Józef Brandt

Józef Brandt
Narození	11. února 1841 nebo 1841 Szczebrzeszyn Kongresové Polsko
Úmrtí	12. června 1915 nebo 1915 (ve věku 73–74 let) Radom Kongresové Polsko
Místo pohřbení	Radom
Alma mater	École Centrale Paris Akademie výtvarných umění v Mnichově
Povolání	malíř
Rodiče	Jan Alfons Brandt
Děti	Krystyna Maria Brandt
Významná díla	Battle of Chocim
Ocenění	Maxmiliánův řád pro vědu a umění (1898)
Podpis
multimediální obsah na Commons
Seznam děl v databázi Národní knihovny
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Józef Brandt (11. února 1841 Szczebrzeszyn – 12. června 1915 Radom) byl polský malíř, představitel Mnichovské školy. Proslavil se především obrazy bitev.

Pocházel z bohaté rodiny varšavských lékařů, roku 1824 povýšené do šlechtického stavu. Když mu bylo pět let, zemřel mu otec, a tak se s matkou přestěhovali k rodině na panství Grzmiące u Radomi.

Střední vzdělání získal na Institutu šlechty v roce 1858 a v roce 1859 se zapsal na École des Ponts et Chaussées v Paříži, která ho měla připravit na povolání inženýra. V Paříži se ale seznámil s Juliuszem Kossakem, který ho přesvědčil, aby se věnoval umění.^[1] Poté několik měsíců studoval v ateliéru Léona Cognieta. Na podzim roku 1860 se vrátil do Varšavy, poté se s Kossakem vydal na Ukrajinu a do Podolí.^[2] Debutoval v roce 1861 na výstavě Společnosti pro povzbuzení výtvarného umění.

V roce 1862 odešel studovat do Mnichova, na Akademii výtvarných umění ho vedl Karl von Piloty, studoval také v soukromém ateliéru německého malíře bitev Franze Adama.^[3] V roce 1869 byl do sbírky rakouského císaře Františka Josefa zakoupen Brandtův obraz Návrat z Vídně – Tábor.

V roce 1870 se díky své popularitě mezi německými kritiky a sběrateli natrvalo usadil v Mnichově, kde si otevřel ateliér. Od roku 1875 vedl soukromou malířskou školu a stal se vedoucím tzv. mnichovské školy polského malířství, s níž byli spojeni Aleksander Gierymski, Bohdan Kleczyński, Alfred Kowalski, Tadeusz Ajdukiewicz, Wojciech Kossak nebo Leon Wyczółkowski. Tvořil především žánrové a bitevní obrazy, ale také historické obrazy vztahující se ke kozáckým a tatarským bitvám a švédským válkám 17. století. Brandt měl silný vliv i na polskou literaturu (zejm. na Henryka Sienkiewicze). V roce 1875 byl jmenován členem Berlínské akademie umění.

V roce 1877 se oženil s Helenou Pruszakowou rozenou Woyciechowskou (1847-1938), majitelkou vesnice Orońsko u Radomi. Panství se rychle stalo místem tvůrčí práce nejen pro Brandta, ale také pro jeho přátele malíře, kteří o místě žertem hovořili jako o "Svobodné oroňské akademii". V roce 1900 byl Brandt zvolen čestným členem Akademie výtvarných umění v Praze. Přízeň umělecké kritiky ho ovšem opustila, ta povětšinou považuje jeho práce po roce 1900 za manýru a rutinu. V důsledku první světové války byla rodina Brandtových v roce 1915 nucena opustit Orońsko. Malíř zemřel brzy na to ve svém bytě v Radomi. Svou sbírku starých zbraní, kostýmů, hudebních nástrojů a historických rekvizit odkázal polskému národu.

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Józef Brandt na anglické Wikipedii.

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Józef Brandt na Wikimedia Commons