Jídelní lístek

Jídelní lístek, nápojový lístek, též nepřesně menu^{[pozn. 1]} představují písemnou formu nabídky jídel a nápojů gastronomického zařízení (restaurace, jídelny apod.).

Další formou nabídky mohou být světelné tabule (venkovní tabule, vývěsky), webové stránky, vizuální nabídka (vitríny se zbožím apod.) a ústní nabídka.^[1]

Zdroje uvádějí, že první soupis jídel podobající se jídelnímu lístku byl nalezen na 3 000 let staré kamenné desce, na které nechal asyrský král Aššurnasirpal II. zhotovit hostinu, kterou pořádal pro 70 000 lidí. Jednalo se však o soupis jídel, nikoliv o seznam jídel, ze kterých by host (zákazník) mohl vybírat. Jídelní lístky s možností výběru vznikly v Číně za dynastie Sung ve 12. století. Důvodem byly významné rozdílnosti regionálních čínských kuchyní a jídelní lístky měly usnadnit cestujícím návštěvníkům, kteří místní jídla neznali, orientaci v nabídce.^[2]

Nejstarší jídelní lístek vznikl v roce 1571 ve Francii, při svatbě dcery Bauldea Cuvillona. Jednalo se o seznam jídel, nikoliv o jídelní lístek v dnešním slova smyslu. Podobné soupisy jídel se objevovaly při hostinách ve šlechtických rodinách.^[3]

Jídelní lístky s možností výběru pokrmu a cenou se začaly objevovat v Paříži od roku 1770.

V německy mluvících zemích se první jídelní lístek s cenami jídel údajně objevil v roce 1784 ve vídeňském hostinci Zum Roten Apfel.^[4]

První český jídelní lístek (spolu s česky psanými pozvánkami a tanečním pořádkem) byl uveden na prvním českém veřejném bále v Konviktě v únoru 1840.^[5]

Nejstarší pražský restaurační jídelní lístek z roku 1857 je ve sbírkách Muzea hl. m. Prahy. Majitel restaurace v Jindřišské ulici Matyáš Přibík v něm nabízel 28 jídel vařených, 14 druhů pečení, 6 druhů zvěřiny, 6 druhů ryb, 8 studených jídel a 4 saláty.^[6]

Jídelní lístek by měl obsahovat zejména:^[1]

• název a sídlo podniku
• kompletní názvy pokrmů
• cenu pokrmů v místní měně
• hmotnost pokrmů (masa v syrovém stavu nebo celého pokrmu – informace o hmotnosti lze podávat i ústní formou); pokud není předem známa přesná hmotnost (např. u ryb), cena se zpravidla uvádí za stanovenou hmotnost (např. 100 g); před započetím přípravy by cena měla být zákazníkovi sdělena
• další vhodné údaje
• otevírací dobu

Dne 13. prosince 2014 vstoupilo v účinnost Nařízení Evropského parlamentu a Rady č. 1169/2011 ze dne 25. října 2011.^[7] Podle něj jsou provozovatelé zařízení společného stravování povinni informovat písemně zákazníky prokazatelně o 14 druzích alergenů přítomných v nabízených pokrmech. Tyto údaje mohou, ale nemusí, být součástí jídelního lístku. V provozovně by ale minimálně mělo být viditelně uvedeno, jakým způsobem lze informaci o alergenech získat.^[8]

Nabídka v jídelním lístku může postupně obsahovat: předkrmy, teplé a studené polévky, ryby, korýše a měkkýše, maso, omáčky, bezmasá jídla a moučníky.

Na nápojových lístcích (mohou být součástí jídelního lístku) se obvykle postupně uvádějí: aperitivy, kořeněná vína a vermuty, míchané nápoje, vína (bíá, červená, růžová, dezertní, likérová, fortifikovaná a šumivá), destiláty, nealkoholické nápoje, piva a teplé nápoje.^[1]

Při sestavování jídelního a nápojového lístku je vhodné dbát na dodržování gastronomických pravidel, jako je pestrost a rozmanitost a výběr ze všech druhů živin.

Jídelní lístky jsou předmětem zájmu sběratelů. Např. v roce 1937 informoval tisk o sbírce jídelních lístků pana Hrabánka, vrchního číšníka v kavárně Metro. Nejstarší pocházel z hotelu Alcazar v Seville z roku 1887, za nejnádhernější byl považován jídelní lístek z Marrakéše vytištěný na hedvábí.^[9] V roce 1984 uvedl časopis Mladý svět, že sběratel Zdeněk Matula vlastní sbírku 12 000 jídelních lístků.^[10]

Ze současných sběratelů např. odborník na gastronomii Václav Šmíd vlastní sbírku asi 3 500 jídelních lístků, mezi nimi i jídelní lístek z Titanicu.^[11]

• 
  Jídelní lístek (pevné pořadí jídel bez cen), zaoceánská plavba, 1901
• 
  Vícejazyčný jídelní lístek
• 
  Jídelní lístek ve formě venkovní tabule (Německo)
• 
  Jídelní lístek s vyobrazením (Mexiko)
• 
  Kebab menu (Francie)
• 
  Jídelní lístek ve formě světelné tabule (Costa Coffee, Japonsko)
• 
  Jídelní lístek v čínštině (Hong Kong)
• 
  Nabídka jídel formou modelů (Japonsko)

• Lázeňský hotel. Praha: Ministerstvo pro místní rozvoj, 2007. Dostupné online. Kapitola 12. Gastronomická pravidla (Jídelní lístek, Nápojový lístek, Menu), s. 136–138. 

• À la carte

• Obrázky, zvuky či videa k tématu jídelní lístek na Wikimedia Commons