J. H. Krchovský
J. H. Krchovský | |
---|---|
J. H. Krchovský (2021) | |
Rodné jméno | Jiří Hásek |
Narození | 22. dubna 1960 (64 let) Praha, Československo |
Pseudonym | J. H. Krchovský |
Povolání | básník |
Národnost | česká |
Žánr | poezie |
Témata | misantropie, nihilismus |
Významná díla | Nad jedním světem Dvojité dno |
Vlivy | Egon Bondy |
multimediální obsah na Commons | |
citáty na Wikicitátech | |
Seznam děl v Souborném katalogu ČR | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
J. H. Krchovský, vlastním jménem Jiří Hásek (* 22. dubna 1960 Praha) je český básník a hudebník. V době komunistického režimu publikoval v samizdatu.
Život
Žije střídavě v Praze a Brně-Komíně, na Ruském vrchu, pod pohřebištěm asi stovky vojáků Rudé armády (odtud údajně pochází jeho pseudonym „Krchovský“).
V samizdatu publikuje od svých dvaceti let. Od roku 2007 hraje na kytaru a zpívá v kapele Krch-off band. 16. ledna 2009 kapela pokřtila své první CD Naposled. Jeho texty byly zhudebněny různými dalšími interprety, např. Milanem Hlavsou (The Plastic People of the Universe) a Vladimírem Václavkem, kapelami Hudba Praha, Divoký srdce, Echt! nebo Nahoru po schodišti dolů band.[1]
Vystupuje též na autorských čteních. Věnuje se i kreslení, sbírku Mladost - Radost… si J. H. Krchovský ilustroval sám.
Autorovo dílo je po formální stránce velmi precizní (píše nejčastěji v daktylických a jambických verších), je charakteristické dekadentní stylizací, zálibou ve zobrazování smrti, děsu, erotiky.[2]
Jeho báseň Na samém konci zdobí fasádu domu v nizozemském městě Leiden.[3]
Je laureátem Ceny Revolver Revue za rok 1992.
Dílo
Sbírky vydané v pozdějších výborech nebo též vlastním nákladem
- Procházka urnovým hájem (1978–1979)
- Neklid (1980)
- Bestiální něha (1981–1982)
- Jarní elegie (1982)
- Epos Mumie na cestách (1982)
- Valčík s mým stínem (1982)
- Poslední jaro (1983–1984)
- Zamilovaný dement (1984–1985)
- Nové valčíky (1984–1985)
- Mé lebky stín (1989–1991)
- Chci ještě chvíli (1992–1994)
- Všechno je jako dřív (1995–1996)
Samizdatový výbor
- Kruh kolem lůžka (edice Kde domov můj, 1986)
Vydané knihy
- Noci, po nichž nepřichází ráno (výbor z básnických sbírek z let 1978–1991), Host, 1991
- Leda s labutí (výbor z básnických sbírek z let 1992–1996), Host, 1997
- Dodatky… (výbor z básnických sbírek z let 1978–1996), Host, 1997
- Básně (souborné vydání předešlých tří titulů), Host, 1998
- Vše nejlepší… (výbor z básní z let 1978–1997), Maťa, 1998
- Poslední list (vybrané básně z let 1997–2003) Petrov, 2003
- Nad jedním světem (básně z let 2003–2004), Host, 2004
- Mladost – Radost… (vybrané juvenilie z let 1978–1981), Větrné mlýny, 2005
- Básně sebrané (rozšířené vydání knihy Básně o sbírky Poslední list a Nad jedním světem), Host, 2010
- Dvojité dno (básně let 2009 a 2010), Host, 2010
- Já už chci domů, Host, 2015
- Tak ještě jedno jaro tedy, Revolver Revue, 2015
- Nekonečný kalendář, spolu s grafikem Štormem, Host, 2017
- Už zase vyšlo slunce, Host, 2022
Samostatné překlady do cizích jazyků
- Bestiale tendresse, přel. Jean-Gaspard Páleníček, Fissile, Les Cabannes, 2014
- Mumie auf Reisen – Ein Epos und weitere Gedichte, přel. Ondřej Cikán, Kétos, Vídeň a Praha, 2018[4]
- Jakoby… - Als ob, Kétos 2020
Odkazy
Reference
- ↑ KRCHOVSKÝ, J. H. Básně sebrané. Brno: Host, 2010. ISBN 978-80-7294-356-2. S. 377.
- ↑ J. H. Krchovský na Slovníku české literatury
- ↑ Muurgedichten
- ↑ Tato publikace obsahuje na str. 106–109 rozsáhlou bibliografii dalších překladů do angličtiny, dánštiny, nizozemštiny, maďarštiny, němčiny, polštiny, ruštiny a slovinštiny, které vyšly v antologiích, časopisech nebo na internetu.
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu J. H. Krchovský na Wikimedia Commons
- Osoba J. H. Krchovský ve Wikicitátech
- Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je J. H. Krchovský
- Související
- J. H. Krchovský na stránkách Slovník české literatury
- J. H. Krchovský na stránkách Revolver Revue
- Krchoff na Bandzone.cz
- J. H. Krchovský na stránkách CzechLit
- Rozhovory
- Bondy mi předpověděl, že budu v čítankách
- Jsem rád, když inspirace nepřichází
- Slušný básník umírá mlád
- Zmoudření? Takové slovo bych si nedovolil použít
- Přednáška
Média použitá na této stránce
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Autor: Leko, Licence: CC0
J. H. Krchovský - autorské čtení v Knihovně města Plzně 14. listopadu 2013
Autor: Jindřich Nosek (NoJin), Licence: CC BY-SA 4.0
J. H. Krchovský (2021)
Autor: Biccie, Licence: CC BY-SA 3.0
This is an image of a municipal monument in Leiden with number