labynkyr (1993), pod pseudonymem V. A. Coolin, sci-fi povídka o setkání s předpotopním vodním netvorem u sibiřského jezera.
Překlady
- Sergej Dmitrijevič Mstislavskij: Opásán ocelí (1967).
- Zajatci Velikého mozku (1973), antologie sovětských vědeckofantastických povídek, uspořádal a přeložil společně s Hanou Vaculínovou.
- Nikolaj Nikolajevič Miklucho-Maklaj: Deníky z ostrova lidojedů (1974).
- Ľubomír Feldek: Modrá kniha pohádek (1976), přeložil společně se Z. K. Slabým.
- Jevgenij Kleonikovič Marysajev: Pirát (1985), přeložil společně s Hanou Vaculínovou.
- Boris Aleksandrovič Almazov: Nejkrásnější kůň (1988), přeložil společně s Hanou Vaculínovou.
Odkazy
Reference
Externí odkazy
- Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Ivo Vaculín
- Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je V. A. Coolin
- Ivo Vaculín na webu LEGIE
- V. A. Coolin na webu LWEGIE
- Ivo Vaculín v Databázi knih
Média použitá na této stránce
Flag of the Czech Republic.svg
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“