Jáchym z Hradce

Jáchym z Hradce
Jáchym z Hradce (B. Paprocký, Zrcadlo slavného Markrabství moravského, 1593)
Nejvyšší kancléř Českého království
Ve funkci: 1554 – 12. prosinec 1565
Panovník	Ferdinand I., Maxmilián II.
Předchůdce	Hanuš Pluh z Rabštejna
Nástupce	Vratislav II. z Pernštejna
Karlštejnský purkrabí za panský stav
Ve funkci: 1551 – 1554
Panovník	Ferdinand I.
Tajný rada
Ve funkci: 1551 – 1565
Panovník	Ferdinand I., Maxmilián II.
Hejtman Bechyňského kraje
Panovník	Ferdinand I.
Narození	14. července 1526 nebo 14. prosince 1526
Úmrtí	13. prosince 1565 nebo 12. prosince 1565 řeka Dunaj u Vídně, Dolní Rakousy Habsburská monarchie Habsburská monarchie
Příčina úmrtí	utonutí
Národnost	Čech
Choť	(1546) Anna z Rožmberka (1530–1580)
Rodiče	Adam I. z Hradce (1494–1531) a Anna z Rožmitálu († 1563)
Děti	Adam II. (1549–1596) Anna Alžběta (1557–1596)
Příbuzní	bratr: Zachariáš z Hradce (1527–1589) švagrová: Kateřina z Valdštejna († 1571) švagrová: Anna ze Šlejnic († po 1593) vnuk: Jáchym Oldřich z Hradce (1579–1604) vnučka: Lucie Otýlie z Hradce (1482–1633) tchán: Jošt III. z Rožmberka (1488–1539) tchyně: Bohunka (Vendelína) ze Starhembergu († 1530) vnuk: Jáchym Oldřich z Hradce (1579–1604) vnučka: Lucie Otýlie z Hradce, provdaná Slavatová (1582–1633)
Sídlo	Jindřichův Hradec
Zaměstnání	politik
Profese	šlechtic
Náboženství	římskokatolické
Ocenění	1561 Řád zlatého rouna (č. 239)
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Jáchym z Hradce (14. červenec 1526 – 12. prosinec 1565) byl nejvyšší kancléř Českého království,^[1] rytíř Zlatého rouna a tajný rada císaře Maxmiliána II. Jeho otcem byl Adam I. z Hradce (1494–1531), bratrem Zachariáš z Hradce (1526/7–1589) a následníkem syn Adam II. z Hradce (1549–1596).

Jako malý hoch byl pážetem královny Anny. Později byl společníkem arcivévody Maximiliána (pozdějšího císaře Maxmiliána II. Habsburského) a arcivévody Ferdinanda (pozdějšího místodržícího v Čechách). S nimi získal vzdělání a poznání cizích zemí. Cestoval s nimi po Itálii, Francii, Nizozemí. Dostalo se mu s nimi jak vzdělání, tak možnost poznat cizí země. Hovořil plynně cizími jazyky. Vojenské zkušenosti získal v Uhrách.

Vladaření se ujal ve svých dvaceti letech. Brzy na to byl jmenován hejtmanem Bechyňského kraje. Zanedlouho Ferdinandovi pomohl ve šmalkaldské válce (1546–1547) a při prvním protihabsburském povstání v roce 1547. Osobně se zúčastnil bitvy u Mühlberka 24. dubna 1547.^[2]

V roce 1551 se stal purkrabím karlštejnským a o tři léta později nejvyšším kancléřem Českého království. Stejný úřad zastával v letech 1523–1531 jeho otec.

Dvanáctého prosince roku 1565 Jáchym z Hradce utonul, když opouštěl Vídeň a pod jeho kočárem se propadl dřevěný most.^[3]

O této události vypráví ve svých Pamětech Vilém Slavata z Chlumu a Košumberka:

V roce 1546 dosáhl plnoletosti a od svého poručníka Volfa staršího Krajíře z Krajku převzal majetek.^[4] V letech 1546–1550 spravoval celé jindřichohradecké dominium sám. V září 1550 byla podepsána rodová smlouva, podle níž si rozdělil majetek s mladším bratrem Zachariášem. Podle této úmluvy Jáchym vlastnil velkostatek Jindřichův Hradec, ke kterému přináležela 2 města a 65 vesnic.^[5]

