Ján Petrovič

Ján Petrovič
Poslanec Revolučního nár. shromáždění
Ve funkci:
1920 – 1920
Poslanec Národního shromáždění ČSR
Ve funkci:
1925 – 1939
Poslanec Sněmu Slovenskej krajiny
Ve funkci:
1938 – ???
Stranická příslušnost
Členstvíagrární strana
HSĽS-SSNJ
Narození17. června 1893
Švajnsbach
Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Úmrtí16. května 1962
Ilava
ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
Profesepolitik
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Ján Petrovič (17. června 1893 Švajnsbach[1][2] – 16. května 1962 Ilava[2]) byl slovenský a československý politik, meziválečný poslanec Revolučního národního shromáždění a Národního shromáždění za Republikánskou stranu zemědělského a malorolnického lidu (agrárníky).

Biografie

V březnu 1920 nastoupil jako poslanec do Revolučního národního shromáždění Republiky československé za slovenskou reprezentaci (slovenští poslanci Revolučního národního shromáždění ještě nebyli organizováni podle stranických klubů).[3][4]

V parlamentních volbách v roce 1925 získal poslanecké křeslo v Národním shromáždění. Mandát obhájil v parlamentních volbách v roce 1929 a parlamentních volbách v roce 1935 (nastoupil ovšem až v prosinci 1935 jako náhradník poté, co rezignoval poslanec Juraj Slávik). Poslanecký post si oficiálně podržel do zrušení parlamentu 1939.[5] Profesí byl dle údajů z roku 1935 místopředsedou Slovenské domoviny. Bydlel v Bratislavě.[6]

Po Mnichovu se v říjnu 1938 podílel za slovenské agrárníky na dojednávání Žilinské dohody coby společné platformy slovenských stran ve prospěch autonomie a byl jedním ze signatářů její finální verze.[7] V prosinci 1938 pak přestoupil v Národním shromáždění do společného poslaneckého klubu formace Hlinkova slovenská ľudová strana - Strana slovenskej národnej jednoty, kterou utvořily všechny slovenské nesocialistické strany a která byla dominována prvorepublikovou Hlinkovou ľudovou stranu.[8] V prosinci 1938 byl rovněž zvolen za HSĽS-SSNJ ve volbách do Sněmu Slovenskej krajiny.[9]

Ve slovenském sněmu působil i za slovenského státu. Na přelomu let 1939 a 1940 se například zapojil do debat okolo nového zákona o zaměstnávání cizinců. V rozpravě otevřeně prohlásil, že cílem zákona je vyloučení přebytečných českých pracovních sil ze slovenského trhu.[10]

Odkazy

Reference

  1. ↑ Národní shromáždění. Národní shromáždění Republiky československé v prvém desítiletí. [s.l.]: Státní tiskárna, 1928. 1315 s. Dostupné online. S. 1305. 
  2. ↑ a b MINÁČ, Vladimír. Malý slovenský biografický slovník: A-Ž. Generálny heslár SBS [online]. Matica slovenská, 1982 [cit. 2014-12-18]. Dostupné online. (slovensky) 
  3. ↑ Jan Petrovič [online]. Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky [cit. 2011-11-21]. Dostupné online. 
  4. ↑ jmenný rejstřík [online]. Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky [cit. 2011-11-21]. Dostupné online. 
  5. ↑ Ján Petrovič [online]. Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky [cit. 2011-10-14]. Dostupné online. 
  6. ↑ 19. schůze [online]. Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky [cit. 2011-10-14]. Dostupné online. 
  7. ↑ Rychlík, Jan: Češi a Slováci ve 20. století. Praha: Vyšehrad, 2012. ISBN 978-80-7429-133-3. S. 156. 
  8. ↑ jmenný rejstřík [online]. Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky [cit. 2013-02-19]. Dostupné online. 
  9. ↑ VOĽBY DO SNEMU SLOVENSKEJ KRAJINY V ROKU 1938, Eduard NIŽŇANSKÝ [online]. niznanskyedo.host.sk [cit. 2011-10-14]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2012-02-02. (slovensky) 
  10. ↑ Rychlík, Jan: Češi a Slováci ve 20. století. Praha: Vyšehrad, 2012. ISBN 978-80-7429-133-3. S. 215. 

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Flags of Austria-Hungary.png
Autor: Dragovit (of the collage), Licence: CC BY-SA 4.0
Both national flags of Austro-Hungary, the collage of flags of the Cisleithania (Habsburg Monarchy) and the Transleithania (Kingdom of Hungary)
Flag of the Czech Republic.svg
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Album representantů všech oborů veřejného života československého - 1927 - Jan Petrovič.png
Autor: NeznámýUnknown author, Licence: CC BY-SA 4.0
Album representantů všech oborů veřejného života československého - 1927 - Jan Petrovič