Jákob

Jákob
Narození1791 př. n. l.
Kanaán
Úmrtí1644 př. n. l. (ve věku 146–147 let)
starověký Egypt
Místo pohřbeníJeskyně patriarchů
NárodnostHebrejci
Povolánípastevec a prorok
ChoťLea[1]
Bilha
Ráchel[2]
Zilpa
DětiŠimeon[3]
Juda[4]
Isachar[5]
Zabulón[6]
Dína[7]
Josef[8]
… více na Wikidatech
RodičeIzák[9] a Rebeka
PříbuzníEzau[9] (sourozenec)
Jemuel[10], Jamin, Ohad, Jakin, Zohar a Shaul (vnoučata)
Funkceprorok (judaismus a islám)
patriarcha
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Jákobův zápas s andělem, Gustave Doré, 1855

Jákob (hebrejsky יַעֲקֹב‎, Ja'akov) zvaný též Izrael[11] či Ješurún[12] je třetí praotec izraelského národa. Jákob byl synem Izáka a Rebeky a otcem dvanácti synů (Rúben, Šimeón, Lévi, Juda, Dan, Neftalí, Gád, Ašer, Isachar, Zabulón, Josef, Benjamín), z nichž povstalo dvanáct kmenů Izraele. Měl i dceru Dínu. Podle Tóry žil 147 let.

Původ jmen

Jméno Ja'akov má totožný kořen s hebrejským slovem akev (עָקֵב, „pata“).[13] Toto jméno mu bylo dáno proto, že se při narození držel za patu svého staršího dvojčete Ezaua. Jméno by se proto dalo přeložit jako „Zachycující patu“[14] či „Úskočný“[15] a může tedy označovat muže, který je ve střehu nebo se ubírá křivolakými cestami. Naproti tomu jméno Izrael (hebrejsky יִשְׂרָאֵל, Jisra'el) značí „Bojuje Bůh“[16] či „Zápasí Bůh“ a je označením takového zakladatele a vůdce společenství, který se řídí vůlí Boha a plně spoléhá na jeho podporu. Jméno Ješurún (hebrejsky יְשֻׁרוּן), jež je možné přeložit jako „Přímý“,[17] pak odkazuje u takového zakladatele a vůdce na ideu přímé cesty, po níž kráčel nejen praotec izraelského národa, ale po níž bude na konci časů kráčet v čele národů též samotný izraelský národ.[18]

Život

Cyklus vyprávění o Jákobovi se nachází v bibli v knize Genesis v kapitole 25,19-34[19] (narození) a v kapitolách 27–35.[20] Jákob se narodil jako druhorozený a stal se pastevcem, na rozdíl od svého bratra, který byl lovec. Podle bible byl oblíbencem své matky Rebeky, zatímco jeho otec Izák měl v oblibě prvorozeného Ezaua. Ezau se však prvorozenství vzdal, když vyčerpán vyměnil prvorozenství za mísu čočky, kterou si Jákob připravil. Později Jákob na radu své matky obelstil slepého Izáka a vydával se za Ezaua, a tak získal Izákovo požehnání určené prvorozenému synovi Ezauovi. Ezau na Jákoba zanevřel a chystal se ho zabít. Rebeka měla strach, aby nepřišla o syna nebo dokonce o oba syny, a proto poslala Jákoba ke svému bratrovi Lábanovi do Cháranu. Před odchodem z otcovského domu řekl Izák Jákobovi, ať si v Cháranu najde ženu. Po cestě se Jákobovi v Bejt Elu (Bételu) zjevil Bůh a slíbil mu, že jej bude provázet a že na něj přenese svá zaslíbení, která náležela prvorozenému Ezauovi.

Jákob se zamiloval do Lábanovy mladší dcery Ráchel (své sestřenice). Lában mu slíbil, že když u něho bude sedm let sloužit, dceru Ráchel mu dá za ženu. Ovšem po sedmi letech služby Lában Jákobovi o svatební noci podstrčil Ráchelinu starší sestru Leu. Když Jákob poznal, že si vzal nepravou ženu, přistoupil na Lábanův návrh, že za dalších sedm let služby dostane za ženu i Ráchel. Tak se také stalo. [pozn. 1]

