Jánský Vrch (zámek)
Zámek Jánský Vrch | |
---|---|
Zámek Jánský Vrch | |
Účel stavby | |
hrad, církevní rezidence, centrum regionálního kulturního střetávání, kulturní památka (muzejní sbírka dýmek) | |
Poloha | |
Adresa | Javorník, Česko |
Ulice | Pod Zámkem |
Souřadnice | 50°23′23″ s. š., 17°0′0,4″ v. d. |
Další informace | |
Rejstříkové číslo památky | 16834/8-906 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD) |
Web | Oficiální web |
multimediální obsah na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Zámek Jánský Vrch (též Janský Vrch, německy Johannesberg,[1] dříve též Johannisberg) ve městě Javorník byl do roku 1945 letní rezidencí vratislavských biskupů a arcibiskupů. Je ve vlastnictví státu (správu zajišťuje Národní památkový ústav) a je přístupný veřejnosti.
Historie
Původní hrad byl vystavěn nejpravděpodobněji na přelomu 13. století a 14. století piastovským vévodou Bolkem I. Svídnickým na (co do nadmořské výšky) nevysoké, ale krajinně výrazné a strategicky významné vyvýšenině nad vsí Javorníkem. První písemná zmínka je z roku 1307, kdy na listině braniborského markraběte svědčí kastelán na Javorníku (Jawirnich) jménem Richolf. Roku 1348 postoupil svá práva k hradu vévoda Bolko II. Svídnický vratislavskému biskupovi Přeclavovi z Pohořelé, za což si mohl hrad ponechat v držení. Po vévodově smrti roku 1368 se s pomocí tehdejšího kastelána Matyáše Trencze hradu zmocnil jiný ze slezských Piastovců, vévoda Jindřich Falkenberský (Nemodlínský), ale roku 1371 se dostal do rukou biskupa a od té doby byl až do roku 1945 součástí stolního majetku vratislavského biskupství.
Na přelomu 14. a 15. století patřilo k hradu panství zahrnující vedle samotného Javorníku vsi Bílý Potok, Uhelná a Travná. V těchto lokalitách se nacházeli i biskupští manové povinní lenní službou k hradu Javorník.
Roku 1428 byl hrad dobyt a těžce poškozen husity vracejícími se od obléhání Nisy. Biskup Konrád Olešnický od husitů obsazené majetky roku 1432 za vysokou částku opět vykoupil. Vratislavská kapitula následně rozhodla o poboření opevnění hradu Javorník, aby se nemohl opět stát opěrným bodem nepřátelských sil. Opuštěný hrad a přilehlé vesnice biskup dával do zástavy (1435 Pelkanovi z Kalkova, 1445 Janu Switlingovi, 1464 Mikuláši Streitovi).
Biskup Jan IV. Roth (vratislavským biskupem byl v letech 1482–1506) zástavu vykoupil a začal přestavbu hradu na renesanční zámek. Rothův nástupce, biskup Jan V. Thurzo (1506–1520), obnovu dokončil a tento skutek dokumentoval dvěma kamennými deskami vyrobenými v dílně Francesca Fiorentina v Kroměříži, zasazenými do zámecké zdi. Hradu Javorník dal také nové jméno Jánský Vrch (Johannesberg, podle patrona vratislavského biskupství i osobního patrona obou obnovitelů, sv. Jana Křtitele). Za Thurzových časů se stal zámek místem setkávání umělců a učenců, k nimž patřil i toruňský kanovník Mikuláš Koperník.
Počátkem 17. století pobíhaly další stavební úpravy. Třicetiletou válku přečkal zámek bez poškození. Vojenský význam v té době hrad již ztrácel, neboť pro jeho modernizaci nebylo na úzkém prostoru původního ostrohu místo. Jedním ze zámeckých hejtmanů v 17. století byl obávaný Johann Tümling, o jehož smrti se vyprávělo, že jej ze zámecké hradby shodil sám ďábel.
Barokní přestavba zámku začala za vlády biskupa Philippa Gottharda von Schaffgotsche (1748–1795), který zde žil od útěku z pruského zajetí roku 1766 až do své smrti. Tehdy se na zámku setkávali umělci z celého císařství. Roku 1766 jmenoval Schaffgotsch svým zámeckým kapelníkem skladatele, houslistu a dirigenta Karla Ditterse von Dittersdorf. Ten za svého třicetiletého pobytu u biskupa zkomponoval mj. čtyřicet komických oper.
