Jáma Jiří
Jáma Jiří | |
---|---|
Památkově chráněná šachetní budova s těžní věží | |
Účel stavby | |
těžba černého uhlí | |
Základní informace | |
Výstavba | 1848 |
Poloha | |
Adresa | Žacléř, Česko |
Souřadnice | 50°39′57,81″ s. š., 15°55′10,43″ v. d. |
Další informace | |
Rejstříkové číslo památky | 11148/6-5910 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD) |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Jáma Jiří (George Schacht) byl černouhelný hlubinný důl v Žacléři na Žacléřsku. Byla založena na přelomu 18. a 19. století v lokalitě Na Jiřím kopci severozápadně od Žacléře.
Historie
Jáma byla pravděpodobně hloubena už od roku 1819 nebo i dříve, v roce 1848[p. 1] je už uváděno, že je jáma Jiří v provozu a vybavena parním strojem.[1][2] Jáma byla hloubena rodinou Gaberlovou. V roce 1860 byla prodána baronu Silbersteinovi. V polovině sedmdesátých let 19. století postihla uhelný průmysl odbytová krize, nejvíce těžaře barona Silbersteina. Jeho majetek byl v konkurzním řízení prodán. Jámu vlastnil nejdříve F. Stroussberg[3][4], později Žacléřský spolek, v roce 1881 odkoupil jámu Jiří Frankfurtský hypotéční a úvěrový spolek ve Frankfurtu nad Mohanem, v roce 1886 firma Erlanger a synové z Frankfurtu. V roce 1898 byl důl prodán Západočeskému báňskému akciovému spolku (ZBAS).[3][5] Po ukončení druhé světové války byly doly ZBAS dány pod národní správu a od 1. ledna 1946 byly znárodněny a začleněny pod národní podnik Východočeské uhelné doly (VUD). V roce 1950 doly na Žacléřsku byly sloučeny[p. 2] a přejmenovány na Důl Jan Šverma.[6][7] Těžba byla ukončena na Dole Jan Šverma v roce 1992.
Jáma
Jáma obdélníkového profilu 3,8 x 2,0 m (světlý průřez 3,3 x 1,5 m) do hloubky 16 m byla vyzděna cihlovým zdivem, dále byla ve výdřevě.[5] Na jámě Jiří byl instalován parní stroj. Od roku 1855 byla prohloubena až do hloubky 132 m.[8] Důlní vody byly z jámy Jiří odváděny z horních pater k severovýchodu štolou, která měla ústí pod kopcem Jiří (kóta +608,50 m n. m.) a dědičnou štolou Josefi (+560 m n. m.) jižním směrem. Po prohloubení jámy Jiří byla ukončena těžba vrátkovou jámou Hugo. Jámou Jiří bylo těženo uhlí, kámen (hlušina) byly zakládány do vytěžených prostor nebo odtěženy dědičnou štolou Josefi. Jáma Jiří ukončila činnost v roce 1992 a v roce 1994 byla zlikvidována zasypáním.[9]
Technická památka
Dne 8. února 1996 byla jáma Jiří s těžní budovou a těžní věží prohlášená kulturní památkou ČR.[9] V roce 1994 jáma Jiří byla předána městu Žacléř a je součástí naučné trasy J. A. Komenského.[10][11]
Odkazy
Poznámky
Reference
- ↑ MAUER, Jiří; NOVOTNÝ, Karel; GAWOR, Franciszek. Hornictví na Žacléřsku. Žacléř: [s.n.], 2015. CZ.3.22/3.3.02/14.04269. S. 33 a 64.
- ↑ Hornický skanzen Žacléř. www.hornickyskanzenzacler.cz [online]. [cit. 2017-11-10]. Dostupné online.
- ↑ a b KONVIČKA, Vladislav. DĚJINY DOLOVÁNÍ UHLÍ A RUD. www.hornictvi.info [online]. [cit. 2016-08-21]. Dostupné online.
- ↑ Důl Jan Šverma v Žacléři | Zdař Bůh.cz. www.zdarbuh.cz [online]. 2012-06-04 [cit. 2017-11-10]. 12. odstavec. Dostupné online.
- ↑ a b Hornictví na Žacléřsku ... c.d., s. 33, 34.
- ↑ Nástin dějin uhelného hornictví v Podkrkonoší (3). www.zdarbuh.cz [online]. [cit. 2016-09-26]. Dostupné online.
- ↑ Z historie 400 let dolování černého uhlí ve Východních Čechách. www.bzs.cz [online]. [cit. 2016-09-26]. Dostupné online.
- ↑ Vlivy důlní činnosti. mapy.geology.cz [online]. Česká geologická služba [cit. 2016-09-26]. Dostupné online.
- ↑ a b Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2016-09-28]. Identifikátor záznamu 120113 : Uhelný důl hlubinný Jiří, z toho jen: šachetní budova s těžní věží. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ [1].
- ↑ Žacléř - oficiální stánky města - Památky a zajímavosti. www.zacler.cz [online]. [cit. 2016-09-28]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-10-02.
- ↑ Po stopách Jana Amose Komenského Archivováno 3. 10. 2016 na Wayback Machine..S. 18 až 21.
Externí odkazy
- Hornický skanzen Žacléř
- Jáma Jiří fotografie
Související články
Média použitá na této stránce
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Autor: Sovicka169, Licence: CC BY-SA 4.0
Předmětem tohoto obrázku je kulturní památka České republiky evidovaná
v Ústředním seznamu kulturních památek pod rejstříkovým číslem: