Jáchym Havlena

Jáchym Havlena
Jáchym Havlena, pamětník Leninova pobytu v Praze a organisátor tajné konference roku 1912
Jáchym Havlena, pamětník Leninova pobytu v Praze a organisátor tajné konference roku 1912
Senátor Národního shromáždění ČSR
Ve funkci:
1920 – 1935
Stranická příslušnost
Členstvíčs. soc. dem.
Narození20. října 1871
Výprachtice
Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Úmrtí12. února 1958
Praha
ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
Profesespisovatel, novinář a politik
CommonsJáchym Havlena
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Jáchym Havlena (20. října 1871 Výprachtice[1] – 12. února 1958 Praha[2][3]) byl český a československý politik a meziválečný senátor Národního shromáždění.

Biografie

Původně byl textilním dělníkem. Po dobu několika let pracoval v Německu. Od roku 1892 se angažoval v sociální demokracii a jejích tiskovinách. Byl administrátorem a expedientem listu Zář, vedoucím inzertního oddělení a redaktorem Práva lidu. Za Rakouska-Uherska byl předsedou Dělnického politického klubu v Čechách a tajemníkem zemského výkonného výboru Českoslovanské sociálně demokratické strany v Čechách. Spoluzakládal Ústřední svaz domkářů a malorolníků a Hospodářské úvěrové a pachtovní družstvo domkářů a malorolníků, přičemž v těchto organizacích zastával funkci jednatele. Ve volbách roku 1907 a volbách roku 1911 kandidoval do Říšské rady za sociální demokracii. Zvolen ovšem nebyl.[2]

V roce 1912 je uváděn jako sekretář zemského výkonného výboru Českoslovanské sociálně demokratické strany dělnické pro zemi Českou. Podílel se tehdy spolu s Františkem Modráčkem na pořádání konference Ruské sociálně demokratické dělnické strany v Praze, na kterou dorazil i budoucí ruský revolucionář a vládce Vladimir Iljič Lenin.[4] O této své zkušenosti vyprávěl redaktorům Rudého práva v roce 1945.[5]

Profesí byl počátkem 20. let pokladníkem záložny v Praze.[6]

V parlamentních volbách v roce 1920 získal za Československou sociálně demokratickou stranu dělnickou senátorské křeslo v Národním shromáždění.[7] Mandát obhájil v parlamentních volbách v roce 1925[8] a parlamentních volbách v roce 1929 a v senátu zasedal do roku 1935.[9] Zasedal v představenstvu menšinového odboru při Ústředním výkonném výboru Československé sociálně demokratické strany dělnické. Zároveň byl členem ústředního výboru Národní jednoty severočeské.[2]

Odkazy

Reference

  1. ↑ Jamenský zpravodaj, 3-4, 2001 [online]. jamne.cz [cit. 2011-11-26]. Dostupné online. 
  2. ↑ a b c Havlena Jáchym [online]. historiecssd.cz [cit. 2014-11-05]. Dostupné online. 
  3. ↑ Pochodeň, 16. 1. 1959, s. 2.
  4. ↑ IVANOV, Miroslav. Lenin v Praze. Praha: Svobodné slovo, 1964. 171 s. 
  5. ↑ Světodějná událost. Haló sobota, příloha Rudého práva. Leden 1972, roč. 52, čís. 6, s. 2. Dostupné online. 
  6. ↑ 1. schůze, přípis volebního soudu, ověření mandátů [online]. Senát Parlamentu České republiky [cit. 2011-11-26]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2014-12-14. 
  7. ↑ jmenný rejstřík [online]. Senát Parlamentu České republiky [cit. 2011-11-26]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2014-12-28. 
  8. ↑ jmenný rejstřík [online]. Senát Parlamentu České republiky [cit. 2011-11-26]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2014-12-24. 
  9. ↑ jmenný rejstřík [online]. Senát Parlamentu České republiky [cit. 2011-11-26]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-03-04. 

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Flags of Austria-Hungary.png
Autor: Dragovit (of the collage), Licence: CC BY-SA 4.0
Both national flags of Austro-Hungary, the collage of flags of the Cisleithania (Habsburg Monarchy) and the Transleithania (Kingdom of Hungary)
Flag of the Czech Republic.svg
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Kladivo a srp - 24.01.1946 - Jáchym Havlena.jpg
Jáchym Havlena v novinách Kladivo a srp. Původní popisek: „Jáchym Havlena, pamětník Leninova pobytu v Praze a organisátor tajné konference roku 1912“