Jérémy Chardy

Jérémy Chardy
Jérémy Chardy na French Open 2019
Jérémy Chardy na French Open 2019
StátFrancieFrancie Francie
Datum narození12. února 1987 (36 let)
Místo narozeníPau, Francie
BydlištěLondýn, Velká Británie
Výška188 cm
Hmotnost75 kg
Profesionál od2005
Držení raketypravou rukou, bekhend obouruč
Výdělek10 857 975 USD
Tenisová raketaTecnifibre
Dvouhra
Poměr zápasů297–303
Tituly1 ATP, 6 challengerů, 1 Futures
Nejvyšší umístění25. místo (28. ledna 2013)
Dvouhra na Grand Slamu
Australian Openčtvrtfinále (2013)
French Open4. kolo (2008, 2015)
Wimbledon4. kolo (2014)
US Open4. kolo (2015)
Velké turnaje ve dvouhře
Olympijské hryčtvrtfinále (2020)
Čtyřhra
Poměr zápasů171–181
Tituly7 ATP, 1 challenger, 1 Futures
Nejvyšší umístění24. místo (3. února 2020)
Čtyřhra na Grand Slamu
Australian Opensemifinále (2023)
French Openfinále (2019)
Wimbledon3. kolo (2021)
US Open3. kolo (2010, 2016, 2017, 2018, 2019)
Velké turnaje ve čtyřhře
Olympijské hry2. kolo (2020)
Smíšená čtyřhra na Grand Slamu
French Open2. kolo (2013, 2014)
Wimbledončtvrtfinále (2021)
Týmové soutěže
Davis Cupvítěz (2017)
Údaje v infoboxu aktualizovány dne 20240205a5. února 2024
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Jérémy Chardy (* 12. února 1987 Pau) je francouzský profesionální tenista. Ve své dosavadní kariéře na okruhu ATP Tour vyhrál jeden singlový a sedm deblových turnajů. Na challengerech ATPokruhu ITF získal sedm titulů ve dvouhře a dva ve čtyřhře.[1]

Na žebříčku ATP byl nejvýše ve dvouhře klasifikován v lednu 2013 na 25. místě a ve čtyřhře pak v únoru 2020 na 24. místě. Na juniorském kombinovaném žebříčku ITF nejvýše figuroval v září 2005 na 3. místě. Trénují ho James Davidson a Cédric Pioline. Dříve tuto roli plnil bývalý švédský tenista Magnus Tideman.

Na nejvyšší grandslamové úrovni se nejdále probojoval do čtvrtfinále melbournského Australian Open 2013, kde ve třech setech nestačil na pozdějšího finalistu Brita Andyho Murrayho. Ve čtyřhře si zahrál s krajanem Fabricem Martinem finále French Open 2019, z něhož odešli poraženi od německého páru Kevin Krawietz a Andreas Mies. Ve Wimbledonu 2005 ovládl juniorku po finálovém vítězství nad Nizozemcem Robinem Haasem.

Ve francouzském daviscupovém týmu debutoval jako 22letý v roce 2009 barážovým utkáním o světovou skupinu proti Nizozemsku, když nastoupil do pátého singlového zápasu za rozhodnutého stavu proti Jessemu Hutaovi Galungovi, kterého porazil ve dvou setech. Francie zvítězila 4:1 na zápasy.[2] Do roku 2021 v soutěži nastoupil k pěti mezistátním utkáním s bilancí 5–2 ve dvouhře a 0–0 ve čtyřhře.[3]

Finále na Grand Slamu

Mužská čtyřhra: 1 (0–1)

StavRokTurnajPovrchSpoluhráčSoupeři ve fináleVýsledek
Finalista2019French OpenantukaFrancie Fabrice MartinNěmecko Kevin Krawietz
Německo Andreas Mies
2–6, 6–7(3–7)

Finále na okruhu ATP Tour

Legenda
D – dvouhra; Č – čtyřhra
Grand Slam (0–1 Č)
Turnaj mistrů (0)
ATP Tour Masters 1000 (0–1 Č)
ATP Tour 500 (1–3 Č)
ATP Tour 250 (1–2 D; 6–5 Č)

Dvouhra: 3 (1–2)

Stavč.datumturnajpovrchsoupeř ve finálevýsledek
Finalista1.2. února 2009Johannesburg, Jihoafrická republikatvrdýFrancie Jo-Wilfried Tsonga4–6, 6–7(5–7)
Vítěz1.13. července 2009Stuttgart, NěmeckoantukaRumunsko Victor Hănescu1–6, 6–3, 6–4
Finalista2.17. června 2018Rosmalen, NizozemskotrávaFrancie Richard Gasquet3–6, 6–7(5–7)

Čtyřhra: 17 (7–10)