Schaffgotschův nástupce, kníže-biskup Joseph Christian Franz zu Hohenlohe-Waldenburg-Bartenstein (1795–1817), dokončil v klasicistním duchu úpravy Jánského Vrchu do dnešního stavu a založil zde okrasnou zahradu a park anglického typu. Jánský Vrch zůstal oblíbeným letním sídlem vratislavských biskupů, kteří se zde zdržovali zvláště tehdy, když pro ně nebyly pruské a později německé poměry politicky příznivé. Ze zámku byly rovněž spravovány rozsáhlé biskupské majetky na Jesenicku, jejichž relativní význam vzrostl sekularizací církevního majetku v Pruském Slezsku roku 1810.
I v 19. století letech si zámek podržel pověst centra kultury a vzdělanosti. Kardinál Melchior von Diepenbrock byl sám básníkem ve stylu jihoněmeckého romantismu. Za časů biskupa Heinricha Förstera zde v letech 1856–1857 pobýval a tvořil Joseph von Eichendorff, jeden z nejvýznamnějších německých romantických básníků. Častým hostem na Jánském Vrchu byl též básník Josef Christian von Zedlitz, syn zdejšího zámeckého hejtmana.
Posledními obyvateli a správci zámku byli kardinálové Georg von Kopp a Adolf Bertram, který zde žil od evakuace Vratislavi do své smrti 6. července 1945. Zde byl i pochován; jeho ostatky byly přeneseny do vratislavské katedrály až 8. listopadu 1991.
Řešení majetkových vztahů k zámku po II. světové válce zabralo několik desetiletí. V roce 1959 byl Jánský Vrch pronajat státu, teprve roku 1984 však byly vyrovnány vzájemné majetkové nároky české a polské římskokatolické církve a zámek byl plně zestátněn. Od 1. ledna 2002 je národní kulturní památkou.
Stavba
Zámek Jánský Vrch v dnešní podobě tvoří severojižním směrem protáhlý, oválný, kompaktní komplex výškově vyrovnaných budov, převýšených jen menší hodinovou věží, se dvěma dvory (horním a dolním).
Nejstarší, vrcholně středověká stavební fáze, je jen málo patrná, ale její dispozici hrad v zásadě zachoval při pozdně pozdně gotické na přelomu 15. a 16. století. Nejvýraznější částí původního hradu byl mohutný bergfrit na jihozápadě, z větší části zastavěný do okolní hradby a budov a v současné podobě podstatně snížený. V barokní době byl na jeho základě vybudován oválný koncertní sál. Obě nádvoří obklopují zámecké budovy různého stáří (pozdně gotické, pozdně renesanční, barokní i klasicistní), až na jižní klasicistní budovu v rámci původního opevnění z doby kolem roku 1500. Do záhybu opevnění na severní straně byla již v renesanční době vložena kaple, regotizovaná v polovině 19. století. Nad ní se nachází hodinová věž, jež byla v 18. století rovněž snížena. Interiéry zámku jsou převážně barokně a klasicistně upraveny.
Původní přístup k hradu je z jihu. Na místě částečně zasypaného příkopu se dnes nacházejí hospodářské budovy z 19.–20. století.
Na východní straně zámecké budovy se nachází barokně upravená zahradní terasa obklopená původním pozdně gotickým opevněním. Ze severu na ni ústí pěší přístupová cesta od města, zřízená počátkem 19. století.
Nedávná a probíhající rekonstrukce volbou barevnosti omítek zdůraznila rozdílné stavební fáze zámku.
Expozice
Rok | Počet návštěvníků |
---|---|
2015 | 22 099 |
2016 | 24 587 |
2017 | 26 852 |
V řadě místností zámku se zachovala historická nástěnná výmalba a tapety, jakož i početný mobiliář zejména z 19. století, neboť zámek si až do roku 1945 podržel svou rezidenční funkci. Ty doplňují sbírka hudebních nástrojů, jakož i obrazy a jiné umělecké předměty. Nejcennější z nich se nacházejí v zámecké kapli: například pozdně gotické sochy sv. Barbory, sv. Heleny a Panny Marie z roku 1491. Oltář kaple je dílem nizozemského mistra z počátku 17. století.
Jánský Vrch hostí dále sbírku asi dvou tisíc dýmek nejrůznějšího zeměpisného původu z 18.–20. století, největší svého druhu ve střední Evropě. Obsahuje zvlášť cenné exempláře z porcelánu a sepiolitu (mořské pěny). Sbírku založil Emil Tománek a pro zámek byla zakoupena roku 1968.
