Július Ivan
Július Ivan | |
---|---|
Osobní informace | |
Narození | 25. března 1954 (70 let) Šurany, Československo |
Stát | Československo |
Kariéra | |
Disciplína | překážkový běh |
Klub | TJ Elektrosvit Nové Zámky (do 1978) TJ Dukla Atletika Praha (1978) TJ Dukla Atletika Banská Bystrica (1979-84) |
Rezort | ASVŠ Dukla |
Trenéři | Jozef Kosztolányi (zač.) Petrovič (zač.) Tyukos (zač.) Tomáš Kampmiller (od 1972-78) Ivan Čierny (od 1979-84) |
Účasti na LOH | 1980 |
Účasti na MS | 1983 |
Účasti na ME | 1975 (hala), 1978, 1980 (hala), 1982 |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Přehled medailí | ||
---|---|---|
Mistrovství ČSSR v atletice | ||
zlato | MČSSR 1975 | 110 m překážek |
zlato | MČSSR 1979 | 110 m překážek |
zlato | MČSSR 1980 | 110 m překážek |
zlato | MČSSR 1981 | 110 m překážek |
zlato | MČSSR 1983 | 110 m překážek |
stříbro | MČSSR 1978 | 110 m překážek |
Halové mistrovství ČSSR v atletice | ||
zlato | HM ČSSR 1979 | běh na 60 m přek. |
zlato | HM ČSSR 1980 | běh na 110 m přek. |
bronz | HM ČSSR 1974 | běh na 60 m přek. |
bronz | HM ČSSR 1977 | běh na 50 m přek. |
bronz | HM ČSSR 1978 | běh na 60 m přek. |
Július Ivan (* 25. března 1954, Šurany) je bývalý slovenský státní úředník – agent Slovenské informační služby (SIS) a bývalý špičkový československý atlet – překážkář, účastník olympijských her v roce 1980.
Sportovní kariéra
Je rodákem ze slovenské obce Bešeňov. S atletikou začal ve 14 letech v nedalekých Nových Zámcích v klubu TJ Elektrosvit pode vedením trenérů Kosztolányiho, Petroviče a Tyukose. V 18 letech odešel na studia do Bratislavy a začal se specializovat na sprint přes překážky pod vedením Tomáše Kampmillera.
V roce 1978 startoval na domácím mistrovství Evropy v Praze, kde v běhu na 110 m překážek vypadl v semifinále. Po letní sezóně 1978 narukoval na vojnu a přestoupil do armádního střediska vrcholového sportu Dukly v Banská Bystrica k trenéru Ivanu Čiernemu. V roce 1980 splnil limit pro účast na olympijských hrách v Moskvě. V Moskvě však v rozbězích na 110 m překážek zakopl o osmou překážku a závod nedokončil.
V roce 1981 si zaběhl na československém mistrovství v Ostravě osobní rekord 13,55 a v září obsadil jako zástupce evropského týmu třetí místo na 110 m překážek na světovém poháru v Římě v čase 13,66 s.
V roce 1982 nestartoval v žádném závodě kvůli svalovému zranění[1], na zářiové mistrovství Evropy v Athénách přesto odjel a vypadl v rozběhu v čase 14,05 s. V roce 1983 na mistrovství světa v Helsinách vypadl v rozběhu v podprůměrném čase 14,28 s. V roce 1984 přišel o start na olympijských hrách v Los Angeles kvůli bojkotu. Sportovní kariéru ukončil v roce 1985.
Ještě jako aktivní sportovec spolupracoval od roku 1978 s vojenskou kontrarozvědkou (VKR) pod krycím jménem "Iveta". Od roku 1993 byl vedený jako agent Slovenské informační služby (SIS). Jeho jméno se vyskytuje v médiích především ve spojitosti s vyšetřováním kauz kontroverzního ředitele kontrarozvědky SIS Jaroslava Svěchoty z období druhé poloviny devadesátých let dvacátého století.[2]
Odkazy
Literatura
- Jirka J. – Malá encyklopedie atletiky , Olympia 1990
- Časopis Stadion – 27.10.1981 č. 43
Reference
- ↑ Rudé Právo 20.7.1982 str.8
- ↑ http://www.koloseo.info/podnet/kniznica/1%20Poradie%20dokazov%20htm/67/67-Vyroky%20z%20tlace.htm
Média použitá na této stránce
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“