János Richter
János Richter | |
---|---|
Poslanec Uherského sněmu | |
Ve funkci: 1910 – 1918 | |
Senátor Národního shromáždění ČSR | |
Ve funkci: 1925 – 1934 | |
Stranická příslušnost | |
Členství | Nemzeti Munkapárt Maď. národní str. |
Narození | 8. února 1872 Spišská Nová Ves Rakousko-Uhersko |
Úmrtí | 18. května 1934 (ve věku 62 let) Komárno Československo |
Profese | katolický kněz |
Náboženství | katolická církev |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
János Richter (8. února 1872 Spišská Nová Ves[1][2] – 18. května 1934 Komárno[3][4][2]) byl československý římskokatolický kněz a politik z jižního Slovenska. Působil jako meziválečný senátor Národního shromáždění ČSR za Maďarskou národní stranu.
Biografie
Vystudoval teologii a stal se knězem. Působil na různých místech dnešního Slovenska. V období let 1910–1918 zasedal v Uherském sněmu za obvod Dolný Kubín. Zastupoval formaci Nemzeti Munkapárt (Národní strana práce), která sdružovala liberální politické proudy.[3]
Ve 20. letech měl zpočátku blízko k Zemské křesťansko-socialistické straně (nebyl ovšem jejím členem), ale pak se přiklonil k Maďarské národní straně (před rokem 1925 známá jako Zemská strana zemědělců a malorolníků).[5]
V parlamentních volbách v roce 1925 získal senátorské křeslo v Národním shromáždění za Maďarskou národní stranu. Ta se těchto voleb zúčastnila v koalici s dalšími menšinovými politickými stranami: Spišská německá strana, Německý svaz zemědělců a Německá živnostenská strana. Toto spojenectví se v říjnu 1927 rozpadlo a János Richter pak zastupoval již jen svou domovskou stranu.[6] V parlamentních volbách v roce 1929 obhájil mandát. V senátu setrval do své smrti roku 1934. Pak ho vystřídal Imre Varga.[7][8]
Povoláním byl farářem v Sakáloši.[9] Projevy v parlamentu pronášel v němčině, ale identifikoval se s uherskou (maďarskou) státní ideou.[10]
Odkazy
Reference
- ↑ Národní shromáždění. Národní shromáždění Republiky československé v prvém desítiletí. [s.l.]: Státní tiskárna, 1928. 1315 s. Dostupné online. S. 1313.
- ↑ a b MINÁČ, Vladimír. Malý slovenský biografický slovník: A-Ž. Generálny heslár SBS [online]. Matica slovenská, 1982 [cit. 2014-12-24]. S. 504. Dostupné online. (slovensky)
- ↑ a b Richter János [online]. lexikon.katolikus.hu [cit. 2011-12-07]. Dostupné online. (maďarsky)
- ↑ Národní listy, 19. 5. 1934, s. 2.
- ↑ Névmagyarázatok és névmutatók [online]. www.foruminst.sk [cit. 2011-12-07]. Dostupné online. (maďarsky)
- ↑ jmenný rejstřík [online]. Senát Parlamentu České republiky [cit. 2011-12-07]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2014-12-25.
- ↑ jmenný rejstřík [online]. Senát Parlamentu České republiky [cit. 2011-12-07]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2014-12-13.
- ↑ Tóth, Andrej: Political Parties of Hungarian Minority in Interwar Czechoslovakia (1918‐1938) – Brief Summary and Outline of the Issue1 [online]. tortenelemszak.elte.hu [cit. 2011-12-07]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2011-09-29. (anglicky)
- ↑ 21. schůze, přípis volebního soudu, ověření mandátů [online]. Senát Parlamentu České republiky [cit. 2011-12-07]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2014-12-14.
- ↑ 34. schůze [online]. Senát Parlamentu České republiky [cit. 2011-12-07]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2014-12-25.
Externí odkazy
Média použitá na této stránce
Autor: Dragovit (of the collage), Licence: CC BY-SA 4.0
Both national flags of Austro-Hungary, the collage of flags of the Cisleithania (Habsburg Monarchy) and the Transleithania (Kingdom of Hungary)
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
politik Maďarskej národnej strany a senátor čs. parlamentu