Galerie
Zámek Jánský Vrch
Zámek Jánský Vrch
Zámek Jánský Vrch
Biskup Filip Gotthard Schaffgotsch
Pamětní tabule na místní fasádě
Nejstarší část zámku pohledem od západu
Bývalá oranžerie a vstupní brána do zámku z města
Koncertní sál
Kulečníkový sál s galerií vratislavských arcibiskupů
Jídelna
Osobnosti spojené s místem
- Friedrich Wilhelm Helle (1834–1901), německý spisovatel
- Adolf Bertram (1859–1945), arcibiskup vratislavský, kardinál, dožil na Jánském Vrchu
- Melchior von Diepenbrock (1798-1853), římskokatolický kněz, biskup vratislavský a kardinál, dožil na Jánském Vrchu
- Karl Ditters von Dittersdorf (1739-1799), rakouský klasicistní hudební skladatel a houslista, žil v Javorníku 29 let
- Joseph von Eichendorff (1788-1857), německý básník, žil zde v letech 1856 a 1857
- Jindřich Förster (1799-1881), římskokatolický kněz a biskup vratislavský, dožil na Jánském Vrchu
- Josef Kristián Hohenlohe (1740-1817), římskokatolický kněz a biskup vratislavský, dožil na Jánském Vrchu
- August Kaiser (1850–1908), pedagog a politik, poslanec Říšské rady
- Filip Gotthard Schaffgotsch (1715-1795), římskokatolický kněz a biskup vratislavský, dožil na Jánském Vrchu
Odkazy
Reference
- ↑ HOSÁK, Ladislav. Historický místopis země Moravskoslezské. Praha: Academia, 2004. 1144 s. ISBN 80-200-1225-7. S. 861.
Literatura
- KOUŘIL, Pavel; PRIX, Dalibor; WIHODA, Martin. Hrady českého Slezska. Brno: Archeologický ústav AV ČR, 2000. ISBN 80-86023-22-2. S. 199–208, 445, 531–541.
Související články
Externí odkazy
- Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Jánský Vrch (zámek)
- Obrázky, zvuky či videa k tématu zámek Jánský Vrch na Wikimedia Commons
- Oficiální stránky
Média použitá na této stránce
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Autor: Pudelek (Marcin Szala), Licence: CC BY-SA 3.0
Zámek Jánský Vrch ve městě Javorník
Autor: Miezian, Licence: CC BY-SA 4.0
Tablica fundacyjna biskupa wrocławskiego Jana V Thurzo na zamku Jánský vrvh w Javorniku koło Jesienika
Autor: Vlach Pavel, Licence: CC BY-SA 4.0
Bývalá oranžerie se vstupní branou do zámku od města.
Autor: Vlach Pavel, Licence: CC BY-SA 4.0
Koncertní sál na zámku Jánský Vrch v Javorníku.
Autor: Lehotsky, Licence: CC BY-SA 3.0
Předmětem tohoto obrázku je kulturní památka České republiky evidovaná
v Ústředním seznamu kulturních památek pod rejstříkovým číslem:
Autor: Kankovaa, Licence: CC BY-SA 4.0
Předmětem tohoto obrázku je kulturní památka České republiky evidovaná
v Ústředním seznamu kulturních památek pod rejstříkovým číslem:
Autor: Vlach Pavel, Licence: CC BY-SA 4.0
Nejstarší část zámku pohledem od západu.
Autor: Kankovaa, Licence: CC BY-SA 4.0
Předmětem tohoto obrázku je kulturní památka České republiky evidovaná
v Ústředním seznamu kulturních památek pod rejstříkovým číslem:
Autor: Przykuta, Licence: CC BY-SA 4.0
Jánský Vrch w Javorniku, Czechy
Autor: TJ Ryba, Licence: CC BY 1.0
Portrét biskupa Filipa Gottahrda Schaffgotsche na zámku Jánský Vrch v Javorníku
Autor: Vlach Pavel, Licence: CC BY-SA 4.0
Kulečníkový sál na zámku Jánský Vrch s portréty vratislavských arcibiskupů.
Autor: Grzegorz Wysocki, Licence: CC BY-SA 3.0
Zamek w Javorniku (Czechy), dawna siedziba biskupów wrocławskich.