Jánoš Korvín
| Jánoš Korvín | |
|---|---|
 | |
| Narození | 2. dubna 1473 Budín |
| Úmrtí | 12. října 1504 (ve věku 31 let) Krapina |
| Místo pohřbení | Lepoglava |
| Povolání | politik |
| Nábož. vyznání | katolicismus |
| Choť | Beatrix Frankopanová (od 1496) |
| Partner(ka) | Bianca Marie Sforza (1487–1493) |
| Děti | Alžběta Korvínská Kryštov Korvín |
| Rodiče | Matyáš Korvín a Barbara Edelpöcková |
| Rod | Hunyadyové |
| Příbuzní | N. Hunyadi, Prince of Hungary (sourozenec) |
| Funkce | bán Chorvatska |
| Podpis |  |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Jánoš Korvín, též Jan Hunyadi (maďarsky Corvin János, chorvatsky Ivaniš Korvin, 2. dubna 1473, Budín – 12. října 1504, Krapina), byl nemanželský syn uherského a (titulárního) českého krále Matyáše Korvína.
Život
Vládl jako kníže opavský a hlohovský, později se stal bánem chorvatským a slavonským. Otec ho také jmenoval hrabětem z Hunyadu a navíc obdařil neobvyklým titulem „liptovského knížete“.[pozn. 1]
Jeho otec se pro něj snažil vytvořit dominium na území Slezska. Roku 1482 pro něj získal dědickou smlouvou od Jana II. Šíleného Hlohovské knížectví, roku 1485 se pak pod nátlakem vzdal Viktorín z Poděbrad Opavského knížectví. V roce 1490 již byla pro mladého Jánoše připravena rozsáhlá pozemková država, skládající se z knížectví Opavského, Ratibořského, Krnovského, Kozelského a Bytomského a z Hlubčic.[1] Matyáš se již připravoval předat toto území svému sedmnáctiletému synovi, avšak jeho náhlá smrt překazila tyto plány. Jánošovi zůstalo jen Opavsko, které však byl roku 1500 donucen postoupit králi Vladislavovi Jagellonskému.[2]
Byl zasnouben s dcerou milánského vévody Galeazza Biancou Marií z rodu Sforzů, ze svatby však sešlo. Počátkem roku 1496 se v Chorvatsku oženil s Beatricí Frankopanovou (1480–1510), dcerou chorvatského knížete Bernardina Frankopana († 1529). Z jejich manželství se narodily tři děti, všechny však zemřely v nízkém věku.
Poznámky
- ↑ Středoslovenský historický kraj Liptov přitom nikdy knížectvím (ani jiným správním útvarem vyšším než župa) nebyl a titul knížete nikdo jiný nikdy neobdržel; Matyáš Korvín tak chtěl zřejmě svému synu zajistit državy v bohaté Horní Zemi (Slovensku)
Reference
- ↑ FUKALA, Radek. Slezsko. Neznámá země Koruny české. Knížecí a stavovské Slezsko do roku 1740. České Budějovice: Veduta, 2007. 344 s. ISBN 978-80-86829-23-4. S. 139–140.
- ↑ KOLEKTIV AUTORŮ. Opava. Praha: Nakladatelství Lidové noviny, 2006. 611 s. ISBN 80-7106-808-X. S. 394.
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Jánoš Korvín na Wikimedia Commons - Stručná historie Jánoše Korvína na stránkách města Opavy
| Předchůdce: Viktorín z Poděbrad |  | Opavský kníže 1485–1500 | | Nástupce: Vladislav Jagellonský |
| Předchůdce: Jan II. Šílený |  | Hlohovský kníže 1488–1490 | | Nástupce: Vladislav Jagellonský |
| Předchůdce: Ladislav Kanižský |  | Chorvatský bán 1495–1498 | | Nástupce: Jiří Kanižský |
Média použitá na této stránce
Historic coat of arms of (central) Croatia, white square first. For the version with the first red square, see this file. (In heraldry the first means the rightmost in reality (where your right arm points). Description (blason) is checquy argent and gules (NOT gules and argent). For the majority of time the order were as stated here. When applying the rule of the right hand we can always repeat the same pattern. In cases where the number of the squares (of every row) is even starting (rightmost) square would be white and ending (leftmost) square would be red. When odd number of squares is in question we have either white rightmost and white leftmost or red rightmost and red leftmost square. There is even a testimony of Nikša Stančić that he has ommited that rule to the first president of Croatia (after the fall of the Berlin wall) in order not to make difficult the choice to then president Franjo Tuđman (which decided that the modern CoA would have first and fifth square red).)
Herb księstwa jaworskiego
Created to demonstrate party per pale. Blazon: Party per pale, gules and argent. Arms primitives of family Arellano.
González-Doria Durán de Quiroga, Fernando (2000) Diccionario heráldico y nobiliario de los Reinos de España, Trigo Ediciones S.L., pp. 412−413 ISBN: 978-84-89787-17-9.
Corvin János (1473–1504) aláírása