Jón Sigurðsson
| Jón Sigurðsson | |
|---|---|
 | |
| Narození | 17. června 1811 Hranfseyri |
| Úmrtí | 7. prosince 1879 (ve věku 68 let) Kodaň,  Dánsko |
| Místo pohřbení | Holavallagarður |
| Alma mater | Kodaňská univerzita |
| Povolání | politik, filolog a historik |
| Funkce | member of the Danish Constituent Assembly (1848–1849) člen Althingu |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Jón Sigurðsson (17. červen 1811, Hrafnseyri – 7. prosinec 1879, Kodaň) byl islandský politik liberální orientace, vůdce islandského hnutí za nezávislost v 19. století, otec moderního islandského národa.
Život
Vystudoval gramatiku a historii na univerzitě v Kodani, kam odjel roku 1833. Poté pracoval v ústavu Arnamagnæan při Kodaňské univerzitě, který sbíral ságy a jiné rukopisy ve staré severštině. Na Island se vrátil až roku 1845; ihned zasedl v islandském parlamentu (Althingu) a roku 1849 se stal jeho předsedou.
Zasedl též ve zvláštním revolučním národním shromáždění roku 1851 (Þjóðfundurinn 1851), kde bojoval proti přijetí nové dánské ústavy, v čemž uspěl. To byl začátek islandské revolty, která běžela řadu let - její hlavní tribunou byla Jónem založená ročenka Ný félagsrit, jež vycházela v letech 1841–1873. Jón v té době sídlil opět v Kodani a jeho tamní byt se stal centrem islandského národního hnutí, podobně jako Islandská literární společnost (Hið íslenska bókmenntaféla), které Jón předsedal od roku 1851. Nenásilný odpor Islanďanů nakonec vyústil v to, že Dánsko dalo Islandu roku 1874 autonomii ve vnitřních záležitostech.
Den Jónova narození je dnes na Islandu státním svátkem. Jón je též vyobrazen na bankovce v nominální hodnotě 500 islandských korun.
Odkazy
Reference
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Jón Sigurðsson na anglické Wikipedii.
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Jón Sigurðsson na Wikimedia Commons - Heslo v Britannice
