J. R. Hradecký

J. R. Hradecký
Josef Richard Hradecký
Josef Richard Hradecký
Rodné jménoJosef Roubíček
Narození7. února 1886
Kostelní Radouň
Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Úmrtí5. července 1947 (ve věku 61 let)
Praha
ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
Místo pohřbeníVinohradský hřbitov
Povoláníspisovatel a dramatik
Témataliteratura a žurnalistika
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Seznam děl v Souborném katalogu ČR
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Josef Richard Hradecký, vl. jménem Josef Roubíček (7. února 1886, Kostelní Radouň[1] – 5. července 1947, Praha), byl spisovatel, dramatik a žurnalista.

Životopis

J. R. Hradecký se narodil v rodině tkalce v Kostelní Radouni. Po ukončení školní docházky byl poslán místo studií do Vídně jako truhlářský učeň. Živil se též jako dělník a tovární kreslič, zúčastnil se aktivit národně sociální strany. Okolo roku 1908 se vrátil do Čech a po krátkodobých zaměstnáních se usadil v Praze, kde se živil jako novinář a spisovatel. V letech 1920–1921 byl redaktorem Pražského ilustrovaného zpravodaje.[2]

V roce 1922 přesídlil do Brna, kde se 17. června 1922 oženil s Annou Stehlíkovou (*1896).[3] Zde mezi jiným přispíval do Lidových novin,[2] v roce 1923 byl veden jako redaktor časopisu Svoboda. V Brně si nechal změnit jméno na Josef Hradecký.[3]

Později se vrátil do Prahy, kde i dožil.[2]

Dílo

Od roku 1907 psal romány. Zaměřoval se v nich především na sociální témata ze svého rodného kraje. Nejvýznamnější z jeho tvorby je trilogie „Adamovy děti“, která dokumentuje přeměny dělnického života na přelomu století. Kromě románů napsal několik divadelních her, množství povídek a dokonce i básně. Svá knižní díla podepisoval jako J. R. Hradecký. V denním tisku a časopisech používal řadu pseudonymů jako Fidus, Gaskoněc, Jerha.

Denní tisk a časopisy

Přispíval do deníků a časopisů jako Zlatá Praha,[4] Lidové noviny[5] a mnoha dalších.[2]

