Jája a Pája
Jája a Pája | |
---|---|
Žánr | animovaná pohádka |
Formát | seriál |
Dramaturgie | Marie Kšajtová |
Scénář | Stanislav Havelka Petr Chvojka Lubomír Beneš Marek Beneš |
Režie | Lubomír Beneš František Váša |
Původní dabing | František Filipovský Petr Haničinec Václav Postránecký |
Země původu | Československo Česko |
Počet řad | 4 |
Počet dílů | 26 |
Obvyklá délka | 7–8 minut |
Produkce a štáb | |
Vedoucí produkce | Alena Dětáková Michal Podhradský |
Kamera | Jan Müller Ivan Vít |
Hudba | Petr Skoumal |
Střih | Věra Benešová Helena Lebdušková Jan Sládek |
Zvuk | Ivo Špalj Benjamin Astrug |
Premiérové vysílání | |
Vysíláno | 14. ledna 1987 – 15. února 1998 |
Jája a Pája na ČSFD, SZ Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Jája a Pája je původně československý animovaný televizní seriál z roku 1986 poprvé vysílaný v rámci Večerníčku 14. ledna 1987. Ještě téhož roku vznikla druhá série a rozšířila původních 7 dílů na 13 dílů. Poté již jako český seriál pokračovala výroba třetí sérií, která v roce 1995 přidala dalších 8 dílů. V roce 1997 bylo přidáno posledních 5 dílů, které byly odvysílány v roce 1998.
Námět zpracovali Stanislav Havelka, Petr Chvojka a Lubomír Beneš, kdy jim v závěru pomáhal Marek Beneš, všichni se podíleli i na scénáři, kdy jim s realizačním scénářem pro několik posledních dílů pomáhal Břetislav Pojar. Režii se věnoval v prvních třech sériích Lubomír Beneš, po jeho úmrtí čtvrtou poslední sérii měl na starosti animátor František Váša za supervize Břetislava Pojara. Činnost kameramana si rovným dílem rozdělili Jan Müller a Ivan Vít. Na seriálu se jako výtvarník podílel Jan Tippman. Prvních 13 dílů namluvil František Filipovský, dalších 9 dílů namluvil Petr Haničinec, poslední 4 díly namluvil Václav Postránecký. Hudbu ke všem sériím připravil Petr Skoumal. Bylo natočeno celkem 26 dílů, délka se pohybovala v rozmezí od 8 do 9 minut.
Synopse
Seriál pojednává o příbězích dvou kluků Jáji a Páji, jejich dědy Lebedy, který byl námořníkem, a lakomého souseda Krkovičky. Ve třetí sérii vystupuje také Krkovičkova neteř Míla, která přijela na prázdniny a skamarádí se s Jájou a Pájou. Krkovička jim skoro v každém díle vyvede nějakou lumpárnu, ale vždycky ho děda Lebeda přistihne.
Seznam dílů
První řada
- Jak zasadili prasečí ocásek, 1986
- Jak jim Krkovička přenechal úhor, 1986
- Jak plnili jarní přání, 1986
- Jak pěstovali okurky, 1986
- Jak pěstovali jahody, 1986
- Jak pěstovali kaktus, 1986
- Jak vymlátili nastojato, 1986
Druhá řada
- Jak dostali od Krkovičky kozu, 1987
- Jak zachraňovali dědu Lebedu, 1987
- Jak pěstovali párky, 1987
- Jak pěstovali (smiřická) jablíčka, 1987
- Jak připravovali dárek k narozeninám, 1987
- Jak koupili kouzelný mlýnek, 1988
Třetí řada
- Stolečku, prostři se!, 1994
- Víla Míla, 1995
- Výlet, 1995
- Dobrý vítr, 1995
- Stan, 1995
- Piráti, 1995
- Náušnice, 1995
- Benátská noc, 1995
Čtvrtá řada
- Zmrzlinové radovánky, 1997
- Balón, 1997
- Výprava na hrad, 1997
- Poklad, 1997
- Ahoj, prázdniny!, 1997
Další tvůrci
- Animace: Jan Klos/Jan Keks/Karel Klos, Alfons Mensdorff-Pouilly, Karel Chocholín, František Váša, David Filcík, Martin Kublák
Další informace
V Doubravicích u Moravičan v okrese Šumperk se nachází Pumpa Jáji a Páji.
Galerie
Externí odkazy
Média použitá na této stránce
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Autor: Fry72, Licence: CC BY-SA 4.0
Pumpa Jáji a Páji, Doubravice, Moravičany, okres Šumperk, Olomoucký kraj, Česká republika
Autor: Fry72, Licence: CC BY-SA 4.0
Pumpa Jáji a Páji, Doubravice, Moravičany, okres Šumperk, Olomoucký kraj, Česká republika