Jíra z Roztok

Jíra z Roztok
Narození14. století
Úmrtí1413
FunkceNejvyšší zemský podkomoří (od 1384)
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

Jíra z Roztok († 1413) byl český šlechtic a dvořan krále Václava IV. Zastával zejména úřad křivoklátského purkrabího, královského podkomořího a vedoucího dvorské stavební huti.

Kariéra

Jírovým otcem byl Petr z Roztok, který svůj přídomek odvozoval od Roztok poblíž Křivoklátu. Do panovnických služeb Jíra vstoupil v době vlády Karla IV., ale jeho funkce z té doby jsou neznámé. První doloženou funkcí byl v roce 1380 úřad purkrabího na Křivoklátě. O dva roky později patřil mezi královské rádce, snad i členy královské rady, a byl administrativním vedoucím dvorské stavební hutě.[1] V roce 1384 se stal královským podkomořím. Funkci křivoklátského purkrabího opustil v roce 1385, ale ještě předtím jej panovník za vynikající služby, pracovní horlivost a poctivost povýšil do panského stavu. Potvrdil mu erbovní znamení (černou vránu ve stříbrném poli) a povolil mu i jeho potomkům v erbu používat hermelín jako pokryvadlo helmy. V období 1393–1400 byl nejvyšším hofmistrem královny Žofie a v letech 1399–1400 zastával úřad purkrabího na Karlštejně. V roce 1400 odešel z dvorských služeb a začal se věnovat především správě svého majetku. Zemřel v roce 1413.[2]

Majetek

Zřícenina Krakovce

Jádrem Jírova majetku se stalo krakovské panství, které získal na začátku osmdesátých let čtrnáctého století,[3] nejspíše v roce 1381.[4] Nedaleko Krakova si na místě staršího panského sídla založil hrad Krakovec, na jehož stavbě se významně podílela jím vedená dvorská huť.[5] Z neznámých důvodů (snad kvůli dluhům[6]) musel hrad v roce 1410 prodat Jindřichu Leflovi z Lažan.[2]

Odraz v kultuře

Jíra se objevuje v alegorické básni Nová rada Smila Flašky z Pardubic. Má v ní podobu vrány, která panovníkovi radí, jak má hospodařit.[2]

Reference

  1. MENCLOVÁ, Dobroslava. České hrady. Díl 2. Praha: Odeon, 1972. 551 s. S. 140. Dále jen Menclová (1972). 
  2. a b c Menclová (1972), s. 142.
  3. KYPTA, Jan; LAVAL, Filip; NACHTAMANNOVÁ, Alena; NEUSTUPNÝ, Zdeněk; VESELÝ, Jan. Demolice a novostavba aneb Vznik hradu Krakovce v 80. letech 14. století. Průzkumy památek. 2019, roč. 26, čís. 1, s. 3. Dále jen Kolektiv autorů (2019). ISSN 1212-1487. 
  4. Kolektiv autorů (2019), s. 5.
  5. DURDÍK, Tomáš. Ilustrovaná encyklopedie českých hradů. Praha: Libri, 2002. 736 s. ISBN 80-7277-003-9. S. 289. 
  6. SEDLÁČEK, August. Hrady, zámky a tvrze Království českého. Svazek VIII. Rakovnicko a Slánsko. Praha: František Šimáček, 1891. 353 s. Dostupné online. S. 102. 

Média použitá na této stránce

Hrad Krakovec.JPG
Autor: Wector.sector, Licence: CC BY-SA 4.0
Předmětem tohoto obrázku je kulturní památka České republiky evidovaná
v Ústředním seznamu kulturních památek pod rejstříkovým číslem: