Jílovský tunel I
Jílovský tunel I | |
---|---|
(c) Jiří Bernard, CC BY-SA 3.0 | |
Základní informace | |
Stát | Česko |
Provozní délka | 96,25 m |
Lokalizace | |
Souřadnice | 49°52′23,46″ s. š., 14°29′22,17″ v. d. |
(c) Karte: NordNordWest, Lizenz: Creative Commons by-sa-3.0 de Jílovský tunel I | |
Další informace | |
multimediální obsah na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Jílovský tunel I je železniční tunel č. 111 na katastrálním území Jílové u Prahy na železniční trati Praha – Vrané nad Vltavou – Čerčany/Dobříš v km 21,255–21,351 mezi stanicí Jílové u Prahy a zastávkou Luka pod Medníkem.[1]
Historie
Roku 1882 České obchodní dráhy zprovoznily místní dráhu Nusle–Modřany převážně pro potřeby modřanského cukrovaru. Trať byla roku 1897 prodloužena do Dobříše, roku 1900 byla dostavěna odbočka do Jílového u Prahy, která se zde napojila na již existující trať z Čerčan. V závěru druhé světové války byl tunel využíván jako podzemní továrna Omega I (krycí název Blaumeise I), kam byla přesunuta válečná výroba. Po válce byl tunel opět zprovozněn.[2][3] Z výjezdového portálu se jede na Žampašský viadukt.
Tunely na trati Skochovický, Libřický, Davelský, Jarovský, Pikovický, Jílovský I, Jílovský II a Klínecký patří neodmyslitelně k romantice trati 210 běžně nazývané Posázavský Pacifik.
Geologie a geomorfologie
Tunel se nachází v geomorfologické oblasti Středočeská pahorkatina, celku Benešovská pahorkatina s podcelkem Dobříšská pahorkatina s okrskem Jílovská vrchovina.[4]
Geologické podloží v oblasti je tvořeno z proterozoickými mírně metamorfovanými andezity, dacity, ryolity a trondhjemity jílovského pásma, a břidlicemi a drobami štěchovické skupiny.[5][6][7]
Tunel leží v nadmořské výšce 290 m, je dlouhý 96,25 m.
Popis
Jednokolejný tunel je na trati Vrané nad Vltavou – Dobříš mezi stanicí Jílové u Prahy a zastávkou Luka pod Medníkem v údolí Sázavy.[8] Byl proražen roce 1881 v úbočí vrchu pod Včelním Hrádkem. Stavba trati byla zadána firmě Osvald Životský a J. Hrabě, dokončena byla na jaře 1900 a uvedena do provozu 1. května 1900.[9]
Odkazy
Reference
- ↑ Jílovský I (tunel). www.atlasdrah.net [online]. [cit. 2020-11-22]. Dostupné online.
- ↑ DŽURNÝ, Jakub. Tunely na trati 210. www.pacifikem.cz [online]. 2009 [cit. 2020-11-18]. Dostupné online.
- ↑ Posázavský Pacifik. www.muzeumjilove.cz [online]. [cit. 2020-11-18]. Dostupné online.
- ↑ Jílovický tunel. aopkcr.maps.arcgis.com [online]. [cit. 2020-11-13]. Dostupné online.
- ↑ DEMEK, Jaromír. Hory a nížiny. 1. vyd. Praha: Academia, 1987. Dostupné online. S. 249.
- ↑ Jílovská vrchovina (Česko). ipac.svkkl.cz [online]. [cit. 2020-11-20]. Dostupné online.
- ↑ SANTOLÍK, Václav; ACKERMAN, Lukáš; KACHLÍK, Václav. Geochemical fingerprinting of continental crust trapped in Cadomian volcanic arcs along northern Gondwana. Gondwana Research. 2024-07, roč. 131, s. 91–114. Dostupné online [cit. 2024-06-25]. ISSN 1342-937X. DOI 10.1016/j.gr.2024.03.001.
- ↑ Jílovský tunel I. Mapy.cz [online]. [cit. 2020-11-20]. Dostupné online.
- ↑ BERKY, Miroslav. Posázavská dráha. Železničář [online]. [cit. 2020-11-19]. Roč. 1959, čís. 11. Dostupné online.
Související články
- Železniční trať Praha – Vrané nad Vltavou – Čerčany/Dobříš
- Davelské tunely
- Seznam železničních tunelů v Česku
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Jílovský tunel I na Wikimedia Commons
Média použitá na této stránce
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
(c) Karte: NordNordWest, Lizenz: Creative Commons by-sa-3.0 de
Location map of the Czech Republic
(c) Jiří Bernard, CC BY-SA 3.0
Železniční trať Jílové-Luka pod Medníkem