Cesta zpět a změna jména

Po dvaceti letech služby u Lábana se Jákob se svým strýcem a tchánem Lábanem rozešel a vrátil se zpět do Kanaánu. Genesis vypráví příhodu o nočním zápasu Jákoba s tajemným cizincem (viz obr. Jákobův zápas s andělem).[21] Na závěr zápasu, když se rozednívalo a jeho sok mu požehnal, změnil Jákobovi jméno na Izrael (hebrejsky ישראל‎, Jisra'el „Bůh zápasí“), „neboť jsi jako kníže zápasil s Bohem“. Proto se jeho synové a všichni jejich potomci nazývají „syny Izraele“ čili „Izraelity“. (Paralelní, trochu odlišné vyprávění o změně jména viz Gn 35,9-10.[22]) Jákob se usmířil s bratrem Ezauem a poté, když odmítl Ezauovu ochotu doprovázet ho do Seir, usídlil se v Kanaánu, kde putoval především po dnešní judské a samařské vrchovině. Později Jákob odešel do Egypta, kam byl pozván svým nejoblíbenějším synem Josefem (který získal v Egyptě značnou moc), a v Egyptě také po 17 letech zemřel. Jeho tělo bylo přeneseno zpět do Kanaánu a pohřbeno v Hebronu ve stejné jeskyni, do které byli pohřbeni jeho otec a děd.

Ženy a děti

Související informace naleznete také v článcích Izraelské kmeny a Polygamie v bibli.

Nejprve Jákob zplodil čtyři syny s nemilovanou Leou, zatímco Ráchel zůstávala bezdětná. Proto mu dala svou otrokyni Bilhu, která Jákobovi porodila dva syny. Také Lea, když byla neplodná, dala Jákobovi svou otrokyni, Zilpu, a ta mu porodila další dva syny. Později byla Lea opět plodná a porodila Jákobovi dva syny a dceru. Dočkala se i Ráchel, které se narodili dva Jákobovi nejmladší synové.

Izák žehná Jákobovi, Govert Flinck, 1638

Jákobovy děti

Pořadí narození Jákobových dětí a jejich matky:

Historické zařazení

Někteří badatelé se na základě paralelismů v Knize Ámos (Am 7,9.19) domnívají, že jméno Izrael náleželo původně Izákovi, avšak celá zbývající biblická tradice hovoří o Izraeli jako o Jákobovi.[zdroj?]

Z historického hlediska se někteří domnívají, že se v Jákobově případě jedná o patriarchu (předka) jednoho z izraelských kmenů, pravděpodobně odlišného od Izraele.[zdroj?] Teprve pozdější tradice je údajně spojila dohromady a učinila z nich jednu osobu.[zdroj?] Budeme-li chtít stanovit dobu, kdy Jákob žil, bude to nejpravděpodobněji první polovina 2. tisíciletí př. n. l.. Jákobovo putování (a také příběhy ostatních patriarchů) tak mohlo být součástí stěhování Amorejců v oblasti úrodného půlměsíce.

Odkazy

Poznámky

  1. Starý zákon nezná závazek monogamie, mnohoženství je přirozené. Manželství je smlouvou, která má jako primární záměr zajistit pokračování rodové linie muže; viz Manželství ve Starém zákoně.

Reference

  1. Genesis.
  2. Genesis.
  3. Genesis.
  4. Genesis.
  5. Genesis.
  6. Genesis.
  7. Genesis.
  8. Genesis.
  9. a b Genesis.
  10. Genesis.
  11. Gn 32, 28–29 (Kral, ČEP)
  12. Iz 44, 2 (Kral, ČEP)
  13. PÍPAL, Blahoslav. Hebrejsko-český slovník ke Starému zákonu. Praha: Kalich, 2006. ISBN 80-7017-029-8. S. 124. 
  14. HELLER, Jan. Výkladový slovník biblických jmen. Praha: Advent-Orion/Vyšehrad, 2003. ISBN 80-7172-865-9/80-7021-725-1. S. 233. 
  15. Gn 27, 36 (Kral, ČEP)
  16. Výkladový slovník biblických jmen, str. 245
  17. Výkladový slovník biblických jmen, str. 252
  18. MUNK, Elie. Svět modliteb. Praha: Garamond, 2019. ISBN 978-80-7407-459-2. S. 58. 
  19. Gn 25 , 19  – 25 , 34 (Kral, ČEP)
  20. Gn 27 (Kral, ČEP) až Gn 35 (Kral, ČEP)
  21. Gn 32 , 23  – 32 , 32 (Kral, ČEP)
  22. Gn 35 , 9  – 35 , 10 (Kral, ČEP)

Literatura

  • WIESEL, Elie. Bible. Postavy a příběhy. Praha: Sefer, 1994. 144 s. ISBN 80-85924-01-3.
  • BOHUSLAVOVÁ, Alice. Abraham, Izák, Jákob. Albrechtice: Křesťanský život, ©2011. [40] s. ISBN 978-80-7112-156-5.

Související články

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Cigoli Le Songe de Jacob Nancy 22122007.jpg
Autor: , Licence: CC0
Jacob's dream, Cigoli ( Lodovico Cardi ), 1593, oil on canvas. Musée des Beaux-Arts de Nancy.
Isaak zegent Jakob Rijksmuseum SK-A-110.jpeg
Isaac blessing Jacob. An elderly Isaac sits in his bed and blesses Jacob. To the right of the bed Rebecca is standing.