Jõhvi
Jõhvi | |
---|---|
kostel sv. Michala | |
Poloha | |
Souřadnice | 59°21′27″ s. š., 27°24′44″ v. d. |
Stát | Estonsko |
Kraj | Ida-Virumaa |
Obec | Jõhvi |
(c) Karte: NordNordWest, Lizenz: Creative Commons by-sa-3.0 de Jõhvi | |
Rozloha a obyvatelstvo | |
Rozloha | 7,6 km² |
Počet obyvatel | 10 541 (2019)[1] |
Hustota zalidnění | 1 394,3 obyv./km² |
Správa | |
Status | město ve správě obce |
Telefonní předvolba | 22 |
PSČ | 71501–71599 |
multimediální obsah na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Jõhvi (německy Jewe) je estonské město ležící na severovýchodě země asi 50 km od hranice s Ruskem. Je správním centrem kraje Ida-Virumaa, avšak jako město nemá vlastní samosprávu a je součástí obce Jõhvi. Estonské obyvatelstvo je ve městě v menšině, 58 % obyvatel tvoří imigranti z rusky mluvících oblastí bývalého Sovětského svazu.
Dějiny
První zmínka o vesnici Jõhvi (Gevi) pochází z dánské účetní knihy z roku 1241. Jejím vlastníkem byl tehdy dánský král. Ve 13. století byl postaven první kostel, který však padl roku 1367 za oběť bojům mezi křižáky a Rusy. Na jeho místě vyrostl nový, opevněný kostel svatého Michala. První zmínka o místním panském statku pochází z roku 1491. Jeho budova se však nedochovala — v roce 1944 ji zničila ustupující německá vojska.
Pro rozvoj Jõhvi byl důležitý rok 1782, kdy byla do té doby po pobřeží procházející cesta mezi Tallinnem a Petrohradem přeložena do vnitrozemí. Právě v Jõhvi se z ní oddělovala cesta na jih — do Tartu a Rigy. Ve stejném roce byla postavena místní poštovní stanice. Dalším důležitým impulsem byla stavba železnice roku 1870. Od té doby se začalo Jõhvi rychle rozrůstat. V roce 1917 obdrželo status městyse a v roku 1938 bylo povýšeno na město.
Na konci druhé světové války bylo Jõhvi těžce poničeno. Jeho obnova se nesla v duchu typické socialistické výstavby té doby. V roce 1947 byl v těsné blízkosti města otevřen povrchový důl na ropné břidlice. Když byly v roce 1960 administrativním rozhodnutím sloučeny všechny obce v oblasti těžby břidlic do aglomerace Kohtla-Järve, stalo se Jõhvi její součástí. Město se opět osamostatnilo roku 1991, roku 2005 pak bylo sloučeno s venkovskou obcí Jõhvi v dnešní obec Jõhvi.
Pamětihodnosti
Jedinou historickou památkou v Jõhvi je původně gotický, jednolodní kostel sv. Michala (Mihkli kirik). V 16. století byl přestavěn a z té doby také pochází kostelní věž. V roce 1728 dostala věž novou barokní vrcholovou část. Nynější neogotický vzhled získal kostel roku 1875. Jedná se o největší jednolodní kostel v Estonsku.
Pěkný je též moderní koncertní sál architektů Ra Luhseho a Tanela Tuhala z roku 2005.
Partnerská města
- Loimaa, Finsko, 1997
- Uddevalla, Švédsko, 1997
- Kingisepp, Rusko, 1999
- Thisted, Dánsko, 2000
- Skien, Norsko, 2003
- Olecko, Polsko, 2006
- Lypovec, Ukrajina, 2012
Reference
- ↑ Estonský statistický úřad. Dostupné online. [cit. 2019-06-09]
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Jõhvi na Wikimedia Commons
- Oficiální stránky obce Jõhvi s informacemi o městě Jõhvi (estonsky, rusky, anglicky)
- Základní informace o městě a fotografie Jõhvi na serveru Virumaa (estonsky)
Média použitá na této stránce
(c) Karte: NordNordWest, Lizenz: Creative Commons by-sa-3.0 de
Location map of Estonia
Finská vlajka
Old flag of Russia from the Tsarist era. This variant is still used today.
Toto je fotografie kulturní památky Estonské republiky číslo
Coat of arms of Jõhvi Parish, Estonia