Ján Ivák
| Ján Ivák | |
|---|---|
| Poslanec Národního shromáždění ČSR | |
| Ve funkci: 1935 – 1939 | |
| Stranická příslušnost | |
| Členství | agrární strana NOF HSĽS-SSNJ |
| Narození | 6. ledna 1889 Záhorská Bystrica  Rakousko-Uhersko |
| Úmrtí | 3. ledna 1966 Bratislava  Československo |
| Profese | politik |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. Chybí svobodný obrázek. | |
Ján Ivák (6. ledna 1889 Záhorská Bystrica – 3. ledna 1966 Bratislava[1]) byl československý politik a meziválečný poslanec Národního shromáždění za Národní obec fašistickou.
Biografie
V letech 1899–1907 studoval gymnázium v Prešpurku. Ze studií byl vyloučen pro své aktivity v slovenském národním hnutí. Maturoval v Praze. V období let 1907–1909 studoval na Vysoké škole světového obchodu ve Vídni. Od roku 1912 působil jako úředník Ústředního družstva v Šaštíně. V letech 1924–1927 působil v Breznu, později v Bratislavě jako organizačně-ekonomický ředitel Družstva hospodářskych lihovarů, rafinérií a škrobáren.[1] Profesí byl obchodníkem. Podle údajů z roku 1935 bydlel v Šaštíně.[2]
Politicky byl stoupencem slovenského agrarismu. Byl aktivní při zakládání potravinových a úvěrových družstev. Spoluzakládal družstvo na výrobu zemědělských strojů a nářadí. Podporoval česko-slovenskou vzájemnost. Po roce 1918 byl členem československé agrární strany. Po roce 1932 přešel do Národní obce fašistické. V roce 1935 se stal předsedou její organizace na Slovensku. Vydával a vlastnil její tiskoviny.[1]
Za fašisty se v parlamentních volbách v roce 1935 stal poslancem Národního shromáždění. Poslanecké křeslo si oficiálně podržel do zrušení parlamentu roku 1939,[3][4] přičemž v prosinci 1938 ještě přestoupil do klubu Hlinkova slovenská ľudova strana – Strana slovenskej národnej jednoty, do které se spojily všechny slovenské nesocialistické strany.[5]
Po Mnichovu se v říjnu 1938 podílel za fašistickou stranu na dojednávání Žilinské dohody coby společné platformy slovenských stran ve prospěch autonomie a byl jedním ze signatářů její finální verze.[6] Později se ale od Žilinské dohody a od politiky slovenského štátu distancoval a za druhé světové války spolupracoval s odbojem.[1]
Po válce pracoval v manažerských pozicích v zásobování. Po roce 1945 působil ve Zdroji, po roce 1948 v podniku Konzervárenský průmysl v Bratislavě.[1]
Odkazy
Reference
- ↑ a b c d e Ivák, Ján, 1889-1966 [online]. banskabystrica.kniznice.net [cit. 2014-12-07]. Dostupné online. (slovensky)[nedostupný zdroj]
- ↑ seznam zvolených poslanců [online]. Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky [cit. 2011-10-10]. Dostupné online.
- ↑ Ján Ivák [online]. Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky [cit. 2011-10-10]. Dostupné online.
- ↑ kol. aut.: Politické strany, 1861-1938. Brno: Doplněk, 2005. ISBN 80-7239-178-X. S. 642.
- ↑ jmenný rejstřík [online]. Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky [cit. 2014-12-07]. Dostupné online.
- ↑ Rychlík, Jan: Češi a Slováci ve 20. století. Praha: Vyšehrad, 2012. ISBN 978-80-7429-133-3. S. 156.
Externí odkazy
Média použitá na této stránce
Autor: Dragovit (of the collage), Licence: CC BY-SA 4.0
Both national flags of Austro-Hungary, the collage of flags of the Cisleithania (Habsburg Monarchy) and the Transleithania (Kingdom of Hungary)
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“