Ján Johanides

Ján Johanides
Narození18. srpna 1934
Dolný Kubín
Úmrtí5. června 2008 (ve věku 73 let)
Šaľa
Povoláníspisovatel, dramatik a kunsthistorik
Oceněnízasloužilý umělec
Nuvola apps bookcase.svg Seznam dělSouborném katalogu ČR
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

Ján Johanides (18. srpna 1934, Dolný Kubín, Slovensko5. června 2008, Šaľa[1]) byl slovenský spisovatel-prozaik a esejista.

Životopis

Narodil se v rodině prodavače a vzdělání získal v Dolním Kubíně a v Bratislavě, kde začal v roce 1954 studovat na Filosofické fakultě Univerzity Komenského estetiku a dějiny umění, ale studium po třech letech nedokončil. Pracoval jako psycholog, referent ve Svazu slovenských spisovatelů, dramaturg a redaktor programového magazínu v domě kultury a osvěty v Bratislavě a na mnohých dalších místech. Od roku 1972 se věnoval převážně svobodnému povolání. Žil na vícero místech Slovenska - v Martině, v Tisovci nad Váhem, od roku 1972 žije v Šale.

Tvorba

Svoje první literární práce začal uveřejňovat v časopisu Mladá tvorba a Slovenské pohľady, později přispíval do všech literárních časopisů. První knižní dílo mu vyšlo v roce 1963. Jeho tvorba je ovlivněna existencialismem a do literatury také přinesl podněty antirománu. Děj není pro něho důležitý, důležitý je způsob tvorby. Inspiroval se díly francouzských autorů Jeana-Paula Sartra či Alberta Camuse, ale samotný existencialismus přijímal jen jako výraz jistého životního pocitu. Jeho hrdinové vyrůstají z domácího prostředí a nesou si s sebou do života jeho znaky. Nastoluje problémy války, sociální vzpoury, ale i lidské osamělosti, úzkosti, strachu, nicméně řeší je pozitivně pomocí víry v možnost trvalých kontaktů člověka s člověkem. Styl jeho psaní je věcný, střízlivý a objektivní, ale nepřestává být kvůli tomu poetický. V některých dílech využívá naopak prvky surrealismu - příběh píše jako snovou skutečnost plnou absurdít a podobně.

Ocenění

  • 2002 - Cena vydavatelství Slovenský spisovatel za knihu Nepriestrelná žena
  • 2002 - Cena Dominika Tatarky za knihu Nepriestrelná žena
  • 1988 - jmenován zasloužilým umělcem

Dílo

Próza

  • 1963 - Súkromie, sbírka novel
  • 1965 - Podstata kameňolomu, soubor prozaických a dramatických textů
  • 1966 - Nie
  • 1978 - Nepriznané vrany, svérázná reportáž
  • 1979 - Balada o vkladnej knižke
  • 1983 - Marek koniar a uhorský pápež, román
  • 1985 - Slony v Mauthausene, román
  • 1987 - Pochovávanie brata, novela
  • 1989 - Najsmutnejšia oravská balada
  • 1991 - Zločin plachej lesbičky, Holomráz
  • 1991 - Previesť cez most. Rúcha veleby pre chvíle tiesne
  • 1991 - Krik drozdov pred spaním, novela
  • 1994 - Kocúr a zimný človek, novela
  • 1995 - Trestajúci zločin
  • 1997 - Nositeľ čarodejného nosorožca, povídka napsaná před 30 lrty (vyšla len v češtině a angličtině)
  • 2000 - Dívaj sa do modrých očí Londýna
  • 2002 - Nepriestrelná žena
  • 2005 - Hmla na našej trpezlivosti, nominovaná do finále Anasoft litera
  • Osemhodinová rodinná fotografia, novela
  • Pušky, novela
  • Vidieť celé, novela

Eseje

Rozhlasové a televizní hry

  • 1964 - Spoznávanie
  • 1964 - Poskytnutie útechy
  • 1966 - Najfantastickejší večer najslávnejšieho herca

Scénář

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Ján Johanides na slovenské Wikipedii.