Izák Abrabanel
| Izák ben Judah Abrabanel | |
|---|---|
 | |
| Narození | 1437 Lisabon |
| Úmrtí | 1508 Benátky |
| Povolání | filozof, podnikatel, básník, teolog, rabín, bankéř a politik |
| Denominace | judaismus |
| Významná díla |  Q25489678 |
| Děti |
|
| Pohřben | Padova |
 multimediální obsah na Commons | |
 Seznam děl v databázi Národní knihovny | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Izák ben Judah Abrabanel (1437, Lisabon – 1508, Benátky) byl židovský filozof a komentátor Tóry narozený v Portugalsku.
Život
Byl nejprve významným finančníkem, portugalský král ho jmenoval pokladníkem (de facto ministrem financí). Byl ovšem přinucen vzdát se svého úřadu králem Janem II., který ho podezíral z toho, že se zapletl do spiknutí vévody z Braganzy. Abrabanelovi se sice podařilo uprchnout do Kastilie, ale jeho veškerý majetek byl zkonfiskován. Abrabanel se pak usadil v Toledu a začal se mnohem více věnovat výkladu bible. Napsal rozsáhhlé komentáře ke knihám Jozue, Soudců a knize Samuelově. Pak ho však znovu zlákala politika a začal pracovat pro královnu Isabelu. Po vyhlášení neblaze proslulého ediktu, který vyháněl Židy ze Španělska, se snažil ho odvrátit, když nabídl králi 30 000 dukátů z vlastních peněz, avšak marně. Opustil proto Španělsko spolu se svými souvěrci. Odešel do Neapole. I v pozdějších letech prý nabízel králi Ferdinandovi vysoké sumy (600 000 korun) za zrušení ediktu. Král prý dokonce uvažoval o tom, že nabídku přijme, legenda však praví, že podlehl tlaku dominikánského inkvizitora Tomáse de Torquemady, který mával před králem krucifixem a křičel na něj, zda chce zradit svého pána stejně jako Jidáš. Abrabanel zemřel v Benátkách, pohřben byl v Padově. Zdejší hřbitov však byl vypleněn, Abrabanel tak nemá svůj hrob.
Dílo
Jeho výklady bible byly ve své době výjimečné tím, že je propojoval s aktuálními společenskými a politickými problémy. Výjimečným mezi židovskými učenci byl též tím, že jeho práce respektovali i křesťanští myslitelé a často je využívali při svých vlastních výkladech bible. Abrabanel sám byl vůči křesťanství velmi otevřený a hojně citoval například z Jeronýmových výkladů, které dokonce označoval za správnější než ty rabínské. Jeho texty jsou psány srozumitelným stylem, s cílem oslovit i méně vzdělané židovské čtenáře. Zvláštní zájem Abrabanel věnoval tématu Mesiáše v judaismu (zejm. v trilogii Migdal ješu'ot (Pevnost spásy; מגדל ישועות). Postavil se jak proti křesťanskému pojetí mesiáše, tak proti tradičnímu pojetí judaistickému. Zdá se, že mnohými texty chtěl dodat naději svým trpícím souvěrcům ve Španělsku, že příchod Mesiáše se blíží a oni se ho dožijí. Soustředil se přitom na mesiánské zmínky u méně známých proroků, zejména u Daniela, který ani není za proroka v judaismu uznáván. Bojoval proti racionalistickému výkladu Bible (zejména proti Maimonidovu) i proti výkladu, který bibli vnímal jako filozofickou alegorii. Také kabalistickým výkladům své doby byl vzdálen, i když je zjevně znal a částečně zřejmě respektoval.
Kontroverze
Někteří pozdější autoři (zejm. David Brion Davis) považují některé Abrabanelovy zmínky o černoších v jeho textech za rasistické. To proto, že Abrabanel považoval černošské otroky za potomky biblického Hama, který byl proklet. Tyto pasáže také posloužily americkému černošskému antisemitismu k obviněním, že Židé byli hlavními organizátory a podporovateli obchodu s černými otroky ve středověku. Jiní autoři, jako Jonathan Schorch či David M. Goldenberg, obviněním z rasismu však oponují a tvrdí, že jsou nejen ahistorické (tyto názory byly tehdy obvyklé u křesťanských i muslimských autorů, byly common sensem své doby), ale jsou založeny i na nepochopení Abrabanelova textu. Pojem černého otroka byl podle nich pro Abrabanela jakýmsi „abstraktním mýtem”, způsobem, jak vykládat biblický text, zatímco jeho vnímání reálných černochů bylo mnohem humanističtější, než bylo v jeho době obvyklé.[1][2]
Reference
Literatura
- Borodowski, Alfredo Fabio (2003). Isaac Abravanel on Miracles, Creation, Prophecy, and Evil: The Tension Between Medieval Jewish Philosophy and Biblical Commentary. Studies in Biblical Literature. V. 53. Peter Lang. ISBN 0-8204-6236-5.
- Feldman, S. (2002). Philosophy in a Time of Crisis: Don Isaac Abravanel – Defender of the Faith. Routledge. ISBN 0-7007-1590-8.
- Lawee, Eric (2002). Isaac Abarbanel's Stance towards Tradition. Albany: SUNY Press. ISBN 0-585-42646-5.
- Netanyahu, B. (1999). Don Isaac Abravanel: Statesman & Philosopher. Cornell University Press. ISBN 0-8014-3487-4.
- SLÁDEK, Pavel. Na útěku. Don Jicchak Abravanel a jeho syn Jehuda. Z cyklu rabínští učenci středověku a renesance II. Roš chodeš. 2012-3-1, roč. 74, čís. 3, s. 16–17. Dostupné online [cit. 2014-2-13]. ISSN 1210-7468.
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Izák ben Judah Abrabanel na Wikimedia Commons - Encyklopedické zdroje na Encyclopedia.com
- Encyklopedické zdroje na Answers.com
- Heslo v Jewish encyclopedia
Média použitá na této stránce
Isaac Abravanel