Stavč.datumturnajpovrchspoluhráčsoupeři ve finálevýsledek
Finalista1.26. října 2009Petrohrad, Ruskotvrdý (h)Francie Richard GasquetSpojené království Colin Fleming
Spojené království Ken Skupski
6–2, 5–7, [4–10]
Vítěz1.4. ledna 2010Brisbane, AustrálietvrdýFrancie Marc GicquelČesko Lukáš Dlouhý
Indie Leander Paes
6–3, 7–6(7–5)
Finalista2.25. července 2010Hamburk, NěmeckoantukaFrancie Paul-Henri MathieuŠpanělsko David Marrero
Španělsko Marc López
3–6, 6–2, [8–10]
Finalista3.26. února 2011Dubaj, Spojené arabské emirátytvrdýŠpanělsko Feliciano LópezUkrajina Serhij Stachovskyj
Rusko Michail Južnyj
6–4, 3–6, [3–10]
Finalista4.28. dubna 2012Bukurešť, RumunskoantukaPolsko Łukasz KubotŠvédsko Robert Lindstedt
Rumunsko Horia Tecău
6–7(2–7), 3–6
Vítěz2.15. července 2012Stuttgart, NěmeckoantukaPolsko Łukasz KubotSlovensko Michal Mertiňák
Brazílie André Sá
6–1, 6–3
Finalista5.13. července 2014Båstad, ŠvédskoantukaRakousko Oliver MarachŠvédsko Johan Brunström
USA Nicholas Monroe
6–4, 6–7(5–7), [7–10]
Finalista6.26. října 2014Valencia, Španělskotvrdý (h)Jižní Afrika Kevin AndersonNizozemsko Jean-Julien Rojer
Rumunsko Horia Tecău
4–6, 2–6
Vítěz3.25. července 2015Bastad, ŠvédskoantukaPolsko Łukasz KubotKolumbie Juan Sebastián Cabal
Kolumbie Robert Farah
6–7(6–8), 6–3, [10–8]
Vítěz4.7. ledna 2017Dauhá, KatartvrdýFrancie Fabrice MartinKanada Vasek Pospisil
Česko Radek Štěpánek
6–4, 7–6(7–3)
Finalista7.7. května 2017Mnichov, NěmeckoantukaFrancie Fabrice MartinKolumbie Juan Sebastián Cabal
Kolumbie Robert Farah
3–6, 3–6
Vítěz5.únor 2017Rotterdam, Nizozemskotvrdý (h)Finsko Henri KontinenNizozemsko Jean-Julien Rojer
Rumunsko Horia Tecău
7–6(7–5), 7–6(7–4)
Vítěz6.24. února 2019Marseille, Francietvrdý (h)Francie Fabrice MartinJaponsko Ben McLachlan
Nizozemsko Matwé Middelkoop
6–3, 6–7(4–7), [10–3]
Vítěz7.5. května 2019Estoril, PortugalskoantukaFrancie Fabrice MartinSpojené království Luke Bambridge
Spojené království Jonny O'Mara
7–5, 7–6(7–3)
Finalista8.8. června 2019French Open, Paříž, FrancieantukaFrancie Fabrice MartinNěmecko Kevin Krawietz
Německo Andreas Mies
2–6, 6–7(3–7)
Finalista9.20. září 2020Řím, ItálieantukaFrancie Fabrice MartinŠpanělsko Marcel Granollers
Argentina Horacio Zeballos
4–6, 7–5, [8–10]
Finalista10.7. února 2021Melbourne, AustrálietvrdýFrancie Fabrice MartinChorvatsko Nikola Mektić

Chorvatsko Mate Pavić

6–7(2–7), 3–6

Finále na challengerech a Futures

Legenda
D – dvouhra; Č – čtyřhra
Challengery (6–4 D; 1–2 Č)
Futures (1–3 D; 1–0 Č)

Dvouhra: 13 (7–6)

Stavč.datumturnajpovrchsoupeř ve finálevýsledek
Vítěz1.28. března 2005Grasse, FrancieantukaBelgie Stefan Wauters6–2, 6–3
Finalista1.9. ledna 2006Barnstaple, Velká BritánietvrdýFrancie Stéphane Robert6–7(3–7), 1–6
Finalista2.20. března 2006Khemisset, MarokoantukaČesko Dušan Karol6–3, 3–6, 6–7(7–9)
Vítěz2.11. června 2007Košice, SlovenskoantukaNěmecko Denis Gremelmayr4–6, 7–6(7–5), 6–4
Vítěz3.22. října 2007Barnstaple, Velká BritánietvrdýŠvýcarsko Stéphane Bohli7–6(7–4), 6–7(1–7), 7–5
Finalista3.12. května 2008Marrákeš, MarokoantukaFrancie Gaël Monfils6–7(2–7), 6–7(6–8)
Vítěz4.2. srpna 2008Štýrský Hradec, RakouskoantukaArgentina Sergio Roitman6–2, 6–1
Finalista4.12. června 2011Nottingham, Velká BritánietrávaIzrael Dudi Sela4–6, 6–3, 5–7
Vítěz5.2. října 2011Madrid, ŠpanělskoantukaŠpanělsko Daniel Gimeno-Traver6–1, 5–7, 7–6(7–3)
Vítěz6.7. ledna 2012Nouméa, FrancietvrdýŠpanělsko Adrián Menéndez6–4, 6–3
Finalista5.6. května 2012Tunis, TuniskoantukaŠpanělsko Rubén Ramírez Hidalgo1–6, 4–6
Finalista614. května 2017Aix-en-Provence, FrancieantukaUSA Frances Tiafoe3–6, 6–4, 6–7(7–5)
Vítěz710. června 2018Surbiton, Velká BritánietrávaAustrálie Alex de Minaur6–4, 4–6, 6–2

Čtyřhra: 4 (2–2)

Stavč.datumturnajpovrchspoluhráčsoupeři ve finálevýsledek
Vítěz1.20. března 2006Khemisset, MarokoantukaČesko Dušan KarolItálie Fabio Colangelo
Itálie Marco Crugnola
7–5, 7–5
Vítěz2.2. dubna 2007San Luis Potosí, MexikoantukaBrazílie Marcelo MeloChile Jorge Aguilar
Kolumbie Pablo González
6–0, 6–3
Finalista1.13. srpna 2007Štýrský Hradec, RakouskoantukaSeverní Makedonie Predrag RusevskiArgentina Sebastián Decoud
Kazachstán Jurij Ščukin
6–3, 3–6, [7–10]
Finalista2.3. září 2007Alphen aan den Rijn, NizozemskoantukaSeverní Makedonie Predrag RusevskiItálie Leonardo Azzaro
Chorvatsko Lovro Zovko
3–6, 3–6
Finalista3.13. května 2017Aix-en-Provence, FrancieantukaNěmecko Andre BegemannNizozemsko Wesley Koolhof
Nizozemsko Matwé Middelkoop
6–2, 4–6, [14–16]

Postavení na konečném žebříčku ATP

Dvouhra

Rok2004200520062007200820092010201120122013201420152016201720182019
Pořadí1175. 577. 262. 188. 73. 32. 45. 103. 32. 34. 29. 31. 69. 78. 40. 51.

Čtyřhra

Rok2004200520062007200820092010201120122013201420152016201720182019
Pořadí1752. 986. 480. 223. 435. 137. 76. 138. 87. 92. 66. 46. 105. 93. 136. 30.

Odkazy

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Jérémy Chardy na anglické Wikipedii.

  1. Jérémy Chardy na stránkách Mezinárodní tenisové federace (anglicky), přístup: 20200921a21. září 2020
  2. FRA d. NED 4-1 in NED [online]. Davis Cup [cit. 2015-07-17]. Dostupné online. (anglicky) 
  3. Jérémy Chardy na stránkách Davis Cupu (anglicky), přístup: 20200921a21. září 2020

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Flag of the Czech Republic.svg
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Flag of Russia.svg
Old flag of Russia from the Tsarist era. This variant is still used today.
Flag of South Africa.svg

Vlajka Jihoafrické republiky

Used color: National flag | South African Government and Pantone Color Picker

     zelená rendered as RGB 000 119 073Pantone 3415 C
     žlutá rendered as RGB 255 184 028Pantone 1235 C
     červená rendered as RGB 224 060 049Pantone 179 C
     modrá rendered as RGB 000 020 137Pantone Reflex Blue C
     bílá rendered as RGB 255 255 255
     černá rendered as RGB 000 000 000
Flag of Canada (Pantone).svg
Flag of Canada introduced in 1965, using Pantone colors. This design replaced the Canadian Red Ensign design.
Flag of Finland.svg
Finská vlajka
Flag of Belgium.svg

Belgická vlajka

This is the national flag of Belgium, according to the Official Guide to Belgian Protocol. It has a 13:15 aspect ratio, though it is rarely seen in this ratio.

Its colours are defined as Pantone black, Pantone yellow 115, and Pantone red 032; also given as CMYK 0,0,0,100; 0,8.5,79,0; and 0,94,87,0.
Flag of Australia (converted).svg

Flag of Australia, when congruence with this colour chart is required (i.e. when a "less bright" version is needed).

See Flag of Australia.svg for main file information.
Flag of Chile.svg
Při zobrazení tohoto souboru lze snadno přidat orámování