Ján Halla

Ján Halla
Ivan Gall - Jan Halla.png
Poslanec Revolučního nár. shromáždění
Ve funkci:
1918 – 1920
Poslanec Národního shromáždění ČSR
Ve funkci:
1925 – 1929
Stranická příslušnost
ČlenstvíSNaRS
agrární strana

Narození14. dubna 1885
Vsetín nebo Turč. Sv. Martin
Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Úmrtí26. května 1955 (ve věku 70 let)
Praha
ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
Alma materUniverzita Karlova
Profesespisovatel, básník a publicista
CommonsIvan Gall
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Ján Halla, pseudonymy Ivan Gall, G. Melľa, án Turčan, J. Hla, Mladý Hypochonder, Samo Társky aj.[1] (14. dubna 1885 Vsetín[2] nebo Turčianský Sv. Martin[3]26. května 1955 Praha[2]), byl slovenský moderní básník, československý meziválečný politik a poslanec Národního shromáždění za Republikánskou stranu zemědělského a malorolnického lidu (agrárníky).

Biografie

Pocházel z Moravy, ale vyrůstal v Turčianském Sv. Martinu. Studoval ve Valašském Meziříčí a v Místku, později od roku 1904 pokračoval ve studiu na Právnické fakultě Univerzity Karlovy v Praze, kde v roce 1910 promoval jako doktor práv. Do roku 1918 působil jako externí redaktor a korektor v měsíčníku Naše Slovensko a byl redaktorem Národohospodářského věstníku v Praze. Od roku 1919 pracoval na Ministerstvu pro správu Slovenska, v roce 1925 zastával post župana Pohronské župy ve Zvolenu. V období let 1929-1938 pracoval na Zemském úřadu v Bratislavě na tamním referátu školství a osvěty.[1]

V letech 1918-1920 zasedal v Revolučním národním shromáždění jako člen Slovenského klubu (slovenští poslanci se dosud nedělili do stranických frakcí).[4]

Na počátku 20. let byl členem Slovenské národní a rolnické strany (SNaRS) a v březnu 1920 se uvádělo, že za ni bude kandidovat v parlamentních volbách v roce 1920.[5]

V parlamentu se ale objevil až po parlamentních volbách v roce 1925.[6] Profesí byl podle údajů k roku 1925 úředníkem ministerstva pro správu Slovenska a členem správy Svazu rolnických pokladen v Bratislavě.[7] V parlamentu nyní zasedal za Republikánskou stranu zemědělského a malorolnického lidu, do které se SNaRS roku 1922 sloučila.

V roce 1921 jako vládní tajemník ministerstva pro správu Slovenska koncipoval projev prezidenta Masaryka při návštěvě Ružomberoku, ve kterém Masaryk přislíbil větší rozvoj samosprávných a autonomních orgánů.[8]

V roce 1938 byl vypovězen ze Slovenska, a od této události až do své smrti žil v Praze, nicméně po konci 2. světové války nadále udržoval kontakty se Slovenskem.[1]

Tvorba

Patří do skupiny modernistických slovenských literátů. Většinu svých prací napsal ve slovenštině v letech 1904 - 1912. Napsal okolo třiceti lyrických básní a několik krátkých próz, které uveřejňoval hlavně v časopisu Dennica, ale také v časopisech Prúdy a Naše Slovensko. Jeho poezie znamenala obohacení dobového básnického výrazu o nové odstíny. Často se inspiroval výtvarným uměním, čehož důkazem je i vícero básní napsaných k určitým obrazům, nicméně se věnoval hlavně milostné poezii. Inspiroval se také evropskou literaturou, která přinesla do jeho díla mnoho zvučných jmen, ale také nádech symbolismu a moderny.[1]

Po dlouhé přestávce se k literární tvorbě vrátil v 50. letech 20. století, kdy napsal několik vzpomínkových děl o pražském spolku Detvan i o Turčianském sv. Martinu v období před vznikem Československa.[1]

Dílo

  • 1906Na Dušičky (vyšlo v časopisu Dennica)
  • 1907Precitnutie (vyšlo v časopisu Dennica)
  • 1908Aurelove Vianoce (vyšlo v časopisu Dennica)
  • 1908Biela noc (vyšlo v časopise Dennica)
  • 1910Z denníka Voloďovho (vyšlo v časopisu Dennica)
  • 1935T. G. Masaryk na Slovensku, kniha o Masarykových prezidentských cestách na Slovensko (vydáno pod jeho občanským jménem)
  • 1938Tým, čo sa zaslúžili o vlasť (Pro patria bene meritis), bibliofílie obsahující příležitostné řeči věnované M. R. Štefánikovi, T. G . Masarykovi a P. O. Hviezdoslavovi (vydáno pod jeho občanským jménem)
  • 1955Ján Kalinčiak: Reštavrácia, překlad do češtiny
  • 1956Odkaz, souborné vydání jeho časopisecky uveřejňovaných básní a próz
  • 1973Keď padá lístie, knižní vydání poezie a prózy

Odkazy

Reference

  1. a b c d e Gall, Ivan (1885) [online]. litcentrum.sk [cit. 2013-02-13]. Dostupné online. (slovensky) [nedostupný zdroj]
  2. a b MINÁČ, Vladimír. Malý slovenský biografický slovník: A-Ž. Generálny heslár SBS [online]. Matica slovenská, 1982 [cit. 2015-01-08]. Dostupné online. (slovensky) 
  3. Národní shromáždění Republiky československé v prvém desítiletí, 1928, s. 1301. [online]. google.cz [cit. 2014-12-16]. Dostupné online. 
  4. jmenný rejstřík [online]. Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky [cit. 2011-11-03]. Dostupné online. 
  5. Zo slovenskej národnej a roľníckej strany. Národné noviny. Březen 1920, roč. 51, čís. 65, s. 1. Dostupné online. 
  6. Ján Halla [online]. Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky [cit. 2011-11-03]. Dostupné online. 
  7. 1. schůze, přípis volebního soudu [online]. Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky [cit. 2011-11-03]. Dostupné online. 
  8. Rychlík, Jan: Češi a Slováci ve 20. století. Praha: Vyšehrad, 2012. ISBN 978-80-7429-133-3. S. 114–115. 

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Flags of Austria-Hungary.png
Autor: Dragovit (of the collage), Licence: CC BY-SA 4.0
Both national flags of Austro-Hungary, the collage of flags of the Cisleithania (Habsburg Monarchy) and the Transleithania (Kingdom of Hungary)
Flag of the Czech Republic.svg
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Ivan Gall - Jan Halla.png
Autor: unknown, not stated in source, Licence: CC BY-SA 4.0
Ivan Gall vlastným menom Jan Halla - slovenský básnik