V roce 1553 koupil panství Vimperk, které bylo zabaveno Petru Malovcovi z Chýnova za účast při protihabsburském povstání.^[6] Už od konce ledna 1552 ho měl v zástavě.^{[5][pozn. 1]} Vimperské panství, ke kterému patřilo město Vimperk a lesy v okolí Boubína, bylo však dosti vzdálené, proto ho v roce 1554 prodal Vilémovi z Rožmberka.^[6] V roce 1562 koupil od královské komory hlubocké panství, ke kterému patřilo 5 šlechtických sídel (mj. tvrze v Dívčicích, Zvíkovci a Protivíně), 5 městeček (mj. Podhradí, Lišov, Purkarec a Kamýk nad Vltavou) a 79 vesnic. Dřívějšími zadluženými majiteli Hluboké byli Ungnadové ze Suneku.^[7] V roce 1563 po smrti matky Anny Hradecké z Rožmitálu byl k jindřichohradeckému panství připojen její doživotní vdovský úděl – městečko Kardašova Řečice s okolními vesnicemi. V roce 1564 koupil za 15 tisíc kop grošů panství Žirovnice, tvrz Štítné a 5 vsí.^[5][8] V roce své smrti byl po Vilémovi z Rožmberka druhým nejbohatším šlechticem v Čechách.^[5] Vlastnil také Počátky.

Zasloužil se též o přeměnu Jindřichohradeckého hradu na renesanční zámek. Na svém panství podporoval rozvoj řemesel, obchodu, pivovarnictví a rybníkářství. Doba jeho vladaření byla také dobou rozkvětu města Jindřichův Hradec.^[3] V roce 1564 odškodnil minority, aby uvolnili místo nově zřizovanému špitálu.^[9]

Rozhodl o vybudování vlastního renesančního paláce v Praze pod Novými zámeckými schody.^[10]

Jáchym z Hradce se oženil 2. března 1546 s Annou "Alžbětou" z Rožmberka (26. 1. 1530 – 16. 12. 1580), dcerou 9. vladaře rožmberského domu Jošta III. z Rožmberka (1488–1539) a jeho první manželky Bohunky (Vendelíny) ze Starhembergu († 1530). Anninými nevlastními sourozenci byli poslední Rožmberkové Vilém z Rožmberka (1535–1592) a Petr Vok z Rožmberka (1539–1611).^[11]

• 1. Adam II. z Hradce (1549 – 24. listopadu 1596), nejvyšší kancléř a následně nejvyšší purkrabí Českého království
  • ∞ 1574 Kateřina z Montfortu (12. srpna 1556 – 31. března 1631)
• 2. Jindřich Adam (*/† 1551)
• 3. Anna "Anežka" (*/† 1553)
• 4. Alžběta "Eliška" (*/† 1555)
• 5. Anna Anežka (*/† 1557)
• 6. Anna Alžběta (14. července 1557 – 21. září 1596)
  • ∞ 1. Jindřich z Valdštejna
  • ∞ 2. Oldřich Felix Popel z Lobkowicz (1557–1604)^[1]

• BŮŽEK, Václav. Jáchym z Hradce: velmož ve službách země a dvora. Dějiny a současnost. 2015, čís. 7, s. 10–12. 
• BŮŽEK, Václav; HRDLIČKA, Josef, a kol. Dvory velmožů s erbem růže: všední a sváteční dny posledních Rožmberků a pánů z Hradce. Praha: Mladá fronta, 1997. 320 s. Dostupné online. ISBN 80-204-0651-4. S. 8. 
• BŮŽEK, Václav; SMÍŠEK, Rostislav. Říšský sněm v Augšpurku roku 1559 pohledem Jáchyma z Hradce. Folia Historica Bohemica 23. 2008, s. 35–89. 
• HRDLIČKA, Josef. Provoz vídeňského domu Jáchyma z Hradce. Opera historica 6 = Poslední páni z Hradce. České Budějovice: 1998. 
• ŘEHOŘ, Tomáš. Jáchym z Hradce. Výroční zpráva c. k. gymnasia v Jindřichově Hradci za školní rok 1885. Jindřichův Hradec: 1885. 
• STLOUKAL, Karel. Konec rodu pánů z Hradce. Jihočeský sborník historický 33. 1964, s. 121–130. 
• TEPLÝ, František. Dějiny města Jindřichova Hradce.

• Dělení růží
• Rodokmen pánů z Hradce

• Rodokmen pánů z Hradce
• Jindřichohradecký zpravodaj, srpen 2002