Jānis Ķipurs

Jānis Ķipurs
Narození3. ledna 1958 (64 let)
Vecumnieki Municipality
Povoláníbobista
OceněníViestardův řád
zasloužilý mistr sportu SSSR
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.
Přehled medailí
Olympijské kruhy Boby na ZOH
zlatoZOH 1988 Calgarydvojbob
bronzZOH 1988 Calgaryčtyřbob
Mistrovství světa
zlatoMS 1988 Calgarydvojbob
bronzMS 1988 Calgaryčtyřbob
bronzMS 1989 Cortina d'Ampezzodvojbob

Jānis Ķipurs (česky též Janis Kipurs, * 3. ledna 1958, Kurmene) je bývalý lotyšský bobista, reprezentant Sovětského svazu, nyní trenér. Pilotoval dvojbob, který na olympijských hrách 1988 v Calgary získal zlatou medaili.

Ķipurs se začal bobovému sportu věnovat v roce 1980 na výzvu, kterou si přečetl v novinách.[1]

V Calgary byl Ķipurs s brzdařem Vladimirem Kozlovem po první jízdě až čtvrtý. Ve druhé jízdě ale dosáhl nejrychlejšího času, zatímco dosavadní lídři a hlavní favoriti Wolfgang Hoppe s Bogdanem Musiolem z NDR ztratili 1,21 sekundy. Hoppe si po jízdě stěžoval na nečistou trať, celkem šest výprav (včetně NDR a SSSR) podalo protest a požadovalo zrušení výsledků prvních dvou jízd, což se ale nestalo. Zrušena ale byla druhý den třetí jízda, protože trať byla ještě více zasypána navátým pískem.[1] Třetí den pal Ķipurs obě jízdy s Hoppem prohrál, ostatní soupeře ale nechal za sebou a náskok na čele udržel. Stal se tak olympijským vítězem a mistrem světa zároveň. Následně společně s Kozlovem a dalšími spolujezdci Guntisem Osisem a Jurisem Tonem získali ještě bronz v soutěži čtyřbobů.[2] Ķipurs svůj bob na olympijských hrách v Calgary zbarvil lotyšskými národními barvami na protest proti sovětské okupaci.[1]

V následujícím roce 1989 ještě vyhrál s Aldisem Intlersem bronz na mistrovství světa.[3]

Po ukončení sportovní kariéry se stal trenérem a dosahoval i v této oblasti úspěchů. Jeho služeb využívali bobisté ve Švýcarsku, Francii či Kanadě. V roce 2010 se stal členem trenérského týmu národního družstva Spojených států s výhledem spolupráce až do olympijských her 2014 v Soči.[4] V roce 2012 ale změnil zaměstnavatele a stal se hlavním trenérem švýcarské reprezentace.[5]

Reference

  1. ↑ a b c WALLECHINSKY, David. The Complete Book of the Winter Olympics : Salt Lake City 2002. Woodstock & New York: The Overlook Press, 2001. Dostupné online. S. 161-162. (anglicky) 
  2. ↑ DOBROVODSKÝ, Vladimír, a kol. XV. zimní olympijské hry Calgary 1988. Praha: Olympia, 1988. S. 90. 
  3. ↑ Men's World Championships and Olympic Games [online]. FIBT, [po 2007] [cit. 2012-10-28]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2012-09-21. (anglicky) 
  4. ↑ Janis Kipurs hired as driving coach. ESPN [online]. 2010-08-10. Dostupné online. (anglicky) 
  5. ↑ Janis Kipurs als Nachfolger Sepp Plozzas. Südostschweiz.ch [online]. 2012-07-25. Dostupné online. (německy) 

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Olympic rings.svg
Olympic Rings without "rims" (gaps between the rings), As used, eg. in the logos of the 2008 and 2016 Olympics. The colour scheme applied here was specified in 2023 guidelines.
Olympic rings without rims.svg
Olympic Rings without "rims" (gaps between the rings), As used, eg. in the logos of the 2008 and 2016 Olympics. The colour scheme applied here was specified in 2023 guidelines.
US flag 48 stars.svg
US Flag with 48 stars. In use for 47 years from July 4, 1912, to July 3, 1959.
Flag of the United States (1912-1959).svg
US Flag with 48 stars. In use for 47 years from July 4, 1912, to July 3, 1959.
Flag of Russia.svg
Old flag of Russia from the Tsarist era. This variant is still used today.