Ivonka Survillová

Ivonka Survilla
Rodné jméno	Iwonka Szymaniec
Narození	11. dubna 1936 (88 let) Stoubcy
Choť	Janka Survilla
Rodiče	Uladzimir Aliaksandravič Šymaniec
Děti	Maria Paula Survilla
Sídlo	Ottawa (od 1969), Madrid (1959–1969), Paříž (1948–1959), Dánsko (1944–1948) a Bělorusko (1936–1944)
Alma mater	Fakulta umění Pařížské univerzity Národní vysoká škola krásných umění
Profese	politička, malířka, filoložka, literární vědkyně a man of letters
Ocenění	Medaile diamantového výročí královny Alžběty II. Medaile k 100. výročí Běloruské demokratické republiky Order of the Pahonia Francysk Skaryna Medal
Podpis
Commons	Ivonka Survilla
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Ivonka Survillová, nepřechýleně Survilla, rozená Šymaniec (bělorusky Івонка Сурвілла, * 11. dubna 1936 Stoubcy) je běloruská politička a filoložka. Od roku 1997 je předsedkyní exilové Rady Běloruské lidové republiky.^[1]

V roce 1944 její rodina utekla před postupující frontou na Západ a její otec Uladzimir Šymaniec se stal ministrem financí v běloruské exilové vládě. Od roku 1948 žila ve Francii, kde studovala na École nationale supérieure des beaux-arts a na Pařížské univerzitě. Provdala se za Janka Survillu, oba pracovali ve Španělsku pro rozhlasové vysílání v běloruštině. Narodily se jim dvě dcery.

Od roku 1969 žije v Kanadě. Pracovala jako překladatelka pro organizaci Health Canada. V roce 1989 založila nadaci na pomoc obětem černobylské havárie. Také působila v Koordinačním výboru Bělorusů v Kanadě a věnovala se výtvarné činnosti. Dne 30. srpna 1997 vystřídala Jazepa Sažyče v čele exilové vlády a stala se první ženou v této funkci. V roce 2008 podepsala Pražskou deklaraci. Byla jí udělena Medaile diamantového výročí královny Alžběty II. Usiluje o svržení režimu Alexandra Lukašenka a podpořila protivládní protesty v roce 2020.^[2]

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Ivonka Survilla na Wikimedia Commons
• Oficiální stránky