Izák Komnenos (zemřel 1152)
Izák Komnenos | |
---|---|
Narození | 16. ledna 1093 Konstantinopol |
Úmrtí | 1154 (ve věku 60–61 let) Konstantinopol |
Choť | Irina Volodarevna |
Děti | John Tzelepes Komnenos Andronikos I. Komnenos |
Rodiče | Alexios I. Komnénos a Irena Dukaina |
Rod | Komnenovci |
Příbuzní | Jan II. Komnenos, Anna Komnéna, Theodora Komnene Angelina, Eudokia Komnene, Andronikos Komnenos a Maria Komnene (sourozenci) Kutalmich a Suleyman Shah (vnoučata) |
Funkce | byzantský císař |
multimediální obsah na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Izák Komnenos (řecky Ισαάκιος Κομνηνός, Isaakios Komnēnos) se narodil asi 16. ledna 1093 jako třetí syn byzantského císaře Alexia I. Komnena a Ireny Dukovny. Zemřel někdy kolem roku 1152.
Život
Izák byl bratr byzantského císaře Jana II. a kronikářky Anny Komnenovny. Jeho otcem mu byl udělen titul Caesar.
Po nástupu Jana II. na trůn v roce 1118, byl Izák na císařském dvoře přijímán s úctou, rovnající se císařově. Později byl povýšen do hodnosti sebastokratōr. Přesto však se velmi zabýval dobročinností, jmenovitě třeba obnovy kláštera poblíž císařského paláce v Blanchae. Kolem roku 1130 se vztahy Jana II. a Izáka poněkud odcizily a Izák byl donucen Konstantinopolis šest let po odhalení spiknutí své sestry opustit. Izák nalézal útočiště u několika dvorů na východě, v Melitenu u emíra Gümüshtigin Ghazi II ibn Danishmenda, ale i u dvora v Jeruzalémě. Roku 1136 se vrátil do Města na Bosporu a usmířil se se svým bratrem. Po smrti Jana II. v roce 1143 byl Izák poslán pryč do Herakleie Pontica, kde si zdánlivě udržel svou moc, která ho v letech 1145–1146 velmi lákala. V té době ho však již mohla pouze lákat, protože již žádnou faktickou moc neměl. Byl donucen uchýlit se k politickému důchodu na venkově. V roce 1152 ze svých peněz založil klášter Kosmosoteira poblíž Ainos, kam byl také přesunut z kostela Chora k poslednímu odpočinku. Zlomená Izákova deska je dnes v depozitáři Církevního muzeum v Alexandrupoli.
Rodina
Izák byl ženatý s Irenou, snad Kyjevskou princeznou. Také mohl být ženatý s Katou Gruzínskou, dcerou Davida IV. Gruzínského a Rusudany Arménské. Děti z jeho prvního manželství:
- Jan Komnenos, zvaný Tzelepes, přestoupil k islámu.
- Andronikos I. Komnenos, byzantský císař v letech 1183–1185.
- Marie Komnenovna, někdy před rokem 1166 provdána za Josefa Bryenniose.
- Anna Komnenova, provdána za Jana Arbantenose.
- Eudokia Komnenovna, pravděpodobně provdána za Konstantina Palaiologose.
- Helena Komnenovna (zemřela 1183), nejspíš provdána za Jurije Dolgorukova do Kyjeva.
Mimo to měl ještě nelegitimního syna, Alexia Komnena.
Odkazy
Reference
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Isaac Komnenos (d. 1152) na anglické Wikipedii.
Literatura
- Paul Magdalino, Císařství za Manuela I. Komnena 1143–1180, Cambridge University Press, 1993.
- K. Varzos, Ē genealogia tōn Komnēnōn, Soluň, 1984.
Související články
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Izák Komnenos na Wikimedia Commons
- Genealogie středověku (německy)
- Izákova náhrobní deska (Církevní muzeum v Alexandrupoli)
Média použitá na této stránce
Autor:
- İstanbul_5344.jpg: User:Darwinek
- derivative work: Constantine ✍
The sebastokrator Isaac Komnenos the Porphyrogennetos, son of Emperor Alexios I Komnenos. Detail from a mosaic in the Chora Church (Kariye Camii) in Edirnekapı, Fatih, Istanbul.