Knižní vydání

  • Vytrvalý milenec ; Věčná krása (Praha-Královské Vinohrady, nákl. vlastním, mezi 1901 a 1922)
  • Jak život krvácí ... (povídky a črty; Kyjov na Moravě, K. Antoš, 1910)
  • Děti touhy (Praha, Fr. Borový, 1914)
  • Osvobození otroci (Praha, Borový, 1914)
  • Následky mobilisace (satiry, Praha, Otto Parma, 1915)
  • Vant (román; Praha, Alois Hynek, 1916)
  • Blouznivci ze Studnic (romány české vesnice; Praha, B. Kočí, 1917)
  • Dary života (studie a kresby; České Budějovice, J. Svátek, 1917)
  • Čekatelé štěstí (román; Praha, F. Topič, 1918)
  • Domů k sobě (povídky; Pacov, Přemysl Plaček, 1918)
  • Poklad mladých (Pacov, Přemysl Plaček, 1918)
  • Rodina Špačka Perčivy (pohled do manželství dvou špačků, o jejich starostech, radostech i nadějích, ilustroval Josef Lada; V Praze, A. Neubert, 1918 a 1921)
  • Sen májové noci (kniha pro malé i velké, ilustroval Josef Lada; V Praze, F. Šimáček, 1918)
  • Síla slabých (obrazy od našich hor; V Praze, Alois Hynek, 1918)
  • Stráň chudých lásek (feuilletony z Národních listů a z růz. časopisů z r. 1912-15; V Čes. Budějovicích, Jan Svátek, 1918)
  • Syn světla (román a pravda; Královské Vinohrady, nákladem vlastním, 1918)
  • V jarním slunci (satiry a humoresky; Praha, F. Šimáček, 1918)
  • Vítězná brána (kniha pro mládež i pro dospělé; Praha, J. Rašín : Ústř. učitelské knihk., 1918)
  • Adamovy děti: Stav, Továrna, Nový svět (trilogie; Praha, Alois Hynek 1919)
  • České republice pozdravení (Královské Vinohrady, nákl. vl., 1919)
  • Malá republika(Praha, nákl. vlastním, 1919)
  • Nový svět (Román; Praha, Alois Hynek, 1919)
  • Stav (román; V Praze, Alois Hynek, 1919)
  • Svobodní a svobodné (povídky; V Praze, J. Otto, 1919)
  • Továrna (román; Praha; Alois Hynek, 1919)
  • Zaslíbená země (román; Praha, Otto, 1919-1920)
  • Hodkovic nevěsty a Kočvarčina pýcha (humoristický román tří manželství, ilustr. Al. Moravec; Praha, nákl. vlastním, 1920)
  • Osvobození otroci (Praha, Unie, 1920)
  • Smysl lásky (román; Praha, Jos. R. Vilímek, 1920)
  • Klíč k člověku (románky a novely; Praha, Česká grafická Unie, 1922)
  • Červené strašidlo (Veselohra o 4 děj.; Praha, Brno, Star, 1923)
  • Matčin hřích (Román z pražského života; Praha, K. Ločák, 1924)
  • Vzkříšení (drama o třech jednáních; V Brně, Star, 1925)
  • Zázraky žlutého pláště (fantastický román ze současnosti; V Praze, B. Kočí, 1925)
  • Síla ženy (Román; V Praze-Král. Vinohrady, Čechie, 1926)
  • Věřina noc (Veselohra o šesti obrazech; Praha, K.H. Vika, 1926)
  • Kazbundovy dudy (román; Praha, B. Kočí, 1928)
  • Na jedinou kartu (román; Praha, B. Kočí, 1928)
  • Nevinní hříšníci (Praha, Kropáč & Kucharský, 1928)
  • Vítězná brána (příhody roku dětského života na venkově; V Praze, B. Kočí, 1928)
  • Bílá vlajka (povídky; V Praze, B. Kočí, 1929)
  • Emmy a partner (humoristický filmový román; V Praze, B. Kočí, 1929)
  • Mužatka Elie (román; V Praze,B. Kočí, 1929)
  • Světlonoši (román; V Praze, B. Kočí, 1929)
  • Vyhrané prohry (románek z Podkrkonoší; V Praze, B. Kočí,1929)
  • Žena jeho typu (povídky; V Praze, B. Kočí, 1929)

Odkazy

Reference

  1. ↑ Matriční záznam o narození a křtu farnosti Kostelní Radouň
  2. ↑ a b c d TAXOVÁ, Eva. Josef R. Hradecký. In: Vladimír Forst a kolektiv. Lexikon české literatury : osobnosti, díla, instituce. Praha: Academia, 1985. ISBN 80-200-0345-2. Svazek 2/I. H–J. S. 316–317.
  3. ↑ a b Matrika 17869, sn. 183 [online]. MZA [cit. 2023-06-24]. Dostupné online. 
  4. ↑ Např. HRADECKÝ, Josef R. Nezakotvení. S. 145–147. Zlatá Praha [online]. 12. 12. 1913 [cit. 2020-04-17]. S. 145–147. Dostupné online. 
  5. ↑ HRADECKÝ, J. R. Vsadil jsem na Elsu. S. 1. Lidové noviny [online]. 9. 11. 1926 [cit. 2020-04-17]. S. 1. Dostupné online. 

Literatura

  • TAXOVÁ, Eva. Josef R. Hradecký. In: Vladimír Forst a kolektiv. Lexikon české literatury : osobnosti, díla, instituce. Praha: Academia, 1985. ISBN 80-200-0345-2. Svazek 2/I. H–J. S. 316–317.

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Flags of Austria-Hungary.png
Autor: Dragovit (of the collage), Licence: CC BY-SA 4.0
Both national flags of Austro-Hungary, the collage of flags of the Cisleithania (Habsburg Monarchy) and the Transleithania (Kingdom of Hungary)
Flag of the Czech Republic.svg
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
J.R.Hradecký (1886-1947).jpg
Josef Richard Hradecký (1886 - 1947), Český spisovatel a dramatik.