Ján Koscelanský
| RSDr. Ján Koscelanský | |
|---|---|
| Poslanec Slovenské národní rady | |
| Ve funkci: 1964 – ??? | |
| Poslanec Národního shromáždění ČSSR | |
| Ve funkci: 1966 – 1968 | |
| Poslanec Federálního shromáždění (SL) | |
| Ve funkci: 1969 – 1970 | |
| Stranická příslušnost | |
| Členství | KSS (KSČ) |
| Narození | 19. října 1926 |
| Úmrtí | 19. listopadu 2010 Košice  Slovensko |
| Profese | politik |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. Chybí svobodný obrázek. | |
Ján Koscelanský (19. října 1926 – 19. listopadu 2010[1][2]) byl slovenský a československý politik Komunistické strany Slovenska a poúnorový poslanec Slovenské národní rady, Národního shromáždění ČSSR a Sněmovny lidu Federálního shromáždění.
Biografie
V letech 1966-1968 se uvádí jako účastník zasedání Ústředního výboru Komunistické strany Slovenska a člen Ústřední kontrolní a revizní komise ÚV KSS.[3] XIII. sjezd KSČ ho zvolil za člena Ústředního výboru Komunistické strany Československa. Vysočanský sjezd KSČ ho ve funkci potvrdil. Na členství v ÚV KSČ rezignoval v červnu 1970.[4]
Ve volbách roku 1964 se stal poslancem Slovenské národní rady.[5] Po volbách roku 1964 byl zvolen za KSS i do Národního shromáždění ČSSR za Východoslovenský kraj. Mandát nabyl až dodatečně v prosinci 1966 po doplňovacích volbách vypsaných poté, co rezignoval poslanec Emil Chlebec. V Národním shromáždění zasedal až do konce volebního období parlamentu v roce 1968.[6]
K roku 1968 se profesně uvádí jako představitel KRK KSS z obvodu Trebišov.[7] Během pražského jara udržoval jako vedoucí tajemník Krajského výboru KSS ve Východoslovenském kraji kontakty se sovětskými představiteli na sousední Ukrajině. Zpočátku se orientoval jako stoupenec reformního kurzu, ale postupně se u něj začaly objevovat pochybnosti ohledně radikálních politických změn. V květnu 1968 svým sovětským protějškům sdělil, že není vyloučeno, že pro Slováky může být nezbytné „společně s bratrským sovětským lidem znovu osvobodit české země“. Zároveň byl kritický k česko-slovenským vztahům a vyjadřoval obavy, že i po připravované federalizaci může být postavení Slováků nerovnoprávné. Tyto postřehy pak byly ukrajinskými komunisty tlumočeny vedení KSSS.[8]
Po federalizaci Československa usedl roku 1969 do Sněmovny lidu Federálního shromáždění (volební obvod Trebišov), kde setrval do července 1970, kdy rezignoval na post poslance.[9] Po invazi vojsk Varšavské smlouvy do Československa ho Ústřední výbor Komunistické strany Československa zařadil na seznam „představitelů a exponentů pravice“. V té době je uváděn jako vedoucí tajemník východoslovenského KV KSS Košice.[10]
Odkazy
Reference
- ↑ Ján Koscelanský [online]. Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky [cit. 2012-02-21]. Dostupné online.
- ↑ Soudobé dějiny XVIII/3 [online]. Ústav pro soudobé dějiny AV ČR [cit. 2015-10-20]. Dostupné online.[nedostupný zdroj]
- ↑ Vyhľadávanie [online]. upn.gov.sk [cit. 2012-02-21]. Dostupné online. (slovensky)
- ↑ Přehled funkcionářů ústředních orgánů KSČ 1945 - 1989 [online]. www.cibulka.net [cit. 2012-02-21]. Dostupné online.
- ↑ 1. schůze [online]. Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky [cit. 2012-10-07]. Dostupné online.
- ↑ jmenný rejstřík [online]. Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky [cit. 2012-02-21]. Dostupné online.
- ↑ 26. schůze [online]. Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky [cit. 2012-02-21]. Dostupné online.
- ↑ New Evidence from the Ukrainian Archives Compiled, Introduced, Translated, and Annotated by Mark Kramer [online]. www.wilsoncenter.org [cit. 2012-02-21]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2014-10-19. (anglicky)
- ↑ jmenný rejstřík [online]. Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky [cit. 2012-02-21]. Dostupné online.
- ↑ Seznam osob doporučených k zařazení do jednotné centrální evidence představitelů a exponentů pravice ústředním výborem KSČ [online]. totalita.cz [cit. 2012-02-21]. Dostupné online.
