Jáma Julie

Jáma Julie
Jáma Julie
Jáma Julie
Účel stavby

těžba černého uhlí

Základní informace
Výstavba1853–1855
Poloha
AdresaLampertice, ČeskoČesko Česko
Souřadnice50°40′4,96″ s. š., 15°55′45,05″ v. d.
Další informace
Rejstříkové číslo památky50666/6-6161 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD)
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Jáma Julie byl černouhelný hlubinný důl v Lamperticích na Žacléřsku. Byl založen Janem Danielem Müllerem (1794–1875) v roce 1853.

Historie

V roce 1844 koupil Jan Daniel Müller dolové míry Marie pomocné (Mariahilf mas) od Josefa Reicha v Žacléři včetně štoly Egidi za 36 000 tolarů.[1]

V roce 1853 zarazil Jan Daniel Müller jámu Julie. Po otevření v roce 1855 měla hloubku 55 m a byla první jámou, která měla parní stroj o výkonu 16 HP a pracovalo na ni 65 mužů.[2]

V roce 1860 daroval Jan Daniel Müller doly svým synům, kteří založili Kamenouhelné těžířstvo bratří Müllerů. V roce 1898 byl důl prodán Západočeskému báňskému akciovému spolku (ZBAS).[3]

Po ukončení druhé světové války byly doly ZBAS dány pod národní správu a od 1. ledna 1946 byly znárodněny a začleněny pod národní podnik Východočeské uhelné doly (VUD). V roce 1950 doly na Žacléřsku byly sloučeny[p. 1] a přejmenovány na Důl Jan Šverma.[4] Jáma Julie byla zlikvidována v roce 2005.[5] Areál byl převeden v roce 1997[p. 2] na firmu GEMEC s.r.o, využíván od roku 2000 společností GEMEC – UNION a.s. Jívka.[4][6]

Jáma

Jáma kruhového profilu původně o průměru 4,5 m vyhloubena do hloubky 425,6 m. Od roku 1978 byla postupně prohlubována až do hloubky 865,1 m.[7] Od ohlubně (kóta +578,9 m n. m.) po 6. patro (kóta +153,32 m n. m.) byla jáma vyzděná cihelnou vyzdívkou, průměr jámy byl 4,5 m. Od 6 patra po jámovou tůň[p. 3] byla jáma vyztužena litým betonem, měla průměr 6,5 m a nebyla vystrojena. Jáma Julie byla výdušnou jámou.[8] Těžní budova byla postavena v roce 1900, těžní věž v roce 1903. V roce 1955 byl instalován elektrický těžní stroj typ 2B 3514 vyroben Závody V. I. Lenina v Plzni.[9] V roce 2005 byla jáma uzavřena betonovým povalem o tloušťce 8 m[10].

Hornický skanzen Žacléř

Dne 6. listopadu 2000 byla jáma Julie s těžní budovou a těžní věží, strojovnou s těžním strojem prohlášená kulturní památkou ČR.[11] Od roku 2012 je součástí Hornického skanzenu Žacléř.[6] Je možné prohlédnout zařízení ventilátorovny, projít větrním kanálem nebo vystoupit na těžní věž jámy Jan.[10][12]

Odkazy

Poznámky

  1. ↑ Jedná se o jámy Jiří, Eliška v Žacléři, Františka v Černé Vodě, Julie a Marie v Lamperticích. Později byla hloubena nová jáma Jan (1961–1964).
  2. ↑ Zdroj [1] uvádí 1. června 1993
  3. ↑ Kóta dna jámové tůně je -286,2 m n. m.

Reference

  1. ↑ MAUER, Jiří; NOVOTNÝ, Karel; GAWOR, Franciszek. Hornictví na Žacléřsku. Žacléř: [s.n.], 2015. CZ.3.22/3.3.02/14.04269. S. 30, 32, 71. 
  2. ↑ Hornictví na Žacléřsku ... c.d., s. 32
  3. ↑ KONVIČKA, Vladislav. DĚJINY DOLOVÁNÍ UHLÍ A RUD. www.hornictvi.info [online]. [cit. 2016-08-21]. Dostupné online. 
  4. ↑ a b Nástin dějin uhelného hornictví v Podkrkonoší (3). www.zdarbuh.cz [online]. [cit. 2016-09-26]. Dostupné online. 
  5. ↑ Důl Jan Šverma – Žacléř. [cit. 2016-09-27]. Dostupné online Archivováno 17. 5. 2013 na Wayback Machine.
  6. ↑ a b Hornický skanzen Žacléř. www.hornickyskanzenzacler.cz [online]. [cit. 2016-09-27]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-08-12. 
  7. ↑ Vlivy důlní činnosti. mapy.geology.cz [online]. Česká geologická služba [cit. 2016-09-26]. Dostupné online. 
  8. ↑ Z historie 400 let dolování černého uhlí ve Východních Čechách. www.bzs.cz [online]. [cit. 2016-09-26]. Dostupné online. 
  9. ↑ Důl Jan Šverma Žacléř - méně známý hornický skanzen plný důlních památek [online]. [cit. 2016-09-27]. Dostupné online. ISSN 1213-8991. 
  10. ↑ a b VANÍČEK, Aleš. Připravují hornický skanzen [online]. 2011-06-01 [cit. 2016-09-27]. Dostupné online. 
  11. ↑ Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2016-09-27]. Identifikátor záznamu 164167 : Uhelný důl hlubinný - jáma Julie, z toho jen: těžní věž, těžní budova, strojovna těžního stroje, těžní stroj. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ [2]. 
  12. ↑ Hornický skanzen Žacléř. www.organizatorvyletu.cz [online]. [cit. 2016-09-27]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2016-10-01. 

Související články

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Flag of the Czech Republic.svg
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Jáma Julie 01.jpg
Autor: Al.trcka, Licence: CC BY-SA 4.0
Předmětem tohoto obrázku je kulturní památka České republiky evidovaná
v Ústředním seznamu kulturních památek pod rejstříkovým číslem: