Jídelní hůlky

Jídelní hůlky, jsou tradičním jídelním nástrojem východní Asie (Čína, Japonsko, Korea, Vietnam) a částečně Thajska (kde se však používají pouze ke konzumaci nudlových polévek).

Původně byly hůlky používány k vaření a míchání. Až za dynastie Chan začalo jejich používání k jídlu.

Jídelní hůlky jsou vyráběny ze dřeva, bambusu, kovu, kostí, slonoviny a dnes i z plastu. Stříbrné hůlky byly údajně v Číně k odhalení otráveného jídla. Pokud byl přítomen jed, hůlky vlivem chemické reakce zčernaly.

Čínské a japonské jídelní hůlky se od sebe liší délkou – japonské jsou kratší a subtilnější, čínské spíše delší. Technika jídla je ale v obou případech shodná – z hůlek jsou vytvořeny jakési kleště, s jejichž pomocí je potrava vkládána do úst. Spodní hůlka je nepohyblivá a jídlo je k ní přitisknuto pomocí horní pohyblivé hůlky. Spodní hůlku je třeba vložit do úžlabí mezi palcem a ukazovákem, opřít o spodní část kloubu palce a prsteníkem ji ke kloubu silně přitlačit. Pohyblivá hůlka se drží stejně, jako tužka v bříšcích palce, ukazováku a boční plochy prostředníku.

• Jídelních hůlek je občas užíváno jako testovacího nástroje při náboru dělníků do podniků jemného strojírenství a elektroniky.^[zdroj?] Testování je založeno na schopnosti dělníka roztřídit pomocí hůlek barevné korálky, navléci nit do jehly, případně rozdělit součástky do přihrádek.
• Některá bojová umění používají hůlek jako improvizované zbraně – vržená hůlka má neočekávaně vysokou průraznou sílu.^[zdroj⁠?!]
• Jídlo konzumované s pomocí hůlek je zdravější^[zdroj?] – velikost sousta znemožňuje hltání a přispívá k lepšímu rozkousání.

Používání jídelních hůlek v Japonsku je spojeno s řadou omezení, podobně jako s příborem v Evropě. Základní zásady jsou následující:

• hůlkami se neťuká o stůl, nádobí ani jednou hůlkou o druhou
• sousto je třeba vybrat ještě před ponořením hůlek do nádoby, jídlo se hůlkami nepřehrabuje ani nemíchá
• sousta se odebírají shora, sousto, kterého jste se hůlkami dotkli, také naberte
• jídelní hůlky se neolizují
• je nevychované ukazovat hůlkami kolem sebe
• hůlky se nepoužívají k přitahování nádob
• držení hůlek v pěsti je chápáno jako výhrůžné gesto
• zapichování hůlek do rýže je hrubá nezdvořilost – tímto způsobem se rýže obětuje zesnulým
• překládání jídla jiným osobám vlastními hůlkami je tabu, toto gesto je vyhrazené pouze pro přenášení kostí po kremaci pozůstalými. ^[zdroj⁠?!]

• konce hůlek musí vždy směřovat dolů
• hůlky se drží tak, aby dlaň směřovala vždy dolů, ukazovat dlaně je nezdvořilé
• je přípustné (a zdvořilé) pomoci hůlkami nabrat porci osobě, pro kterou je to obtížné
• po ukončení jídla se hůlky pokládají společně přes misku, konce směřují vlevo
• nechat jídelní hůlky v misce rozevřené do tvaru písmene "V" je nezdvořilé (tvar "V" je považován za symbol smrti^[zdroj?])

Pro Korejce je správné vystupování u stolu zásadní. Korejská kultura stravování se totiž nese v duchu hesla "sharing is caring". Převážná většina korejských jídel je servírována jako porce nejméně pro dvě osoby, proto je nutné následovat určitá pravidla a brát ohled na všechny, s kým jídlo sdílíme. Jelikož se korejská kultura nachází na druhém konci světa, liší se od té západní v mnoha ohledech.^[1]

• hůlky (젓가락) [džogarak] jsou vždy v páru společně s lžící (술가락) [sulgarak], dohromady se jim říká 수저 [sudžo], ve volném překladu – hůlky a lžíce^[2]

• 

  (c) 국립국어원, CC BY-SA 2.0 kr

  při stolování se 수저 [sudžo] nachází na pravé straně stolu, nalevo se pak dává miska na polévku (국) [gug] a vedle ní miska na rýži (밥) [pap]^[3]
• blíže k misce na polévku (국) [gug] se dává lžíce (술가락) [sulgarak] a vedle ní směrem doprava hůlky (젓가락) [džogarak]
• hůlky se při klasickém stolování nikdy nedávají na levou stranu
• na levou stranu se hůlky dávají pouze během přípravy jídla na pohřeb nebo vzpomínkového obřadu za zesnulé členy rodiny, tzv. 제사 [džesa]
• stejně jako v Číně a Japonsku se hůlky nezapichují a nenechávají stát v jídle, neboť to připomíná oběti jídla zesnulým
• lžíce se používá na rýži (밥) [pap] a polévková jídla, zatímco většina příloh (반찬) [bančan] se jí pomocí hůlek
• v případě sdíleních příloh (반찬) [bančan] se v přílohách nikdy hůlkami nepřehrabuje, hůlkami vezmeme jídlo seshora a dáme na vlastní talíř nebo misku
• hůlky s lžící se nikdy nedrží v jedné ruce najednou

Vietnam je jednou z původních zemí "kulturní sféry hůlek". Jídelní etiketa je velmi ovlivněna čínskými zvyky, včetně používání hůlek výhradně jako jídelního náčiní.^[4]

• hůlky se nikdy nedrží svisle vzhůru jako vonné tyčinky
• hůlkami se do misky neklepe, připomíná to akt, který v minulosti provozovali žebráci (klepání hůlkami do hrnců), když žebrali o jídlo
• krátké ani dlouhé hůlky se před a během jídla nikdy nepokládají na stůl, dříve to připomínalo rakev, která se skládala ze 2 krátkých dřevěných desek a 3 dlouhých dřevěných desek, což mělo představovat smůlu
• při stolování je běžné věnovat pozornost vyrovnání hůlek, nejen abyste se vyhnuli případné smůle, ale především to usnadňuje nabírání jídla
• během jídla se hůlkami na nikoho neukazuje
• hůlkami nic "nekrájíme", místo toho použijeme například lžíci
• hůlky se nikdy nezapichují do jídla, připomíná to rituál za zesnulé, a zvete tím tak zlé duchy k jídlu
• hůlky se nepoužívají jako špejle, tudíž s nimi jídlo nenapichujeme
• hůlky se nikdy neolizují a nekoušou, považuje se to za velmi urážlivé

• 

  rýže se nikdy nemíchává pouze hůlkami
• hůlkami neposouváme misky s jídlem
• při podávání jídla hůlkami někomu jinému se jídlo nepodává z hůlek do hůlek, jak kvůli hygieně, ale také to přináší smůlu, neboť na některých místech se takto přenáší popel zesnulých
• považuje se za neslušné držet hůlky v ruce bez toho aniž bychom si s nimi nabrali jídlo, tento akt se popisuje jako "vykrádání hrobu"
• hůlkami se nesbírá rozlité či vysypané jídlo

Etiketa stolování u kambodžského stolu je poměrně formální. Pokud si nejste jisti, co by se mělo nebo nemělo u stolu dělat, nejjednodušší je sledovat lidi poblíž.

• hůlky, lžíce, vidlička a ruce jsou základní jídelní náčiní
• hůlky jsou především na nudlové pokrmy, ale většina obyvatel je používá na jakékoli jídlo
• vidlička se používá především pro nabrání jídla na lžíci
• Kambodžané vůbec nepoužívají vidličku ke vkládání jídla do úst, neboť je v oblasti úst považována za nebezpečnou
• polévková lžíce se používá na vývar^[5]

Etiketa thajského stolování je v podstatě stejná jako u nás : Nemluvte s plnou pusou, neukazujte vidličkou a tak dále. Pouze několik pravidel stolní etikety v Thajsku se liší od těch na západě.

• historicky se používaly k jídlu ruce a výjimečně lžíce a vidlička na kari či polévku
• hůlkami se jí nudlové pokrmy podávané v miskách
• na rozdíl od Číny, Vietnamu či Koreje se rýže z misky nejí hůlkami
• hůlkami se nevydávají žádné zvuky
• hůlkami se na nikoho neukazuje, ani pokud máme ruku s hůlkami pouze položenou na stole^[6]

• hůlky se výhradně používají při jezení nudlí
• lžíce a vidlička se používají na rýži
• může se také jíst jen rukama

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Chopsticks na anglické Wikipedii.

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Jídelní hůlky na Wikimedia Commons
• Galerie Jídelní hůlky na Wikimedia Commons
• Japonské jídelní hůlky na REANIMATED (česky)
• Animovaná ukázka používání hůlek (česky)
• 10 pravidel korejské etikety (anglicky)
• Ilustrovaný návod na použití hůlek (anglicky)
• Průvodce kambodžskou etiketou (anglicky)
• Etiketa thajského stolování a kultury (anglicky)