Július Barč-Ivan

Július Barč-Ivan
Narození	1. května 1909 Krompachy
Úmrtí	25. prosince 1953 (ve věku 44 let) Martin
Místo pohřbení	Národný cintorín
Pseudonym	Teta Mahuliena
Povolání	spisovatel, esperantista a dramatik
Vlivy	Henrik Ibsen Fjodor Michajlovič Dostojevskij
multimediální obsah na Commons
Seznam děl v Souborném katalogu ČR
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Július Barč-Ivan, pseudonym Teta Mahuliena (1. května 1909, Krompachy – 25. prosince 1953, Martin) byl slovenský spisovatel, jeden z nejvýznamnějších představitelů slovenské meziválečné literatury. Nejvíce ceněná jsou jeho dramata; kromě divadelních her se věnoval také prozaické a v malé míře i publicistické tvorbě.

Život

Mládí a studium

Narodil se v roce 1909 v dvojjazyčné učitelské rodině (matka byla maďarského původu), jeho otcem byl Július Barč, jeho matkou Alžběta rozená Ivanová. Na základní školu chodil v Krompachách, gymnaziální studia absolvoval postupně v Spišské Nové Vsi, Kežmarku, Košicích a Prešově,^[1] kde v roce 1926 složil maturitu. V letech 1926–1927 začal studovat právo v Praze, ale tato studia musel kvůli dlouhotrvající plicní nemoci zanechat. Pak krátce (deset měsíců) působil na košickém berním úřadě a v roce 1928 nastoupil na bratislavskou evangelickou fakultu.^[1]

Kněžská dráha a působení v Martině

Po ukončení studia v roce 1934 byl vysvěcen za kněze a začal působit jako kaplan v Užhorodu, pak jako farář v Pozdišovcích,^[1] později jako administrátor evangelického církevního sboru.

V roce 1942 začal pracovat jako tajemník Slovenské národní knihovny v Martině; redigoval zde odborná periodika (Obežník Slovenskej národnej knižnice, Slovenská národná knižnica) a během SNP vedl rovněž Národné noviny.^[1] V letech 1946–1948 užíval stipendium na podporu publikační činnosti od Matice slovenské; poté se stal referentem této slovenské národní kulturní instituce a až do své předčasné smrti v roce 1953 zde působil jako referent a katalogizátor knih.^[1]

Osobní život

V roce 1948 se oženil, ale jeho manželství trvalo pouze tři měsíce. Na konci života měl psychické problémy a trpěl Parkinsonovou chorobou.^[zdroj?]

Literární tvorba

Debutoval v roce 1933 knižním vydáním tří povídek, ale už předtím uveřejňoval časopisecky publicistické prózy (Vesna, Národné noviny). Ve svých dílech podával výpověď o životní a společenské realitě, využíval vzpomínky na dětství, vyjadřoval svůj soucit s utlačovanými a pronásledovanými (sociální témata), svým motivům dával utopický podtext.

Věnoval se i próze a publicistice, která vyšla posmrtně ve výběru Cesta myšlienky (1971). Kromě sbírek novel a povídek vydal i autobiograficky stylizovaný psychologický román a filmový scénář Pieseň.

Dramatická tvorba

V kontextu vývoje slovenské literatury jsou významná jeho dramata. Napsal celkem 12 divadelních her, z nichž nejvýznamnější je tragédie Matka (1943). V této hře, stejně jako v mnoha dalších svých dílech, Barč uplatňuje přístupy psychologické analýzy svých postav. Slovenské drama obohatil o nová témata a prostředky; jeho dílo bylo ovlivněno tvorbou světových autorů (Ibsen, Strindberg, Barlach, Dostojevskij). Až do osvobození byl jediným soustavně píšícím slovenským dramatikem.

Přestože jeho hry jsou na českých scénách k vidění poměrně zřídka, v posledních letech bylo v českých divadlech uvedeno několik jeho dramat:

• v sezóně 2002-2003 uvedlo Středočeské divadlo hru Matka^[2]
• v roce 2010 uvedl studentský divadelní festival Zlomvaz hru 3000 ľudí^[3]
• v sezóně 2013-2014 uvedlo Divadlo na Vinohradech hru Dvaja,^[4] přičemž šlo o první profesionální nastudování tohoto díla v Česku.^[5]

Dílo

Próza

• 1933 – Pohádka, sbírka povídek
• 1940 – Predposledný život, sbírka novel
• 1948 – Železné ruky, román
• 1950 – Cesta ďaleká
• 1957 – Husličky z javora, posmrtně vydaný román
• 1968 – Úsmev bolesti, posmrtně vydaná sbírka novel z let 1945–1948
• 1971 – Cesta myšlienky, posmrtný výběr publicistiky

Drama

• 1934 – 3000 ľudí (knižně vyšlo v roce 1935)
• 1936 – Človek, ktorého zbili (knižně vyšlo v roce 1964)
• 1936 – Pevec boží, hra čerpající ze života J. Třanovského
• 1938 – Diktátor, prošla cenzurou (knižně vyšlo v roku 1981)
• 1939 – Na konci cesty (knižně vyšlo v roku 1942)
• 1940 – Mastný hrniec, satirická komedie; prošla cenzurou (knižně vyšlo v roku 1941)
• 1943 – Matka
• 1944 – Neznámy
• 1945 – Dvaja (česky Dva)
• 1947 – Veža (knižně vyšlo v roku 1948)
• 1948 – Koniec, divadelní hra (pouze rukopis)
• 1950 – Poeta laureatus, divadelní hra (knižně vyšlo v roku 1981)

Odkazy

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Július Barč-Ivan na slovenské Wikipedii.

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Július Barč-Ivan na Wikimedia Commons
• Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Július Barč-Ivan
• (slovensky) Profil na stránkách Literárního informačního centra